Brno-město: Porovnání verzí

Ve 20. století dále došlo ke dvěma výrazným změnám hranice katastrálního území Město Brno. Při první z let [[1939]]-[[1941]] byla provedena rozsáhlá úprava hranice, při níž vedle korekce západní hranice s katastrálním území [[Špilberk (katastrální území)|Špilberk]] (Město Brno sice přišlo o dům Husova 7/Pekařská 2 a východní okraj dnešní [[Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity|Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity]], ale získalo původně špilberské domy na východní straně Husovy třídy) bylo Město Brno rozšířeno o celá katastrální území [[Josefov (Brno)|Josefov]], [[Kožená (Brno)|Kožená]], [[Na Hrázi a Příkop]], většinu katastrálních území [[V Jirchářích (Brno)|V Jirchářích]], [[Silniční]], části katastrálních území [[Křenová (brněnské katastrální území)|Křenové]], [[Pekařská (předměstí Brna)|Pekařské]], [[Dolní a Horní Cejl|Dolního a Horního Cejlu]], a nepatrné části katastrů [[Velká Nová Ulice|Velká Nová Ulice a Červená]] ''(silnice v ulici Milady Horákové)'' a [[Nové Sady (brněnské katastrální území)|Nové Sady]]'' (pozemky při severní straně železničního mostu nad Hybešovou ulicí)''. Ve prospěch katastrálního území [[Trnitá]] tehdy Město Brno ztratilo severní část domů Křenová 6 a 8. Při další katastrální reformě z let 1966-1969 se severní a východní část hranice Města Brna v podstatě vrátila do stavu před rokem 1939 (Město Brno zde ztratilo pozemky někdejších katastrů Josefova, Na Hrázi a Příkopu, Kožené, Křenové, Velké Nové Ulice a Červené, ve prospěch Trnité silnici ve svojí části ulice Dornych a menší část silnice v Kolišti a ve prospěch Zábrdovic jinou část silnice v Kolišti a pozemky náležející před rokem 1939 ke katastru Dolního a Horního Cejlu), na jihozápadě pak přišlo o celý [[park Studánka]], blok domů mezi ním a ulicemi Husova a Pekařská, pozemky patřící k někdejším katastrům Silniční, V Jirchářích a téměř všechny pozemky někdejšího katastru Pekařské ''(kromě parcel se zbouranými domy někdejší Skalní ulice, které čtvrti zůstaly)''. Pro změnu se katastrální území Město Brno výrazně rozšířilo na západě, kde získalo značnou část tehdy zrušeného katastrálního území Špilberk, konkrétně některé pozemky, které před rokem 1939 tvořily součást katastrálních území [[Křížová (Brnopředměstí Brna)|Křížová]], Město Brno, Špilberk a [[Švábka|Švábská]].