Verze z 2. 1. 2017, 17:05 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 716 378 editací m Autoritní data ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 9. 6. 2019, 06:50 editovat zrušit editaci 178.255.168.2 (diskuse) gramatika! značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu Přejít na další porovnání →
Řádek 6: Justiniánova vláda začala úspěšným tažením proti [[Arabové\|Arabům]] ([[686]] – [[687]]). Byzantské vojsko napadlo a vyplenilo Arménii a poté vtrhlo do [[Gruzie]] a [[Sýrie]]. Roku [[688]] požádal [[chalífa]] [[Abdulmalik]] o obnovení mírové smlouvy s Konstantinopolí. Na jejím základě došlo k navýšení poplatků Byzanci a rozdělení příjmů z [[Kypr]]u a arménsko-kavkazské oblasti. Kypr se poté stal na 280 let demilitarizovanou nárazníkovou oblastí, která zůstala nadlouho ušetřena bouřlivých událostí té doby. Justinián II. pokračoval velice energicky v politice rozšiřování [[thema\|thémní organizace]], a to především na [[Balkán]]ě na obranu proti [[Bulhaři\|Bulharům]], kde vedle nedávno založeného thematu Thrakesion bylo zřízeno thema Hellas ve středním [[Řecko\|Řecku]]. Dříve zpustošené části říše ~~byli~~byly nyní osídlovány rolníky a vojíny - stratioty. V roce [[688]] císař zorganizoval velké tažení proti bouřícím se [[Slované\|Slovanům]] v okolí [[Soluň\|Soluně]], kde pořádal doslova lov na zajatce, kteří pak byli přesídleni do maloasijského thematu Opsikion, vydrancovaného Araby. Do evropské části říše a na západní pobřeží [[Malá Asie\|Malé Asie]] byli naopak přestěhováni loupeživí křesťanští Mardaité z byzantsko-arabské hranice v Sýrii a [[Kilikie\|Kilikii]], která tak byla nebezpečně oslabena. Když se pak roku [[692]] císař pokusil přesídlit také obyvatelstvo Kypru, došlo k novému válečnému konfliktu s Araby. == Vnitropolitické problémy a pád císaře Justiniána II. ==

Justinián II.: Porovnání verzí