Velký strahovský stadion: Porovnání verzí

| rozšířenuzavřen =

| uzavřenzbourán =

| zbouránvlastník =

| cena výstavby =

| vystavěl =

| bývalá jména =

| týmy =

[[FileSoubor:Bundesarchiv Bild 102-13621, Prag, Stadion, Sokolfest.jpg|thumbnáhled|leftvlevo|IX. Všesokolský slet v roce 1932]]

Výstavba prvního stadionu, který byl [[dřevo|dřevěný]] s částečně nasypanými nekrytými hliněnými tribunami, avšak již na dnešním půdoryse, zde začala již roku [[1926]] pro VIII. Všesokolský slet. Autorem projektu byl [[Alois Dryák]]. Stadion byl o dalších šest let později (1932), pro IX. Všesokolský slet [[modernizace|modernizován]]. Na oba tyto slety přijel prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]] na koni Hektorovi.<ref>Jak se stavělo Sokolské sletiště, Praha 1926,1932</ref> Při Svatováclavském miléniu v roce 1929 se tam konala veřejná vystoupení orelských jednot, za nebývalé účasti cvičenců ve dnech 5. a 6. července 1929. Také této akce se jako představitel státu zúčastnil osobně prezident Masaryk.<ref>Karel Čáslavský: Hledání ztraceného času 1999, Milénium II.</ref> V roce [[1937]], při Zborovských oslavách, se tam veřejně naposledy rozloučil s přítomnými Pražany a legionáři, když stadion několikrát objel 4. července v otevřeném automobilu Praga, mávaje červenobílým šátkem v levé ruce<ref>SKILLING, Harold Gordon. T. G. Masaryk: Proti proudu 1882 – 1914. Praha : Patriae, 1995. 243 s. ISBN 80-85809-33-8, str.18.</ref>. Největší návštěvnost zaznamenal areál v červnu a červenci roku [[1938]] již jako ''Masarykův státní stadion'', u příležitosti jubilejního „světového“ protiválečného X. Všesokolského sletu.<ref>Karel Čáslavský: Hledání ztraceného času 1994, 1995: Sokolské slety, I - VI (I-XI)</ref>

[[Soubor:Spartakiadni stadion-sklad.jpg|thumbnáhled|Chátrající ochoz stadionu sloužící jako sklad v roce 2008]]

První celostátní spartakiáda se na strahovském stadionu uskutečnila v roce 1955. Před Československou spartakiádou [[1975]] vznikla současná podoba stadionu. Právě v druhé polovině [[20. století]] se zde konaly celostátní a později Československé [[spartakiáda|spartakiády]], a to v pětiletých odstupech (celostátní 1955, 1960, 1965 a Československá 1975, 1980, 1985). V té době nesl stadion jméno Československé armády.<ref name="EU-Football" /> V roce 1970 se Spartakiáda nekonala z důvodu vpádu sovětských vojsk v roce [[1968]] (při obnovování Sokola v roce 1968 se tam předpokládal v červenci 1970 XII. všesokolský slet). V 60. letech se tu nacházela dokonce jeden čas i závodní dráha a později i kryté lehkoatletické a běžecké dráhy v tribunách. Na podzim [[1973]] tu byla slavnostně zahájena III. letní spartakiáda spřátelených armád (4.-6.9.1973), což byla první velká akce po roce 1968. Mimo defilé sportovců zúčastněných zemí na nákladních automobilech [[Praga V3S]] bylo v sobotu 2.9.1973 součástí programu vystoupení akrobatické skupiny Delta na letounech [[Aero L-39 Albatros|L-39 Albatros]], závod v [[Motokros|motokrosumotokros]]u, seskok [[Parašutismus|parašutistů]] atp.<ref>{{Citace elektronické monografie

| příjmení =

| jméno =

| datum vydání =

}}</ref> [[VI. celostátní spartakiáda|Poslední spartakiáda]] se konala roku [[1985]], k [[VII. celostátní spartakiáda|další plánované]] v roce [[1990]] již nedošlo (konaly se jen tzv. tělovýchovné slavnosti na malém stadionu). Obnovený XII. Všesokolský slet se zde za účasti prezidenta [[Václav Havel|Václava Havla]] konal v roce [[1994]] opět na tomto velkém stadionu. Další Všesokolské slety se konaly již na Rošického stadionu v šestiletých intervalech - 2000, 2006 (jubilejní XV. Všesokolský slet se v roce 2012 konal 5. a 6. července na stadionu v Edenu, avšak většina cvičících [[Sokol (spolek)|Sokolů]] byla ubytována právě na Strahově ve studentských kolejích).

* Kapacita: 250 000