Hrádek nad Nisou: Porovnání verzí

}}</ref> Město vypálili [[husita|husité]] a bylo poničeno [[Pruské království|pruskými]] vojsky roku [[1866]]. Dočkalo se ale i přízně ze strany své vrchnosti. V roce [[1581]] [[Jiří Mehl ze Střelic]] vymohl městu u císaře právo trhu, konaného každý pátek, a to ke škodě sousední královské Žitavy, do jejíhož [[mílové právo|mílového práva]] Hrádek náležel.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Seeliger|jméno = Ernst Arwil|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Geschichte des Reichenberger Bezirkes bis zum Ausbruch des Dreißigjährigen Krieges, Heimatkunde des Bezirkes Reichenberg in Böhmen III/1|vydání = 1|vydavatel = |místo = Reichenberg|rok = 1936|počet stran = |strany = 65|isbn =}}</ref> V roce [[1655]] městečku zase Adam Matyáš, hrabě Trauttmansdorff odpustil měšťanům robotu výměnou za plat 60 zl. ročně.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Mladenová|jméno = Miluše|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Město Hrádek nad Nisou (1581–1945) Archivní inventář|vydání = nevydáno, interní tiskovina|vydavatel = SOkA Liberec|místo = Liberec|rok = 1964|počet stran = |strany = 18|isbn =}}</ref> V letech [[1764]] a [[1779]] Hrádek navštívil císař [[Josef II.]] a v roce [[1938]] říšský maršál [[Hermann Göring]]. Město bylo do poloviny 20. století převážně německé, česká škola zde vznikla až roku [[1925]]. Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] pracovali ve zdejším zbrojním závodě {{cizojazyčně|de|''Spreewerke''}} stovky zahraničních dělníků na nucených pracích. Po skončení války byla většina zdejších [[SudetštíČeští Němci|původních obyvatel]] [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlena]].