Wikipedie

Biela voda (přítok Dunajce): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
fix
m Robot: -prázdný nepodporovaný parametr infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 10:
| světadíl = [[Evropa]]
| zdrojnice =
| souřadnice1 =
| výška1 =
| ústí = [[Dunajec]]
| souřadnice2 =
| výška2 =
| protéká = {{flagicon|Slovensko}} [[Slovensko]] ''([[Prešovský kraj]])'', {{flagicon|Polsko}} [[Polsko]] ''([[Malopolské vojvodství]])''
Řádek 22 ⟶ 20:
 
== Tok řeky ==
Řeka vzniká soutokem Zeleného potoka a Litvorového potoka na prahu [[Kačacia dolina|Kačací doliny]] ve výšce kolem 1420 m. Od soutoku s Rybím potokem tvoří státní hranici mezi Slovenskem a Polskem až po soutok s [[Javorinka (přítok Bielé vody)|Javorinkou]], kde území Slovenska opouští. Dále teče na sever vedle obcí Brzegi (Brehy), Jurgow (Jürg), Bukowina Tatranska, Nowa Biała (Nová Belá), Krempachy a Fredman, aby se u Debna vlila do [[Dunajec|Dunajce]]. Pod Krempachy vytváří Průlom Bílé vody (polsky ''Przełom Białki''), který je státní přírodní rezervací.
 
Název Bílá voda pochází z bíle zpěněné ledové horské vody a bílých štěrků, které tvoří tok řeky. Řeka má sněžný režim odtoku, s maximem průtoků během jarního tání sněhu (květen). Horní část toku má bystřinný charakter.
 
Bílá voda odvodňuje [[Bielovodská dolina|Bielovodskou dolinu]], jejíž historický název byl Podúplazská dolina. Tento název přešel na dolinu i potok jako ''pars pro toto'' z historického pojmenování Zadní kopy jako Malého Úplazu prostřednictvím Podúplazné polany, kde stávaly salaše pastýřů z Polské Spiše. Původní název Podúplazský potok (německy ''Poduplazsker Bach'' nebo maďarsky ''Poduplaszki Patak'') se ještě vyskytuje v ročence MKE 1877.
 
Řeka tvoří přirozenou hranici mezi [[Polská Spiš|Polskou Spiší]] a Podhale.
Řádek 34 ⟶ 32:
[[Soubor:Polskispisz.png|náhled|Region Polská Spiš]]
 
Název obce Krempachy - původně německy Krumbach - točitý potok je podle některých autorů odvozován od točícího se meandru před Oblazovou skálou a Kramlicou, která dříve odrážela směr toku řeky k západní hranici katastru Nové Belé. Od r. 1771 po rozpadu Polska a připojení jeho jižní části k Rakousku v rámci rakousko-uherské monarchie až do r. 1918 byla Bílá voda (vyjma úseku změněného toku kolem Nové Belé), hranicí mezi Spiší a Podhalím a tím zároveň i hranicí mezi Predlitavskem - Galicií (tj. Rakouskem) a Zalitavskem - Uherskem. Po rozpadu rakousko-uherské monarchie se řeka stává hranicí mezi Československem a Polskem (1918 - 1920).
 
Po r. 1920 do r. 1938, kdy Konference velvyslanců do Polska včlenila 14 obcí ze Spiše a 12 obcí z Oravy, byla hranicí mezi Polskem a Československem jen Bílá voda v úseku od Rybího potoka v nadmořské výšce 1 075 m po soutok s Javorinkou v nadmořské výšce 824 m.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Biela_voda_(přítok_Dunajce)“