Walter Jupiter: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
založení nové stránky značky: zrušeno přesměrování možné subjektivní formulace editace z Vizuálního editoru |
m překlepy a drobnosti značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 56:
| strany = 319
| url = https://kramerius.army.cz/search/i.jsp?pid=uuid:e5cf07c2-51ed-11e9-96b4-005056b73ae5
}}</ref>, po něm Walter Jupiter VII a posléze reduktorová verze Walter Jupiter
Podle firemních podkladů Walter bylo vyrobeno 60 motorů Walter Jupiter IV a 215 motorů Walter Jupiter VI.<ref>Počet vyrobených motorů v závodě Jinonice dle typů do r. 1948, 23.3.1948, Technická kancelář, Letecké závody, n.p.</ref> Celkem všech variant Jupiterů IV a VI bylo vyrobeno 275 kusů.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 121:
}}</ref> Dopravní Avia BH-25J byl první československý letoun, který byl nasazen v mezinárodní přepravě. Všechny z vyrobených 5 letounů BH-25J sloužily u [[Československá letecká společnost|ČLS]] (L-BABA až BABF resp. OK-ABA až ABF), po čase dva z nich koupil Aeroklub vysokoškolského sportu (1933-4) a jeden letoun odkoupila [[Baťova letecká společnost|letecká společnost firmy Baťa]] (OK-ABC, 1931). Šestý kus A 38 byl zakoupen MNO. Z pěti letounů A-38 3 sloužily u [[České aerolinie|ČSA]] (L-BACB až BACD, OK-ACE až ACC) a 2 u společnosti [[Compagnie internationale de navigation aérienne|CIDNA]] (L-BACE, L-BACF). I v tomto případě došlo k odprodejům 2 ze 3 letounů [[České aerolinie|ČSA]] odkoupila [[Baťova letecká společnost|letecká společnost Baťa]] (OK-ACB, OK-ACC, 1933-4) a oba od [[Compagnie internationale de navigation aérienne|CIDNA]] odletěly do Francie pro novou imatrikulaci F-AJLF a F-AJLG.<ref name=":1" />
Jeden v licenci vyrobený dopravní letoun [[Farman F.60 Goliath|Farman F.62 Goliath]] v [[Letov|Letově]] (L-BAGH, OK-AGH) měl nainstalován pohonnou
Následně homologovaný Walter Jupiter VI o výkonu
| příjmení = Flieger
| jméno = Jan
Řádek 132:
| datum vydání = 26.11.2005
| datum přístupu = 9.4.2019
}}</ref>
V roce 1927 při zkouškách letounu Letov Š-20J s motorem Jupiter VI vystoupal pilot Kovanda do výšky 8700 m, což byl na tu dobu skvělý výkon. V roce 1928 v závodě Okolo Malé dohody a Polska (II. ročník pořádaný Aeroklubem RČs.) zvítězil štkp. Josef Kalla na [[Stíhací letoun|stíhacím letounu]] Letov Š-16 s motorem Jupiter VIII-R a štkp. Miloš Zelený na letounu Avia BH-26 s motorem Jupiter VI obsadil 9. místo.<ref>{{Citace periodika
Řádek 146:
}}</ref> Na trati dlouhé 3112 km s nákladem 1000 kg dosáhl průměrné rychlosti 201,2 km/h a do výšky 3000 m vystoupal za 28,9 min.<ref name=":1" />
V roce 1929 3 letouny [[Avia BH-33]] obsadily na tomto závodě 2.-4. místo . Druhý byl škpt. K. Mareš (Walter Jupiter VII), na třetím a čtvrtém místě byli jugoslávští piloti Bajdak a Šinčič (oba s Walter Jupiter IV). Téhož závodu v roce 1929 se měl zúčastnit štkp. [[František Malkovský]] na [[Stíhací letoun|stíhacím letounu]] Avia B-133 s motorem Jupiter VI, ale samotném závodě nestartoval, protože stroj se nepodařilo před soutěží dokončit včas.
Letecký motor Walter Jupiter VI je vystaven v expozici [[Letecké muzeum Kbely|leteckého muzea]] ve Kbelích. Další motor tohoto typu je upraveným výukovým řezem a je prezentován veřejnosti v Jizerskohorském technickém muzeu v Bílém potoce pod Smrkem.<ref>{{Citace elektronické monografie
|