Walter Jupiter: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m doplněn text dle uvedeného zdroje značka: editace z Vizuálního editoru |
m doplněn text a fota dle uvedených zdrojů, doplněn odstavec použití v letadlech značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 4:
| výrobce = [[Waltrovka|Walter]]
| obrázek = Walter Jupiter VI (1929-32).jpg
| popisek = Hvězdicový devítiválec Walter Jupiter VI
| konstruktér = licence Gnome-Rhône Jupiter
| první rozběh = [[1927 v letectví|1927]]
Řádek 16:
}}
'''Walter Jupiter''' byl v licenci vyráběný, [[Spojené království|britský]] 9-válcový [[hvězdicový motor]] původně vyráběný firmou [[Bristol Aeroplane Company|Bristol Engine Company]] ([[Bristol Jupiter]]). Vznikl na konci [[První světová válka|první světové války]]. Celá řada vylepšení a postupný vývoj z něj udělaly jeden z nejlepších motorů své doby. Ve 20. a 30. letech se montoval do celé řady různých letounů a byly vyrobeny tisíce motorů Jupiter všech verzí, a to jak firmou Bristol, tak i licenčně v zahraničí. [[Waltrovka|Akciová továrna automobilů Josef Walter a spol.]] v Praze - Jinonicích pro výrobu jeho dokumentaci nakoupila jako sublicenci francouzského motoru Gnome-Rhône 9A Jupiter, protože původní vlastník práva prodal právě francouzské společnosti.<ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Němeček
| jméno = Václav
Řádek 46:
S výrobou hvězdicových motorů měla sice jinonická továrna řadu zkušeností, neboť od roku 1923 vyráběla motory řady NZ vlastní konstrukce, ovšem s výkonem jen 60-120 k (44-88 kW). Nyní před ní stál úkol zhostit se výroby motoru o výkonu 420 k (309 kW). Současně s tím bylo nezbytné významně změnit výrobní technologie a pracovní postupy. Veškeré druhy ocelí byly nakupovány od [[Huť Poldi|Hutě Poldi]] z Kladna, odlitky pístů byly ze [[Slévárenství|slévárny]] [[Škoda (podnik)|Škody Plzeň]] a součásti ze [[Slitiny hliníku|slitin hliníku]] byly odlity v jinonické slévárně. Mimo jiné byly v zapalování použity československé [[Zapalovací svíčka|zapalovací svíčky]] Jiskra firmy Eisner a spol., Praha.<ref name=":0" />
[[Soubor:Walter Jupiter VIII-R.jpg|náhled|Walter Jupiter VIII-R]]
První Jupiter označený jako Walter Jupiter IV absolvoval 100-hodinovou zkoušku (homologaci) pod dohledem [[Certifikační organizace|certifikační státní zkušebny]] v březnu 1927,<ref name=":0" />
| příjmení =
| jméno =
Řádek 56:
| strany = 319
| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:e5cf07c2-51ed-11e9-96b4-005056b73ae5
}}</ref> Po verzi VI následoval Walter Jupiter VII a posléze reduktorová verze Walter Jupiter VIII-R. Motory Walter Jupiter se vyráběly až do roku 1932. Dalším licenčním motorem vyráběným v jinonické továrně, který následoval po Jupiteru, byl od roku [[1932 v letectví|1932]] [[Hvězdicový motor|hvězdicový]] devítiválec [[Walter Pegas]], který vyvinula firma [[Bristol Aeroplane Company|Bristol Engine Company]] ([[Bristol Pegasus]]) a byl uveden na trh právě v roce 1932.
Podle firemních podkladů Walter bylo vyrobeno 60 motorů Walter Jupiter IV a 215 motorů Walter Jupiter VI.<ref>Počet vyrobených motorů v závodě Jinonice dle typů do r. 1948, 23.3.1948, Technická kancelář, Letecké závody, n.p.</ref> Celkem všech variant Jupiterů IV a VI bylo vyrobeno 275 kusů.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 79:
| číslo = 22
| strany = 1-2
| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid
}}</ref> a od roku 1927 do něj byly montovány licenční Jupitery IV z jinonické továrny. V roce 1927 přibyl [[Dopravní letoun|dopravní]] [[dvouplošník]] [[Aero A-23]] až pro 8 cestujících vč. posádky.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 119:
| datum vydání = 26.3.2008
| datum přístupu = 9.4.2019
}}</ref> Dopravní Avia BH-25J byl první československý letoun, který byl nasazen v mezinárodní přepravě. Všechny z vyrobených 5 letounů BH-25J sloužily u [[Československá letecká společnost|ČLS]] (L-BABA až BABF resp. OK-ABA až ABF), po čase dva z nich koupil Aeroklub vysokoškolského sportu (1933-4) a jeden letoun odkoupila [[Baťova letecká společnost|letecká společnost firmy Baťa]] (OK-ABC, 1931). Šestý kus A 38 byl zakoupen MNO. Z pěti letounů A-38
Jeden v licenci vyrobený dopravní letoun [[Farman F.60 Goliath|Farman F.62 Goliath]] v [[Letov|Letově]] (L-BAGH, OK-AGH) měl nainstalován pohonnou jednotku Jupiter IV a změnil se tak na standardní typ [[Farman F.60 Goliath|Farman F.63 BN.4]]. Od roku 1932 jej po [[České aerolinie|ČSA]] provozovalo MNO. V Avii naopak v roce 1928 rekonstruovali původně 2 holandské letouny Fokker F-VIIa a osadili je motory Jupiter IV. Provozovala je [[Československá letecká společnost|ČLS]] s imatrikulacemi L-BAAH a L-BAAI (OK-AAH, OK-AAI) až do přelomu let 1934-5.
Následně homologovaný Walter Jupiter VI o výkonu 330-399 kW (450-543 k) se od roku 1929 uplatnil na nových letounech, ale také na již provozovaných, kde nahrazoval i verzi Jupiter IV: [[bitevní letoun]] [[Aero A-32]] (1927), vč. variant Aero Ap-32 (1930) a Apb-32. V letech 1927-31 bylo vyrobeno 31 strojů A-32, dalších 16 bylo v roce 1929 exportováno do Finska. V roce 1930 následovala série Ap-32 již se silnějším motorem Jupiter VI a dalších 35 letounů verze Apb-32. Následně na standard Ap-32 byly přestavěny i dosud vyrobené letouny A-32. Dodávky pro československé letectvo byly zahájeny v roce 1930 a letouny zůstaly ve výzbroji až do roku 1939.<ref>{{Citace monografie
Řádek 138:
}}</ref>
Vojenské [[Stíhací letoun|stíhací]] [[dvouplošník|dvouplošníky]] [[Avia BH-26]] (1926) a [[Avia BH-33|BH-33]] (1928). S letouny Avia BH-33E (1929), kde se postupně uplatnily motory verzí IV až VII, byly zaznamenány mnohé sportovní i exportní úspěchy vč. varianty BH-33E (Walter Jupiter VII o výkonu 353 kW/480 k). Dále s Jupitery VI létaly: vojenský [[Bombardér|bombardovací]] a [[Pozorovací letoun|pozorovací]] [[dvouplošník]] [[Letov Š-328|Letov Š-128]] (1930), vojenský [[Stíhací letoun|stíhací]] [[dvouplošník]] [[Letov Š-31/131|Letov Š-31]] (1929), ve kterém byly zúročeny zkušenosti získané při letových zkouškách s letounem Letov Š-20J. V letech 1931-1932 bylo postaveno 32 sériových letounů Š-31. Poslední aplikací s motorem Jupiter IV byl vojenský, třímotorový [[Bombardér|bombardovací]] [[hornoplošník]] [[Avia F-IX]] (1932), kterých bylo vyrobeno v letech 1932-1933
| příjmení = Flieger
| jméno = Jan
Řádek 149:
}}</ref>
V roce 1927 při zkouškách letounu Letov Š-20J s motorem Jupiter VI vystoupal pilot Kovanda do výšky 8700 m, což byl na tu dobu skvělý výkon. V roce 1928 v závodě okružní let Okolo Malé dohody a Polska (II. ročník pořádaný Aeroklubem RČs.) zvítězil štkp. Josef Kalla na [[Stíhací letoun|stíhacím letounu]] [[Letov Š-16|Letov Š-216.1]] s motorem Jupiter VIII-R a štkp. Miloš Zelený na letounu Avia BH-26 s motorem Jupiter VI obsadil 9. místo.<ref>{{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
Řádek 161:
}}</ref> Na trati dlouhé 3112 km s nákladem 1000 kg dosáhl průměrné rychlosti 201,2 km/h a do výšky 3000 m vystoupal za 28,9 min.<ref name=":1" />
V roce 1929 3 letouny [[Avia BH-33]] obsadily na tomto závodě 2.-4. místo . Druhý byl škpt. K. Mareš (Walter Jupiter VII), na třetím a čtvrtém místě byli jugoslávští piloti Bajdak a Šinčič (oba s Walter Jupiter IV).<ref>{{Citace
| příjmení = Hartman
| jméno = A.R.
| titul = Třetí závod Kolem Malé dohody a Polska
| periodikum = Letec
| datum vydání = 15.9.1929
| ročník = 5. (1929)
| číslo = 9
| strany = 460-462
| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:b0874773-5118-11e7-8fe6-005056b73ae5
}}</ref> Walter Jupiter VII byl "výškový" motor s kompresorem, který si zachovával výkon 510 k až do výše 4000 m.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Hájek
| jméno = Jan ing.
| titul = Letecké motory na pařížském aerosalonu 1930
| periodikum = Letectví
| datum vydání = leden 1931
| ročník = 11. (1931)
| číslo = 1
| strany = 10-20
| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:1b54a9bd-5208-11e9-9f75-005056b73ae5
}}</ref> Téhož závodu v roce 1929 se měl zúčastnit štkp. [[František Malkovský]] na [[Stíhací letoun|stíhacím letounu]] [[Avia B-133]] s motorem Jupiter VI, ale samotném závodě nestartoval, protože stroj se nepodařilo před soutěží dokončit včas.
Letecký motor Walter Jupiter VI je vystaven v expozici [[Letecké muzeum Kbely|leteckého muzea]] ve Kbelích. Další motor tohoto typu je upraveným výukovým řezem a je prezentován veřejnosti v Jizerskohorském technickém muzeu v Bílém potoce pod Smrkem.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 173 ⟶ 193:
| datum přístupu = 9.4.2019
}}</ref>
== Použití v letadlech ==
{{sloupce|3|
*[[Aero A-23]]
*[[Aero A-32]], Aero Ap-32, Aero Apb-32
*[[Aero A-38|Aero A-38.1]]
*[[Avia BH-25|Avia BH-25J]]
*[[Avia BH-26]]
*[[Avia BH-33]], Avia BH-33E
*[[Avia B-133]]
*[[Fokker F-VIIa|Avia-Fokker F-VIIa]]
*[[Avia F-IX]]
*[[Farman F.60 Goliath|Farman F.63 BN.4]]
*[[Letov Š-20|Letov Š-20J]]
*[[Letov Š-31/131|Letov Š-31]]
*[[Letov Š-328|Letov Š-128]]
*[[Letov Š-16|Letov Š-216.1]]
}}
== Specifikace ==
Řádek 183 ⟶ 221:
* '''Průměr''': 1 384 mm
* '''Suchá hmotnost''': 367-451kg (dle verze)
*'''Kompresní poměr''': 6,5:1 (Jupiter VI, VIII-R), 5,3:1 (Jupiter
=== Součásti ===
Řádek 197 ⟶ 235:
!Walter ''Jupiter IV''
!Walter ''Jupiter VI''
!Walter ''Jupiter VII''
!Walter ''Jupiter VIII-R''
|-
Řádek 202 ⟶ 241:
|308 kW / 420 k při 1750 ot/min
|330 kW / 450 k při 1750 ot/min
|279 kW / 380 k
|353 kW / 480 k při 2000 ot/min
|-
Řádek 207 ⟶ 247:
|330 kW / 450 k při 1850 ot/min
|399 kW / 543 k při 1850 ot/min
|375 kW / 510 k ve výšce 4000 m
|441 kW / 600 k
|}
<br />
Řádek 216 ⟶ 255:
Soubor:Walter Jupiter IV a Aero A-23 (L-BAAC).jpg|náhled|Walter Jupiter IV a Aero A-23 (L-BAAC)
Soubor:Aero A-23 s motorem Walter Jupiter IV (1928).jpg|náhled|Aero A-23 s motorem Walter Jupiter IV (1928)
Soubor:Letecké muzeum Kbely (167).jpg|náhled|Aero Aero
Soubor:Aero A-38 s motorem Walter Jupiter (Letectví 1933, 12, 350).jpg|náhled|Aero A-38.1 (L-BACB) s motorem Walter Jupiter IV (1928)
Soubor:
Soubor:Avia BH-25 s motorem Walter Jupiter IV (1928).jpg|náhled|Avia BH-25J (L-BABC, OK-ABC) s motorem Walter Jupiter IV (1928)
Soubor:Walter Jupiter a letoun Avia BH-25.jpg|náhled|Walter Jupiter IV a letoun Avia BH-25J nad Rotterdamem (L-BABF, 1929)
Soubor:Avia BH-26
Soubor:Avia BH-33
Soubor:Avia-Fokker F-VIIa a Walter Jupiter VI (1930).jpg|náhled|Avia-Fokker F-VIIa a Walter Jupiter VI (1930)
Soubor:Avia F-IX.jpg|náhled|Avia F-IX a Walter Jupiter VI (1932)
| |||