Ferenc Liszt: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění Čech a Moravy |
doplnění Čech a Moravy |
||
Řádek 44:
=== Liszt, Čechy a Morava ===
Skladatel pobýval na území Čech a Moravy několikrát. Do Prahy přijel poprvé v roce 1840, kdy zde uspořádal šest koncertů. Na programu toho prvního byla díla Beethovenova ([[Klavírní sonáta č. 14 (Beethoven)|sonáta ''Měsíční svit'']]), [[Franz Schubert|Schubertova]] (mj. [[Zdrávas Maria|''Ave Maria'']]), [[Carl Maria von Weber|Weberova]] (mj. ''Vyzvání k tanci''), Paganiniho (Campanella), [[Gioacchino Rossini|Rossiniho]] a některé z jeho ''Uherských národních melodií''. Kritika nešetřila chválou. V onom roce vznikla také jediná jeho skladba inspirovaná českými dějinami: ''Husitská píseň'', Searlovo číslo 234. V Praze a [[Brno|Brně]] pak koncertoval ještě v roce 1846, kdy zde řídil své skladby také Berlioz.
| příjmení1 = Reitterová
| jméno1 = Vlasta
Řádek 63:
| strany = 50
| isbn = 978-80-7429-297-2
}} (Dále jen Döge 2013.)</ref> Liszt dirigoval oba své klavírní koncerty a čerstvě napsaná díla: symfonické básně ''Tasso'', ''Ideály'' a ''Symfonii Dante''. Uvádění děl soudobých skladatelů souviselo s novým přístupem k moderní hudbě na [[Pražská konzervatoř|Pražské konzervatoři]], který zavedl její druhý ředitel (od roku 1843) [[Jan Bedřich Kittl]]. Další Lisztova návštěva Prahy spadá do roku 1871, kdy navštívil [[Bedřich Smetana|Bedřicha Smetanu]] a [[Jan Ludevít Procházka|Jana Procházku]].<ref>Döge 2013, s. 104.</ref>
Právě Smetana měl z českých skladatelů k Lisztovi nejblíže. V roce 1840 byl mezi posluchači Lisztova pražského koncertu. Roku 1848 ho písemně požádal o půjčku 400 zlatých a věnoval mu svůj klavírní cyklus ''Six morceaux caractéristiques'' (Šest charakteristických kusů). Peníze mu Liszt nepůjčil, zařídil však vydání cyklu v [[Lipsko|Lipsku]]. Blíže se oba komponisté seznámili v roce 1856, když v Praze Liszt dirigoval ''Ostřihomskou mši''. Jejich vztahy se ještě upevnily za Smetanova pobytu ve Výmaru v letech 1857 a 1859. ''Pokládejte mě za nejhorlivějšího stoupence našeho uměleckého směru, jenž slovem i činem stojí za jeho svatou pravdou,'' napsal Lisztovi.<ref>{{Citace elektronického periodika
S Lisztem se stýkal učitel [[Antonín Dvořák|Antonína Dvořáka]] na [[Varhanická škola v Praze|Varhanické škole v Praze]] [[Josef Krejčí (skladatel)|Josef Krejčí]].<ref>Döge 2013, s. 51.</ref> Je proto logické, že Dvořákova raná tvorba je Lisztem – a také Wagnerem – značně ovlivněna. Platí to zejména o jeho třech [[smyčcový kvartet|smyčcových kvartetech]] vzniklých kolem roku 1868: B dur, D dur a e moll, čísla [[Jarmil Burghauser|Burghauserova]] katalogu 17, 18, 19. Roku 1873 podal Dvořák podpůrnému spolku [[Svatobor (spolek)|Svatobor]] žádost o finanční příspěvek, aby mohl navštívit Liszta ve Výmaru. Spolek však skladatelově prosbě nevyhověl. ▼
| příjmení1 = Ottlová
| jméno1 = Marta
| titul = Bedřich Smetana
| periodikum = Harmonie online
| vydavatel = Nakladatelství Muzikus
| datum_vydání = 21. 4. 2004
| datum_přístupu = 2019-06-08
}}</ref> Smetanovy symfonické básně by nebyly myslitelné bez těch Lisztových.
▲S Lisztem se stýkal také učitel [[Antonín Dvořák|Antonína Dvořáka]] na [[Varhanická škola v Praze|Varhanické škole v Praze]] [[Josef Krejčí (skladatel)|Josef Krejčí]].<ref>Döge 2013, s. 51.</ref> Je proto logické, že Dvořákova raná tvorba je Lisztem – a také Wagnerem – značně ovlivněna. Platí to zejména o jeho třech [[smyčcový kvartet|smyčcových kvartetech]] vzniklých kolem roku 1868: B dur, D dur a e moll, čísla [[Jarmil Burghauser|Burghauserova]] katalogu 17, 18, 19. Roku 1873 podal Dvořák podpůrnému spolku [[Svatobor (spolek)|Svatobor]] žádost o finanční příspěvek, aby mohl navštívit Liszta ve Výmaru. Spolek však skladatelově prosbě nevyhověl.
Začátkem 40. let se Liszt spřátelil s knížetem [[Felix Lichnovský z Voštic|Felixem Lichnovským]], který ho občas doprovázel na jeho cestách. Několikrát ho také přivítal na zámku v [[Hradec nad Moravicí|Hradci nad Moravicí]], poprvé v roce 1846. Liszt zde zahrál několik koncertů. Po smrti knížete Liszt Hradec ještě jednou navštívil; pracoval zde na symfonické básni ''Hungaria''. I zde Lisztův pobyt připomíná pamětní deska.<ref>[https://www.ichradec.cz/o-hradci/vybrane-vyznamne-osobnosti-/ferenc-liszt/ Stránky TIC Hradec nad Moravicí.</ref>▼
▲Začátkem 40. let se Liszt spřátelil s knížetem [[Felix Lichnovský z Voštic|Felixem Lichnovským]], který ho občas doprovázel na jeho cestách. Několikrát ho také přivítal na zámku v [[Hradec nad Moravicí|Hradci nad Moravicí]], poprvé v roce 1846. Liszt zde zahrál několik koncertů. Po smrti knížete Liszt Hradec ještě jednou navštívil; pracoval zde na symfonické básni ''Hungaria''. I zde Lisztův pobyt připomíná pamětní deska.<ref>[https://www.ichradec.cz/o-hradci/vybrane-vyznamne-osobnosti-/ferenc-liszt/ Stránky TIC Hradec nad Moravicí.]</ref>
[[Bonviván]] Liszt také neopomněl navštívit [[Teplice|teplické lázně]], které byly za jeho života jedním z evropských společenských center. V roce 1853 se ubytoval v jednom z domů v Dlouhé ulici.<ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Kilián
| jméno1 = Jan (ed.)
| titul = Teplice
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| rok = 2015
| počet_stran = 541
| kapitola = Teplice v letech 1793–1866
| strany = 191
| isbn = 978-80-7422-339-6
}}</ref>
== Hudební dráha a styl ==
| |||