Walter Jupiter: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Vznik a užití: Opraven překlep značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace editace z mobilní aplikace pro Android |
m přidán popis motoru a skicy z uvedených zdrojů značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 45:
S výrobou hvězdicových motorů měla sice jinonická továrna řadu zkušeností, neboť od roku 1923 vyráběla motory řady NZ vlastní konstrukce, ovšem s výkonem jen 60-120 k (44-88 kW). Nyní před ní stál úkol zhostit se výroby motoru o výkonu 420 k (309 kW). Současně s tím bylo nezbytné významně změnit výrobní technologie a pracovní postupy. Veškeré druhy ocelí byly nakupovány od [[Huť Poldi|Hutě Poldi]] z Kladna, odlitky pístů byly ze [[Slévárenství|slévárny]] [[Škoda (podnik)|Škody Plzeň]] a součásti ze [[Slitiny hliníku|slitin hliníku]] byly odlity v jinonické slévárně. Mimo jiné byly v zapalování použity československé [[Zapalovací svíčka|zapalovací svíčky]] Jiskra firmy Eisner a spol., Praha.<ref name=":0" />
[[Soubor:Walter Jupiter VIII-R.jpg|náhled|Walter Jupiter VIII-R]]▼
První Jupiter označený jako Walter Jupiter IV absolvoval 100-hodinovou zkoušku (homologaci) na nové brzdě Heenan-Fround pod dohledem [[Certifikační organizace|certifikační státní zkušebny]] v březnu 1927,<ref name=":0" /> po něm následoval v srpnu 1929 Walter Jupiter VI, která se vyznačovala zlepšeními na ojničním systému, v uložení hřídele, válců a rozvodu. Motor dostal nová [[Magneto|magneta]] Scintilla GN9DA a [[Zapalovací svíčka|svíčky]] Jiskra 240.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 68:
| datum přístupu = 9.4.2019
}}</ref> Počty vyrobených variant VII a VIII-R nejsou známy.
[[Soubor:Walter Jupiter IV, skica, pohled zezadu (1927).jpg|náhled|Walter Jupiter IV, skica, pohled zezadu (1927)]]
== Popis motoru ==
Ocelové válce motoru, obrobené z výkovků, byly nasazeny na klikovou skříň válcového tvaru. Chladící žebra byla obráběna z plného materiálu. Obě poloviny skříně byly spojeny 9 svorníky. Ventilový rozvod OHV se 4 ventily v každé hlavě. Pohon rozvodovým bubnem se 2 vačkami, vnější byla pro sací ventily a druhá, vnitřní výfukové ventily. Rozvodový buben měl dlouhý náboj s bronzovou vložkou a byl vložen mezi hlavní válečkové ložisko motoru a výstředný čep distanční vložky. Hlavní ojnice a 8 vedlejších byly obrobeny z chromniklové oceli a leštěny. Vyvrtaný klikový hřídel z chromniklové oceli byl uložen ve válečkových ložiscích. Hlavní ložiska byla vsazena do ocelových pouzder a byla zalisována do stěn komory. <ref>{{Citace periodika
| příjmení = Čermák
| jméno = E. prof. ing.
| titul = Letecký motor Bristol Jupiter (1. část)
| periodikum = Vynálezy a pokroky
| datum vydání = 1927
| ročník = XVI. (1926-7)
| číslo = 10
| strany = 151-156
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:32ca9800-679a-11e4-8214-005056827e51?page=uuid:16d52320-67a1-11e4-8b87-001018b5eb5c
}}</ref>
V přední části komory byla vlastní rozvodová skříň. Byla zakryta víkem z hliníkové slitiny. Zadní díl klikové komory měl po vnějším obvodu prstencovou dutinu, do níž ústily otvory přírub pro sací potrubí. Karburátory byly na tomto motoru 3, každý karburátor zásoboval 3 válce. Zapalování dvěma magnetkami. Mazání se suchou skříní (olej Castrol se z ní odčerpával pumpami). Olej se rozváděl dutinami hřídele ke všem ložiskům. Na obou koncích byl hřídel uzavřen zátkami. Odlehčený vrtulový náboj byl připojen přes kuželové drážkování ke skříni 10 svorníky.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Čermák
| jméno = E. prof. ing.
| titul = Letecký motor Bristol Jupiter (2. část)
| periodikum = Vynálezy a pokroky
| datum vydání = 1927
| ročník = XVI. (1926-7)
| číslo = 12
| strany = 181-185
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:6f563c90-6798-11e4-8214-005056827e51?page=uuid:6463ae00-67a0-11e4-8fe2-5ef3fc9bb22f
}}</ref>
[[Soubor:Walter Jupiter IV, skica, podélný řez motorem (1927).jpg|náhled|Walter Jupiter IV, skica, podélný řez motorem (1927)]]
Hliníkový píst měl 3 kroužky, horní 2 byly těsnící, spodní byl stírací. Tenkostěnné pístní čepy byly vyrobeny z oceli a kaleny na vzduchu. Mazání těchto čepů se dělo olejem, odstříknutým z klikové ojniční pánve. Pohon dvojitého olejového čerpadla zajišťoval svislý hřídel od hlavního hřídele motoru s kuželovým soukolím o nestejné velikosti kol. Větší ozubené kolo zabíralo současně do ozubených kol dvou magnetek. Od každé z nich vedlo 9 kabelů ke svíčkám. Kabely (celkem 18) byly ukryty v kovovém pouzdru.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Čermák
| jméno = E. prof. ing.
| titul = Letecký motor Bristol Jupiter (3. část)
| periodikum = Vynálezy a pokroky
| datum vydání = 1927
| ročník = XVI. (1926-7)
| číslo = 20
| strany = 1-5
| url = http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:e19aca80-679a-11e4-8214-005056827e51?page=uuid:210755a0-679e-11e4-9ab5-5ef3fc9ae867
}}</ref>
[[Soubor:Walter Jupiter VI.jpg|náhled|Walter Jupiter VI (1929)]]
== Operační nasazení ==
Motory řady Walter Jupiter byly využívány československými [[Letecký výrobce|leteckými výrobci]] [[Aero Vodochody|Aero]], [[Avia]] a [[Letov]]. První letoun, na kterém se motor Jupiter IV o výkonu 315-330 [[Watt|kW]] (420-450 [[Koňská síla|k]]) objevil, byl dvoumístný [[stíhací letoun]] [[Avia BH-26]] vzniklý roku [[1926 v letectví|1926]]. Byl představen v závěru roku na aerosalonu v Paříži<ref>{{Citace periodika
Řádek 100 ⟶ 137:
| datum přístupu = 10.5.2019
}}</ref> Kromě dvoučlenné posádky pojal pět až šest cestujících a jejich zavazadla.
▲[[Soubor:Walter Jupiter VIII-R.jpg|náhled|Walter Jupiter VIII-R]]
Již o rok později (1928) byly veřejnosti představeny s motorem Walter Jupiter IV letouny: víceúčelový [[Vojenský letoun|vojenský]] [[dvouplošník]] [[Aero A-11|Aero A-11J]], [[Dopravní letoun|dopravní]] [[dvouplošník]] [[Avia BH-25|Avia BH-25J]] (podle imatrikulace prototypu L-BABA, dostaly všechny stroje přezdívku Baba, 1927),<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Folprecht
Řádek 220 ⟶ 257:
* '''Délka''': 1 350 mm
* '''Průměr''': 1 384 mm
* '''Suchá hmotnost''':
*'''Kompresní poměr''':
=== Součásti ===
| |||