Nezir Škaljić: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplnění: soud značka: editace z Vizuálního editoru |
doplnění životopisu značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 3:
== Životopis ==
O Škaljićově dětství a raném mládí nejsou bližší zprávy. V rodném městě zřejmě navštěvoval mekteb a [[Madrasa|medresu]], islámské školy. Již v mladickém věku se začal věnovat soudcovské profesi, nejprve působil jako kádí v Rogatici, později i ve Srebrenici a [[Foča|Foči]]. Roku [[1873]] se stal předsedou obchodního soudu v Sarajevu. Po rakousko-uherském záboru Bosny a Hercegoviny roku 1878 zastával post kádího při okružním soudu v Sarajevu (1878–1880). Roku 1880 byl na vlastní žádost
| příjmení =
| jméno =
Řádek 13:
| strany = 1
| url =
}}</ref> Jistý čas byl starostou Rogatice. Roku
Škaljić byl členem tříčlenné komise, která od podzimu [[1881]] do poloviny roku následujícího ve [[Vídeň|Vídni]] připravovala reformu soudního systému v [[Habsburkové|Habsburky]] [[Rakousko-uherská okupace Bosny a Hercegoviny|okupované Bosně a Hercegovině]]. Byl považován za odborníka na [[islámské právo]], a tudíž měl velký vliv na proměnu šarí‘atských soudů v Bosně a Hercegovině – ty byly nově dvoustupňové (vícero chotárských soudů a jeden vrchní v Sarajevu) a získaly příslušnost pouze pro rodinné a dědické právo. Sám se podílel na částečném překladu osmanského občanského zákoníku, ''Mecelle'', do [[Bosenština|bosenského jazyka]]. Roku 1890 Škaljić vedl výpravu muslimských poutníků z Bosny a Hercegoviny do [[Mekka|Mekky]], kde s nimi vykonal [[hadždž]].
Po osamostatnění [[Islámské společenství v Bosně a Hercegovině|islámského společenství v Bosně a Hercegovině]] na [[Osmanská říše|osmanské říši]] roku 1882 zasedl v nejvyšší duchovní radě, Rijasetu. Roku 1890 vedl skupinu sarajevských muslimů na [[Hadždž|pouť do Mekky]].<ref>{{Citace periodika
|