Vysočany: Porovnání verzí

=== Středověk ===

[[Soubor:Beschreibende Darstellung 37 Wisoczan.jpg|náhled|vlevo|Pohled na Vysočany v roce 1845 ze železniční trati Olomouc-Praha.]]

| titul = Praha 9 - Historie obce

| url = https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/4842/praha-9/historie/

=== Novověk ===

Od druhé poloviny [[15. století]] část místních pozemků patřila církvi, mj. zaniklému karlínskému [[špitál]]u u sv. Pavla, pražským dominikánům od [[Kostel svatého Jiljí (Praha)|sv. Jiljí]], [[Klášter augustiniánů kanovníků (Praha)|klášteru na Karlově]] nebo [[Kostel svatého Apolináře (Praha)|kostelu sv. Apolináře]].<ref name=":1" /><ref name=":3" /> V [[17. století]] vlastnil ve Vysočanech statek se sedmi dvory [[David Jindřich Černín z Chudenic|David Jindřich]] [[Černínové z Chudenic|z&nbsp;Černína]]. V roce [[1634]] mu byl zabaven a odevzdán [[Maxmilián z Trauttmansdorffu|Maxmiliánu]] J. [[Trauttmansdorffové|Trauttmansdorffovi]]. Berní rula z roku 1654 zde uvádí 5 dvorů, 2 chalupy a 2 selské grunty. Ve druhé polovině [[17. století]] velkou část pozemků získalo [[Nové Město (Praha)|Nové Město Pražské.]]<ref name=":3" /> Na počátku 19. století se ve Vysočanech udávají dvory [[Čvančarka]], [[Hytlovka]], [[Krocínka]], [[Flajšnerka]] a [[Jetelka]].<ref name=":3" />

Během 19. století zde došlo k rozvoji průmyslu, který podpořilo i zprovoznění [[Turnovsko-kralupsko-pražská dráha|Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy]] a její [[Praha-Vysočany (nádraží)|železniční stanice]] v druhé polovině 19. století. Už v roce [[1835]] zde vzniknul cukrovar vlastněný rodinou Freyových.<ref name=":2" /> Počátkem 80. let 19. století začal podnikat místní pivovar. V roce [[1896]] ve Vysočanech [[Emil Kolben]] založil továrnu ''Kolben a spol.'', která se později stala jednou z částí [[ČKD]]. O dva roky později nechal [[František Křižík]] do Vysočan prodloužit tramvajovou trať z [[Libeň|Libně]].<ref name=":2" />

[[Soubor:Vysočany, zbořeniště ČKD (01).jpg|vlevo|náhled|Pozůstatky bývalých výrobních hal [[ČKD]].]]

[[Soubor:Ke Klíčovu, pekárny a mlýny (01).jpg|náhled|Bývalá budova Odkolkových pekáren, postavená v roce 1912.]]

 

V roce [[1902]] byly Vysočany dekretem [[František Josef I.|Františka Josefa I.]] povýšeny na město s právem užívat městský znak.<ref name=":0" /> V roce [[1911]] byla postavena budova [[Vysočanská radnice|vysočanské radnice]].<ref>{{Citace elektronického periodika

| titul = 100 let vysočanské radnice

}}</ref> V roce [[1922]] se Vysočany staly součástí tzv. [[Velká Praha|Velké Prahy]], v roce 1923 se staly správním centrem nového obvodu [[Praha IX]], do nějž patřily ještě [[Prosek]] a [[Hloubětín]]. Vysočany tehdy čítaly 295 domů o 8 554 obyvatelích.<ref name=":2" /> Vymezení obvodu [[Praha 9]] zůstalo v zásadě shodné i při správních reformách v letech 1949 a 1960, podobné vymezení a sídlo ve Vysočanech má od roku 1990 dnešní městská část [[Praha 9]].

 

| titul = Auto Praga

| url = https://www.praha9.cz/o-praze-9/historicke-okenko/historicke-stripky/auto-praga

}}</ref> a výrobna laků TEBAS.<ref name=":2" /> Na konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]], 25. března [[1945]], byly Vysočany značně poničeny spojeneckým náletem na Prahu, který zasáhl část továren i historické jádro včetně přestavby historické tvrze.<ref name=":1" /> Průmyslová tradice Vysočan nicméně pokračovala i po válce, kdy zde vznikla městská spalovna odpadu (zbourána 2003) a továrna [[Pragotron|Elektročas (Pragotron)]].<ref name=":2" />

 

 

 

<br />