Moravské enklávy ve Slezsku: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
Robot: Opravuji 2 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
||
Řádek 7:
V roce [[1850]] z hlediska daňového byly enklávy podřízeny úřadům c. k. místodržitelství [[České Slezsko|Vévodství Horního a Dolního Slezska]] v [[Opava|Opavě]]. Daně však byly odváděny na Moravu, s níž byly enklávy spojeny také po stránce právní (platily zde moravské zemské [[zákon]]y), daňové (daně zde sice vybíraly slezské úřady, ale odváděly je na Moravu) a [[volby|volební]] (tvořily jeden z moravských volebních [[okres]]ů, který vysílal jednoho poslance do [[moravský zemský sněm|moravského zemského sněmu]] a jednoho poslance na říšskou radu království a zemí do [[Vídeň|Vídně]]). Moravě byla tato území podřízena i v oblasti školství či spolkového života. Ze slezských zemských zákonů zde platily jen zákony o odstřelu zvěře a silniční zákony, vydané pro slezské okresy Opava a Bílovec.<ref>[http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/tisky/t1058_00.htm Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919. Tisk 1058. Návrh poslance Jos. Lukeše a soudruhů, aby byly zrušeny moravské enklávy ve Slezsku]</ref> Mezi moravským a slezským zemským sněmem se v [[19. století]] konala i jednání o možném plném začlenění enkláv do Slezska. K dohodě však nedošlo.<ref>[http://www.bomosil.eu/images/8/83/Gawrecki_a_Gawrecka_-_Moravske_enklavy_ve_Slezsku.pdf Slezský zemský sněm a moravské enklávy ve Slezsku v letech 1742 - 1918]</ref>
Tyto enklávy jako specifická správní území zanikly teprve se vznikem [[Země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]] [[1. prosinec|1. prosince]] [[1928]]<ref>
== Podrobný popis enkláv ==
Řádek 22:
* (26) [[Suché Lazce]] ve svých původních hranicích. Součástí tedy byl například [[Kravařov]] ''(dnes součástí katastrálního území [[Komárov (Opava)|Komárova u Opavy]])'', dále malá část [[parcela|parcely]] číslo 459/1 v katastrálním území obce [[Štítina|Štítiny]]. Naopak součástí nebyla většina Přerovce. Tato enkláva měřila 5,22 km².
* Další enklávou bylo [[Ketřské panství]] (mimo mapu), od roku [[1742]] součást [[Pruské Slezsko|Pruského Slezska]] jako tzv. '''Pruská Morava'''; dnes rozděleno mezi [[vojvodství]] [[Opolské vojvodství|Opolské]] a [[Slezské vojvodství|Slezské]]. Kromě [[Ketř]]e zahrnovalo [[Kněžpole (Opolské vojvoství)|Kněžpole]] ''(Księże Pole)'', [[Kozlůvky]] ''(Kozłówki)'', [[Langov]] ''(Langowo)'', [[Tlustomosty]] ''(Tłustomosty)'', okolí Státního statku Krotoszyn ''(PGR Krotoszyn)'' a dvě třetiny<ref>
Rakouská část enkláv měla rozlohu 308,26 km².
|