Doupov: Porovnání verzí

 

== Název ==

 

== Historie ==

[[První písemná zmínka|První zmínky]] pocházejí z roku [[1012]]. Ze 13. století pocházejí první potvrzené zprávy o rodu [[Doupovcové z Doupova|Doupovců z Doupova]] (''Benessius de Tuppowe''), kteří v blízkosti své [[tvrz]]e v sousedství obchodních cest vybudovali městečko. Roku 1421 se Doupov stal obětí [[Druhá křížová výprava proti husitům|křižáckého]] tažení. Místní obyvatelé se jim vzdali výměnou za slib, že zůstanou naživu. Křižáci tento slib porušili poukazem na to, že slovo dané kacíři není pro katolíka závazné, a většinu obyvatel pobili. [[Hrad]], o který se mělo tehdy bojovat, stál pravděpodobně na hoře [[Hradiště (Doupovské hory)|Hradiště]].

V&nbsp;novější době popsal Doupov spisovatel [[Bedřich Bernau]] v&nbsp;[[Jan Otto|Ottově]] vlastivědném průvodci ''Čechy'' vydaném roku 1896. Město mělo v&nbsp;té době 261 domů se zhruba 1600 obyvateli. Na horním konci náměstí uvádí radnici s&nbsp;letopočtem 1576 a městským znakem. Ještě výše stál barokní farní kostel [[Nanebevzetí Panny Marie]] přestavěný v&nbsp;roce 1745. K&nbsp;dalším památkám patřil [[Doupov (zámek)|doupovský zámek]], jehož předchůdcem byl hrad ze 13. století,<ref name="durdik"/> a bývalá kolej [[Řád zbožných škol|piaristů]],<ref group="p" name="piaristé">Po zániku své koleje v&nbsp;Doupově přešli doupovští [[Řád zbožných škol|piaristé]] do [[Kadaň|Kadaně]], kde od roku 1802 začali působit ve [[Piaristická kolej (Kadaň)|své řádové koleji]]</ref> velká čtverhranná budova s&nbsp;kostelem svaté Alžběty. Původně byla vystavena pro [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuity]], ale v&nbsp;době spisovatelovy návštěvy sloužila jako obuvnická škola. Po klášteru tu zbyla i&nbsp;knihovna s&nbsp;1500 svazky. Bernau zaznamenal i&nbsp;nejstarší stavbu – kostelík svatého Volfganga na severním okraji u&nbsp;kadaňské silnice – a svou reportáž uzavřel konstatováním, že městečko má velmi chudý ráz, z&nbsp;někdejší slávy příliš nezbylo (v&nbsp;16. století byli místní soukeníci na šestém místě v&nbsp;zemi) a nyní se obyvatelstvo živí jen běžnými řemesly a nepříliš výnosným zemědělstvím. Bernau nezaznamenal další památky na náměstí – například sloupy Panny Marie, socy [[Antonín z Padovy|svatého Antonína Paduánského]], [[Jan Nepomucký|svatého Jana Nepomuckého]] a [[Roch z Montpellieru|svatého Rocha]] z&nbsp;18.&nbsp;století, ačkoliv v&nbsp;jeho knize jsou alespoň některé z&nbsp;nich vidět na ilustraci [[Antonín Lewý|Antonína Lewého]].

 

Podle [[František Bohuslav Batovec|Batovcova]] místopisu z&nbsp;roku 1907 byl Doupov městem, položeným 578 metrů nad mořem, na ploše 709 hektarů, s&nbsp;267 domy a 1621 obyvateli, z&nbsp;nichž bylo 1606 Němců; pokud jde o&nbsp;náboženství, byli všichni katolíky s&nbsp;výjimkou 8 evangelíků a 21 židů. Administrativně náležel k&nbsp;okresnímu hejtmanství [[Kadaň]], soudní okres byl v&nbsp;místě. Sídlilo tam okresní zastupitelstvo, [[okresní soud]], berní úřad, římskokatolická fara, [[filiální kostel]], byl zde řád milosrdných sester svatého Kříže. Dále mělo město školu čtyřtřídní, pokračovací školu průmyslovou, arcibiskupské nižší gymnázium se studentským [[konvikt]]em, poštu a telegrafní stanici, nádraží, notáře, lékárnu, ordinaci lékaře a veterináře, nemocenskou pokladnu, hnaneckou stanici, stravovnu, tři četnické stanice, záložnu, hasičský sbor, továrnu, velkostatek a zámek s&nbsp;[[Allodium|allodiálním]] velkostatkem o&nbsp;rozloze 1563 hektarů. Majitelem byl [[hrabě]] Kurt [[Zedtwitzové|Zedtwitz]].

 

 

Koncem května a počátkem června 1945 bylo ve sklepení gymnázia po krutém týrání zastřeleno nebo jinak usmrceno čtyřicet Němců (jménem je známo dvacet obětí, např. členů profesorského sboru). Hrob se má nacházet na školním hřišti.<ref name="stanek"/> Po [[Vysídlení Němců z Československa|odsunu německého obyvatelstva]] se město nepodařilo dosídlit, jeho chátrání ukončilo zřízení [[Vojenský újezd Hradiště|vojenského výcvikového prostoru Hradiště]] roku 1953, které znamenalo definitivní zánik města i&nbsp;soudního okresu Doupov.