Trať byla postavena společností [[Rakouská severozápadní dráha]] a zprovozněna ve dvou etapách v letech [[1869]] a [[1870]]. Po záboru Sudet byla urychleně zdvojkolejněna beze změny směrového vedení. V roce [[1965]] došlo k [[elektrifikace|elektrizaci]] tratě z [[Kolín]]a do [[Kutná Hora|Kutné Hory]] a dále do [[Havlíčkův Brod|Havlíčkova Brodu]]. Ve stanici Kutná Hora hl. n. vznikl styk trakčních soustav [[Železniční napájecí soustava|stejnosměrné 3 000 V a střídavé 25 kV / 50 Hz]]. Právě kvůli tomuto styku musely být lokomotivy (obvykle to byly stroje řad [[Lokomotiva 141|141]] a [[Lokomotiva 230|230]]) v žst. Kutná Hora hl. n. přepřahány lokomotivamipomocí lokomotivy nezávislé trakce. až doTeprve roku [[1974]], kdy vyjely ze [[Škoda (podnik)|Škody Plzeň]] lokomotivy řady [[Lokomotiva 350|350]], následovaly další vícesystémové lokomotivy. Dnes jsou v [[Kutná Hora|Kutné Hoře]] přepřahány pouze nákladní vlaky a to pouze ty, které jsou taženy lokomotivami řad [[Lokomotiva 130|130]]/[[Lokomotiva 230|230]]/[[Lokomotiva 240|240]].
Trať postupem času zastaralÚseků, úseků na kterých bylo možno dosáhnout rychlosti přes 100 km/h, bylo minimum, proto začala trať být rekonstruována. PrvníJako první úsek byl zmodernizovánmodernizován v roce 2015. Jednalo se o úsek mezi [[Golčův Jeníkov|Golčovým Jeníkovem]] a [[Vlkaneč|Vlkančem]], kde trať prochází několika velmi ostrými oblouky, ale beze změny směrového vedení. V tétoroce době (2017)jebyl rekonstruován úsek [[Golčův Jeníkov]] – [[Čáslav]], probíháproběhlo zde zvyšování rychlosti až na 130 km/h pro klasické soupravy a na 140 km/h pro soupravy [[Drážní vozidlo s naklápěcí skříní|naklápěcí]]. V přípravě je úsek mezi Čáslaví a [[Kutná Hora|Kutnou Horou]] i zde je v plnuplánu zvýšení rychlosti, čemuž pomůže i přeložka kolem obce [[Lochy]] a navíc dojde ke kompletní rekonstrukci stanice Čáslav (peronizace, podchody).
== Doprava ==
Na trati probíhá veškerý druh dopravy. Osobní vlaky pohybující se na této trati jsou taženy [[Vícesystémová lokomotiva|vícesystémovými lokomotivami]] řad [[Lokomotiva 362|362]] a posledními kusy řady [[Lokomotiva 363|363]] z [[Depo kolejových vozidel Brno|DKV Brno]]. Některé nákladní vlaky jsou v úseku z [[Kolín]]a do Kutné Hory taženy stejnosměrnými stroji (řada [[Lokomotiva 130|130]]) a poté na [[Brno]]dále střídavými lokomotivami (řady [[Lokomotiva 230|230]] a [[Lokomotiva 240|240]]). Ostatní nákladní vlaky jsou taženy lokomotivami řad 363 a [[Lokomotiva 363.5|363.5]].
Do počátku [[21. století]] jezdily na trati mezistátní vlaky [[EuroCity]], v současnosti zde dálkovou dopravu zajišťují [[rychlík]]y [[Praha]] – [[Havlíčkův Brod]] – [[Brno]]. Poslední mezinárodní vlaky tu jezdily v roce 2007., Alejen při mimořádné situaci na koridoru zde občas projede odkloněný mezistátní vlakyvlak railjet či EuroCity a nebo i RegioJet. Ale naposledy větší odklony byly v roce 2017. Dnes tu jezdí [[Rychlík (vlak)|rychlíky]] linky R9 z [[Praha hlavní nádraží|Prahy hl. n.]] do [[Brno hlavní nádraží|Brna hl. n.]] a osobní vlaky Kolín – Čáslav – Havlíčkův Brod (- [[Žďár nad Sázavou]]/[[Jihlava]]). Výjimkou je pouze osobní vlak 8345 tažený lokomotivou [[Lokomotiva 242|242]], ten jede až do [[Horní Cerekev|Horní Cerekve]].
