Zlato: Porovnání verzí

| koncentrace v zemské kůře =

| koncentrace v mořské vodě =

| obrázek = Gold-crystals.jpg

| popisek = Zlaté krystaly

| Van der Waalsův poloměr = 166 pm

| elektronová konfigurace = [[Xenon|Xe]] 4f¹⁴ 5d¹⁰ 6s¹

| oxidační čísla = '''3''', 1 ([[amfoterita|amfoterní]] oxid), méně často II,V

<!-- Fyzikální vlastnosti -->

[[Soubor:Or Venezuela.jpg|vlevo|náhled|Přírodní kovové zlato]]

[[Soubor:Gold-mz4b.jpg|náhled|vlevo|Krystalické zlato z dolu Mina Zapata, Santa Elena de Uairen, Venezuela. Velikost: 3.7 x 1,1 x 0,4 cm.]]

Zlato je v&nbsp;[[zemská kůra|zemské kůře]] značně vzácným prvkem. Průměrný obsah činí pouze 4 – 5&nbsp;ppb (μg/kg). V&nbsp;[[mořská voda|mořské vodě]] je jeho koncentrace značně nízká, přesto však díky vysoké koncentraci chloridových iontů ne zcela zanedbatelná – uvádí se hodnota 0,011&nbsp;μg Au/l. Ve vesmíru připadá na jeden atom zlata přibližně 300&nbsp;miliard atomů [[vodík]]u.

 

Výroba a dovoz šperků a výrobků ze zlata podléhá puncovnímu zákonu. Šperky a produkty, jak nové, tak i staré určené k&nbsp;prodeji jsou opatřené puncem. Punc je pro každou [[ryzost]] jiný.

 

 

Na nekovové povrchy (dřevo, kámen) se zlato nanáší mechanicky, přičemž se využívá faktu, že kovové zlato lze rozválcovat nebo vyklepat do mimořádně tenkých fólií o tloušťce pouze několika mikrometrů (z&nbsp;1&nbsp;g zlata lze vyrobit fólii o ploše až 1&nbsp;m²). Zajímavé je, že tyto velmi tenké fólie mají při pohledu proti světlu zelenou barvu. V tomto případě má zlatá fólie na povrchu pozlacovaného předmětu funkci nejen ochrannou, ale i estetickou (pozlacené sochy, části staveb).