Wikipedista:Martin Vrut/Pískoviště: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1:
Toto je osobní pískoviště uživatele Martin Vrut.
{{Infobox - železniční trať
| název =
|
|
|
| rozchod = 1435
| traťová třída = C4/D4
| napětí = 3 kV =
| maximální sklon = 8 ‰r
| ozubnice =
| koleje = 2<br>(3 v úseku Bílina – Odb. České Zlatníky)
| maximální rychlost = 120 km/h
| osmrelace = 9190
| stanice =
{{
{{
{{BS5||vSTR|vSTR+l|||||[[Železniční trať Lysá nad Labem – Ústí nad Labem|do Lysé nad Labem]]}}
{{
{{BS5||vABZgl|vKRZvo|vSTR+r||||}}
{{BS5||vSTR|vSTR|vABZgl|vSTRq||||[[Železniční trať Praha – Ústí nad Labem – Děčín|do Prahy]]}}
{{
{{
{{BS5||vSTR|vSTR|tvSTRe|vSTR|||}}
{{BS5||vABZg+l|vABZqr|vABZlr|vABZg+r||}}
{{BS5||vBHF|||vDST|1,214|Ústí nad Labem západ|}}
{{BS5||vBST|||vSTR|3,259||Ústí nad Labem západ St.5}}
{{
{{
{{
{{BS5|vBST|vSTR||||5,2||Ústí nad Labem západ výh. č.852}}
{{BS5|vSTR|vBHF||||4,550|[[Trmice]]|}}
{{
{{BS5|vSTR|exvHST||||6,635|[[Tuchomyšl]]}}
{{
{{
{{BS5|vSTRl|xvABZg+r|||||||}}
{{BS5||vBHF||||12,938|[[Bohosudov|Krupka-Bohosudov]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Rozhodnutí o změně názvu stanice Bohosudov
| url = http://provoz.szdc.cz/Portal/Show.aspx?oid=1252385
| datum vydání = 2015
| datum přístupu = 2016-04-30
| vydavatel = SŽDC
| poznámka = Drážní úřad rozhodl 21. 10. 2015 o změně názvu stanice Bohosudov na Krupka-Bohosudov, ta byla realizována až k začátku platnosti GVD 2016-2017
}}</ref>|}}
{{BS5||vHST||||16,230|[[Proboštov]]|}}
{{
{{
{{BS5||vABZgl||||||[[Železniční trať Lovosice – Teplice v Čechách|do Lovosic]]}}
{{BS5||vABZg+r||||||[[Železniční trať Děčín – Oldřichov u Duchcova|z Děčína]]}}
{{BS5||vBHF||||22,900|[[Oldřichov (Jeníkov)|Oldřichov u Duchcova]]|}}
{{BS5||vABZglr|vSTR+r|||||[[Železniční trať Teplice v Čechách – Litvínov|do Litvínova]]}}
{{
{{
{{
{{BS5||exvABZg+r|vSTR|||||[[Trať Osek-Duchcov|z Oseka]]}}
{{
{{BS5||exvABZgl|evKRZ|||||[[Trať Duchcov–Světec|do Světce]]}}
{{BS5||exvSTR|vHST|||31,964|[[Chotějovice]]|(elektrárna [[Ledvice]])}}
{{BS5||exvSTR|vABZg+l|||||[[Železniční trať Ústí nad Labem – Bílina|z Ústí nad Labem]]|}}
{{
{{BS5||exvABZgl|evABZg+r|||||trať Plzeň–Duchcov (do r. 1968)}}
{{
{{BS5||exvHST|vSTR|||32,178|[[Břešťany (Bílina)|Břešťany]]}}
{{BS5||exvSTR|vHST|||36,360|Bílina kyselka}}
{{
{{BS5||exvKRZu|vSTR|||||bývalá trať z pískovny|}}
{{
{{BS5||exvSTR|vHST|||40,304|[[Želenice (okres Most)|Želenice nad Bílinou]]}}
{{
{{BS5||exvSTR|vABZgl+l|||||[[Železniční trať Most–Rakovník|z Obrnic, dále Loun, Lovosic, Žatce]]}}
{{
{{BS5||exvABZgl+l|evABZgr||||||}}
{{BS5||exvBHF|vSTR||||Most staré nádraží|}}
{{BS5||xvABZg+l|vSTRr|||||||}}
{{BS5||vABZgr+r||||||[[Moldavská horská dráha|do Moldavy]]}}
{{BS5||evHST|||||[[Souš (Most)|Souš u Mostu]]}}
{{BS5||vBHF||||48,597|[[Třebušice]]}}
{{BS5|vSTR+l|xvABZgr||||||přeložka 1984 ([[Ervěnický koridor]])|}}
{{BS5|vSTR|exvBHF||||51,722|[[Ervěnice]]|dříve ''{{Cizojazyčně|de|Holtschitz-Seestadtl}}''}}
{{BS5|vSTR|exvABZg+l||||||[[Trať Počerady–Vrksmaň|z Počerad]]}}
{{BS5|vSTR|exvBHF||||56,061|[[Vrskmaň]]}}
{{BS5|vSTR|exvBHF|||||[[Otvice]]}}
{{BS5|vBHF|exvSTR||||55,610|[[Kyjice]]|}}
{{BS5|vHST|exvSTR|||||[[Jirkov]] zastávka|}}
{{BS5|vSTRl|xvABZg+r|||||||}}
{{BS5|evABZq+r|vABZg+r||||||[[Železniční trať Chomutov–Jirkov|z Jirkova]] }}
{{BS5|exvSTR|vBST||||60,512||odb. Dolní Rybník (od 1984)}}
{{BS5|exvSTRl|evKRZu|exvSTR+r|||||býv. trať Děčín-Chomutov}}
{{BS5||vHST|exvSTR||||Chomutov město|}}
{{BS5||vABZgl|xvABZg+r|||||odb. na Chomutov seř.n. (od 1984)}}
{{BS5||vBST|vSTR|||||odb. Chomutov-město}}
{{BS5||vABZg+r|vSTR|||||[[Železniční trať Chomutov–Vejprty|z Vejprt]]}}
{{BS5||vBHF|vDST|||64,693|[[Chomutov]]||}}
{{BS5||vABZg+l|vSTRr|}}
{{BS5||vABZgl+l||||||[[Železniční trať Lužná u Rakovníka – Chomutov|do Lužné]]}}
{{BS5||vBST||||||odb. Dubina}}
{{BS5||vSTR||||||[[Železniční trať Chomutov–Cheb|do Chebu]]}}
}}
'''Železniční trať Ústí nad Labem – Chomutov''' je [[Dvoukolejná trať|dvoukolejná]], [[Elektrifikace|elektrifikovaná]] [[železniční trať]], součást [[Celostátní dráha|celostátní dráhy]]. Její součástí je Mostecký a [[Ervěnický koridor]] v úseku [[Most (město)|Most]] – [[Chomutov]]. Trať byla postavena s přestávkami mezi lety [[1856]]–[[1870]] společností [[Ústecko-teplická dráha|Ústecko-teplické dráhy]] pro dopravu uhlí z [[Mostecká pánev|Mostecké pánve]] a osobní dopravu napříč českou stranou Podkrušnohoří. Později byla i zdvoukolejněna a zkapacitněna pro zvýšení objemu dopravy. Pro odlehčení provozu na přetížené hlavní trati mezi [[Ústí nad Labem|Ústím nad Labem]] a [[Teplice]]mi vznikla v letech [[1872]]–[[1874]] další [[Jednokolejná trať|jednokolejná]] [[Železniční trať Ústí nad Labem – Bílina|trať z Trmic do Bíliny]], vedená údolím [[Bílina (řeka)|stejnojmenné řeky]]. Koncem 19. století šlo o jednu z nejvytíženějších tratí v celém [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]].<ref name="pribehy">{{Citace monografie
| příjmení = Schreier
| jméno = Pavel
| odkaz na autora =
| titul = Příběhy z dějin našich drah
| vydavatel = Mladá fronta
| místo = Praha
| rok = 2009
| isbn = 978-80-204-1505-9
| kapitola = Dráhy zvané uhelné
| strany = 89
| poznámky = [Dále jen Příběhy]
}}</ref>
Od počátku šedesátých let 20. století probíhala na trati [[elektrifikace]] – v první etapě byl roku [[1963]] otevřen úsek [[Ústí nad Labem]] – [[Most (město)|Most]] – [[Třebušice]].<ref name="HT">{{Citace elektronické monografie
| titul = Historie železničních tratí v ČR
| url = http://historie-trati.wz.cz/
| datum vydání = 2011
| datum přístupu = 2017-02-03
| vydavatel = Pavel Sekera
| poznámka = [Dále pouze Historie tratí]
}}</ref> [[Chomutov]]a elektrifikace dosáhla až roku [[1989]].<ref name="HT" /> Mezitím proběhly také četné přeložky, při kterých trať ustoupila povrchové těžbě uhlí.
V současnosti (2017) je trať zatížena silnou osobní dopravou, obsluhující velká města na trase. Kromě osobních vlaků jsou v provozu také [[Rychlík (vlak)|rychlíky]] linky [[Praha]] – [[Ústí nad Labem]] – [[Cheb]]. Spolu s nimi spojnici využívá množství nákladních vlaků, přepravujících zejména [[hnědé uhlí]], vytěžené v okolí, a ropné produkty z [[Ropná rafinerie|rafinerie]] [[Unipetrol RPA]] v [[Záluží (Litvínov)|Záluží u Litvínova]].
V jízdním řádu pro cestující je trať označena číslem '''130'''. Od [[14. prosinec|14. prosince]] [[2014]] byl k této trati připojen ještě navazující úsek [[Žlezniční trať Chomutov – Cheb|Chomutov–Klášterec nad Ohří]], do té doby uváděný v jízdním řádu jako úsek trati '''140'''.
|