Moravské enklávy ve Slezsku: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Pavel Fric (diskuse | příspěvky)
m typo
Robot: Opravuji 2 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
Řádek 7:
V roce [[1850]] z hlediska daňového byly enklávy podřízeny úřadům c. k. místodržitelství [[České Slezsko|Vévodství Horního a Dolního Slezska]] v [[Opava|Opavě]]. Daně však byly odváděny na Moravu, s níž byly enklávy spojeny také po stránce právní (platily zde moravské zemské [[zákon]]y), daňové (daně zde sice vybíraly slezské úřady, ale odváděly je na Moravu) a [[volby|volební]] (tvořily jeden z moravských volebních [[okres]]ů, který vysílal jednoho poslance do [[moravský zemský sněm|moravského zemského sněmu]] a jednoho poslance na říšskou radu království a zemí do [[Vídeň|Vídně]]). Moravě byla tato území podřízena i v oblasti školství či spolkového života. Ze slezských zemských zákonů zde platily jen zákony o odstřelu zvěře a silniční zákony, vydané pro slezské okresy Opava a Bílovec.<ref>[http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/tisky/t1058_00.htm Zasedání Národního shromáždění československého roku 1919. Tisk 1058. Návrh poslance Jos. Lukeše a soudruhů, aby byly zrušeny moravské enklávy ve Slezsku]</ref> Mezi moravským a slezským zemským sněmem se v [[19. století]] konala i jednání o možném plném začlenění enkláv do Slezska. K dohodě však nedošlo.<ref>[http://www.bomosil.eu/images/8/83/Gawrecki_a_Gawrecka_-_Moravske_enklavy_ve_Slezsku.pdf Slezský zemský sněm a moravské enklávy ve Slezsku v letech 1742 - 1918]</ref>
 
Tyto enklávy jako specifická správní území zanikly teprve se vznikem [[Země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]] [[1. prosinec|1. prosince]] [[1928]]<ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=Kronika městské části Suché Lazce, období 1914-1946 |url=http://www.suchelazce.cz/kronika/kron_1914_004.htm Kronika|datum městsképřístupu=2008-04-06 části|url Suchéarchivu=https://web.archive.org/web/20080219213901/http://www.suchelazce.cz/kronika/kron_1914_004.htm Lazce,|datum období 1914archivace=2008-1946]02-19 |nedostupné=ano }}</ref>, avšak i nadále zde platily původní moravské zemské zákony, pokud nebyly nahrazeny novými zákony.<ref>[http://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/tisky/t0555_00.htm Odpověď ministra vnitra a ministra spravedlnosti na interpelaci poslance Jaromíra Špačka o zřízeni samostatné politické obce Nového Vrbna z osady Nové Vrbno politické obce Jerlochovic v politickém okrese Nový Jičín na Moravě (tisk 362 VI)]</ref> Jedná se o jedinou územní raritu typu enklávy, která zůstala [[Česko|českému státu]], na rozdíl od enkláv [[České království|Českého království]] v [[Německo|Německu]], které existovaly od doby [[Karel IV.|Karla IV.]] do [[19. století]].
 
== Podrobný popis enkláv ==
Řádek 22:
* (26) [[Suché Lazce]] ve svých původních hranicích. Součástí tedy byl například [[Kravařov]] ''(dnes součástí katastrálního území [[Komárov (Opava)|Komárova u Opavy]])'', dále malá část [[parcela|parcely]] číslo 459/1 v katastrálním území obce [[Štítina|Štítiny]]. Naopak součástí nebyla většina Přerovce. Tato enkláva měřila 5,22 km².
 
* Další enklávou bylo [[Ketřské panství]] (mimo mapu), od roku [[1742]] součást [[Pruské Slezsko|Pruského Slezska]] jako tzv. '''Pruská Morava'''; dnes rozděleno mezi [[vojvodství]] [[Opolské vojvodství|Opolské]] a [[Slezské vojvodství|Slezské]]. Kromě [[Ketř]]e zahrnovalo [[Kněžpole (Opolské vojvoství)|Kněžpole]] ''(Księże Pole)'', [[Kozlůvky]] ''(Kozłówki)'', [[Langov]] ''(Langowo)'', [[Tlustomosty]] ''(Tłustomosty)'', okolí Státního statku Krotoszyn ''(PGR Krotoszyn)'' a dvě třetiny<ref>[{{Citace elektronického periodika |titul=Dějiny Velkých Petrovic ve zkratce ''(německy)'' |url=http://pietrowicewielkie.info/de/geschichte/63-die-geschichte-von-gross-peterwitz-in-der-kurzfassung Dějiny|datum Velkýchpřístupu=2014-11-15 Petrovic|url vearchivu=https://web.archive.org/web/20141129025023/http://pietrowicewielkie.info/de/geschichte/63-die-geschichte-von-gross-peterwitz-in-der-kurzfassung zkratce|datum ''(německy)'']archivace=2014-11-29 |nedostupné=ano }}</ref> [[Velké Petrovice (Slezské vojvodství)|Velkých Petrovic]] ''(Pietrowice Wielkie)''.
 
Rakouská část enkláv měla rozlohu 308,26 km².