Porosty různých druhů borovic, které ovšem neodpovídají biomu severských jehličnatých lesů, lze najít i ve [[Středomoří]], [[Mexiko|Mexiku]], [[Jihozápadní Asie|jihozápadní Asii]] a na různých ostrovech sopečného původu (např. [[Kanárské ostrovy]]). ▼[[Soubor:Picea glauca taiga.jpg|náhled|Tajga na [[Aljaška|Aljašce]] (v pozadí jsou viditelné [[Aljašské hory]])]]
[[Soubor:Taiga.png|náhled|Severský jehličnatý les – tajga (zeleně).]]
'''Severský jehličnatý les''' neboli '''tajga''' je název [[biom]]u, který se vyskytuje především v severních zeměpisných šířkách. Dominantními druhy stromového patra jsou [[jehličnany|jehličnaté]] [[les]]y. Nejvíce takových lesů se vyskytuje v [[Kanada|Kanadě]] a především na [[Sibiř]]i, odkud pochází i místní název ''tajga.''
== Rozšíření ==
Základní podmínkou pro rozšíření jehličnatých lesů je [[podnebí]] – především délka [[vegetační období|vegetačního období]], kdy po dobu 1–4 měsíců, v nichž průměrná teplota vzduchu přesahuje 10 °C. Na severu pak tajga přechází v [[tundra|tundru]] (přechodný pás s roztroušenou stromovou a keřovou vegetací se nazývá [[lesotundra]]). Na jihu pak v biom smíšených a listnatých opadavých lesů.
S jehličnatými lesy se setkáváme často mimo oblast jejich přirozeného výskytu (např. Česko, Švýcarsko, Rakousko), kde rostou ve vysokých nadmořských výškách nebo v podmáčených oblastech. Jde o tzv. [[klimaxové smrčiny]], popř. [[rašelinné smrčiny]] a [[podmáčené smrčiny]]. Někdy se tyto porosty označují i pojmem ''horská tajga'', ovšem většina jehličnatých lesů je v Evropě pěstována uměle. Jehličnany dále potřebují:
* převahu [[srážky|srážek]] nad [[Vypařování|výparem]]
* krátké a poměrně teplé léto
* jsou schopny přetrvat i výrazně chladnou zimu, a vyskytují se tak i v oblastech s [[Permafrost|věčně zmrzlou půdou]]
[[Soubor:Vasyugan.jpg|náhled|Tajga v [[Západosibiřská rovina|západosibiřské rovině]]]]
Díky velkému množství srážek a následné chemické reakci se spadaným jehličím vznikají [[podzol|podzolové půdy]]. Následně kyselá voda z půdy vymývá sloučeniny železa, které klesají níže a tvoří nepropustnou vrstvu. Na takových půdách se potom vytvářejí bažiny, močály a rašeliniště, které jsou pro sibiřskou tajgu typické. Organická hmota je soustředěna jak v živých rostlinách, tak v odumřelé biomase.
Tajga se vyskytuje především na [[Sibiř]]i, zejména v její střední a východní části, dále ve [[Skandinávie|Skandinávii]], [[poloostrov]]ě [[Kola (poloostrov)|Kola]], ve [[Finsko|Finsku]] a v [[Karélie|Karélii]] a v severozápadním [[Rusko|Rusku]]. Na americkém kontinentu se vyskytuje na severozápadu [[USA]], v [[Kanada|Kanadě]], na [[Aljaška|Aljašce]] a v jižní části [[Patagonie]] mezi 45–50° jižní zeměpisné šířky, kde se jedná o jediný větší výskyt na jižní polokouli. Ostrůvkovitými oblastmi výskytu jsou horské oblasti [[Spojené státy americké|USA]], střední Evropy a maloplošně v horských oblastech Australských Alp a jižního ostrova [[Nový Zéland|Nového Zélandu]].
▲Porosty různých druhů borovic, které ovšem neodpovídají biomu severských jehličnatých lesů, lze najít i ve [[Středomoří]], [[Mexiko|Mexiku]], [[Jihozápadní Asie|jihozápadní Asii]] a na různých ostrovech sopečného původu (např. [[Kanárské ostrovy]]).
== Druhové složení jehličnatých lesů ==
Ve vlhkém prostředí rostou pouze [[smrk]]y a na sušších místech převažují [[borovice]]. V oblastech s velkými výkyvy teplot (východní Sibiř) dominují , např. [[modřínMedvědovití|medvěd]]y, které tvoří nejsevernější hranici lesa. Na okrajích lesa[[vlk]], březích[[Los řek a na místechevropský|los]], kde byl les poškozen požárem, rostou i listnaté stromy, zvláště [[BřízaRys (rod)|břízyrys]], [[Topol osika|osikybobr]], a [[VrbaVychucholové|vrbyvychuchol]]. V bylinnématdsurovin patřeje převládajínejvýznamnější drobnéropa keře:a zemní [[Brusniceplyn brusinka|brusinky]],na [[Brusnice borůvka|borůvkySibiř]]i nebo a [[Vřes obecnýAljaška|vřesyAljašce]].
V jehličnatých lesích žije řada ohrožených druhů savců, např. [[Medvědovití|medvěd]], [[vlk]], [[Los evropský|los]], [[Rys (rod)|rys]], [[bobr]], [[Vychucholové|vychuchol]] atd.
== Využití ==
Hospodářsky významný je lov kožešinové zvěře, těžba surovin, těžba dřeva (především [[Skandinávie]]). Lidská sídla se v pásmu jehličnatých lesů vyskytují jen sporadicky, podobně i síť silnic a železnic není příliš rozvinutá. Hlavní roli hraje letecká a vodní doprava. V těžbě nerostných surovin je nejvýznamnější ropa a zemní plyn na [[Sibiř]]i a [[Aljaška|Aljašce]].
== V Česku ==
V Česku je kromě horské tajgy podle biologických průzkumů izolovanou oblastí tajgy území v oblasti [[Ralsko (Ralská pahorkatina)|Ralska]], mezi [[Česká Lípa|Českou Lípou]], [[Doksy]], [[Stráž pod Ralskem|Stráží pod Ralskem]] a [[Bakov nad Jizerou|Bakovem nad Jizerou]]. Podle archeologa [[Petr Meduna|PetraPet MedunyMd]]<nowiki/>ifický specifickýrázmísní ráz místní krajiny souvisírajny s relativnílativí neúspěšnostíeúpěšnst [[Přemysl Otakar II.|PřemyslemPřmyslem OtakaremOtaarem II.]] založených měst<nowiki/>t [[Bezděz (okres Česká Lípa)|Bezdězděz]], Doksy a [[Kuřívody]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Bartozs
| jméno = Jakub
| 