Středoevropský pohár: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
vyměněn obr za funkční
m Robot: -prázdný parametr alt; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{neověřeno}}
[[Soubor:Bologna FC - 1961 Mitropa Cup - Renato Dall'Ara, Mirko Pavinato.jpg|alt=|náhled|Mitropa cup v roce 1961]]
'''Středoevropský pohár''', někdy také nazývaný '''Mitropa Cup''', byl významnou [[fotbal]]ovou soutěží v meziválečném období a období krátce po [[Druhá světová válka|2. světové válce]].
 
== Úvod ==
Tvůrcem soutěže byl [[Hugo Meisl]]. V její nejslavnější předválečné éře se jí účastnily nejlepší kluby ze čtyř zakládajících zemí: [[Československo|Československa]] (1927-39), [[Rakousko|Rakouska]] (1927-37), [[Maďarsko|Maďarska]] (1927-40) a [[Jugoslávie]] (1927-28, 1937-40), později také z [[Itálie]] (1929-38), [[Švýcarsko|Švýcarska]] (1936-37) a [[Rumunsko|Rumunska]] (1937-40). Ročník 1937 byl tedy jediným, v němž se utkávalo všech sedm zemí a naopak Maďarsko bylo jedinou zemí, která se účastnila všech ročníků.
 
Středoevropský pohár se hrál vždy vyřazovacím způsobem na dva zápasy doma a venku. Prvních osm ročníků se hrálo s osmi účastníky, roku 1935 se počet navýšil na 16 (o rok později výjimečně dokonce na 20, hrálo se včetně předkola), ale poslední dva ročníky se po postupném [[Anšlus|anšlusuanšlus]]u Rakouska, okupaci [[Protektorát Čechy a Morava|Čech a Moravy]] a odstoupení italských a švýcarských klubů opět snížil na 8.
 
Z českých klubů vyhrála pohár třikrát [[AC Sparta Praha|Sparta Praha]] ([[1927]], [[1935]] a [[1964]]) a jednou [[SK Slavia Praha|Slavia Praha]] ([[1938]]).
 
Ročník 1940, kterého se účastnily už jen tři země, nebyl dokončen. V letech [[1939|1941]] - [[1950]] se nehrálo a obnovená poválečná soutěž už nikdy nezískala bývalou prestiž, zejména od vzniku [[Pohár mistrů evropských zemí|PMEZ]] roku [[1955]] její význam upadal. Roku [[1980]] byla účast omezena jen na vítěze 2. ligy a rozpad bývalé Jugoslávie poté vedl k úplnému zrušení soutěže.
Řádek 15:
V den osmého výročí samostatného Československa, [[28. říjen|28. října]] [[1926]], se na hřišti [[SK Slavia Praha|Slavie]] v [[Praha|Praze]] střetlo národní mužstvo s Itálií, kterou porazilo 3:1. Na stejné datum byla svolána i ustavující schůze Středoevropského poháru. Tím vyvrcholila jednání zahájená v květnu [[1925]] na pražském kongresu [[FIFA]], kde se československá a rakouská strana dohodly na užších vzájemných stycích. Sekretáři fotbalových asociací Karel Petrů a Hugo Meisl se o Vánocích [[1925]] usnesli, že spolu s Maďarskem vytvoří tzv. středoevropský fotbalový blok. Od něj byl k založení '''Středoevropského poháru''' jen krůček. Čtvrtou zemí, která přislíbila, že vyšle v roce [[1927]] do prvního ročníku soutěže svá dvě klubová mužstva, byla Jugoslávie. Italové zatím zůstávali v pozadí. O dva roky později si s Jugoslávií vyměnili role, potom se jako šestá země přidalo Švýcarsko. Listina vítězů této soutěže se blýskala významnými jmény. Hned úvodní ročník vyhrála [[AC Sparta Praha|Sparta]], zopakovala to v roce [[1935]]. Dvakrát se mezi světovými válkami radovaly [[Austria Vídeň]], [[FC Bologna]], Ujpest Budapešť a [[Ferencváros Budapešť]]. [[SK Slavia Praha|Slavia]] dobyla pohár roku [[1938]], jednou patřil také vídeňskému [[Rapid Vídeň|Rapidu Vídeň]] a First Vienně.
 
[[Soubor:Mitropa Cup.PNG|thumbnáhled|leftvlevo|Mapka účastnických zemí]]
Československo-rakouské vztahy ale utržily vážnou ránu už v prvním ročníku. [[AC Sparta Praha|Sparta]] porazila v Praze Admiru Vídeň 5:1. V odvetě byl stejný stav už po hodině hry, jenomže ve prospěch vídeňského týmu. Sparťanům se zásluhou dvou gólů Veselého podařilo snížit na 3:5 a přece jen postoupit do druhého kola. Vídeňští diváci to nedokázali spolknout a při odchodu se vrhli na sparťanské fotbalisty. Těm se podařilo opustit stadión jen díky zásahu vídeňské policie.
 
Řádek 127:
SK Rapid Wien - Slavia 1:1, 1. kolo, odveta
 
[[Soubor:Středoevropský pohár 1934 Juventus-Teplice.jpg|thumbnáhled|Juventus Turin - Teplitzer FK v roce 1934, 4:2]]
 
* '''1935'''