Slovenská strela: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava úvodu do původního stavu
zpřesnění úvodu; rozčlenění textu do odstavců + zařazení obrázků; z tabulky smazán regiojet (nemá se strelou žádnou souvislost) a místo něj doplněn příslušný spoj; rozšíření tabulky o další parametry, které s jízdní dobou souvisí
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=železničním spoji|druhý=motorových vozech ze 30. let 20. století|stránka=Motorový vůz M 290.0}}
[[Soubor:ČSD M290.0 advert.jpg|náhled|Reklamní pohlednice ČSD na spoj ''Slovenská strela'' ([[Vilém Rotter|Atelier Rotter]], 1936)|alt=]]'''Slovenská strela''' (česky ''Slovenská střela'') je expresní či rychlíkový železniční spoj, který od července [[1936]] jezdí mezi [[ČeskoSlovensko|českýmslovenským]] hlavním městem [[PrahaBratislava|PrahouBratislavou]] a [[SlovenskoČesko|slovenskýmčeským]] hlavním městem [[BratislavaPraha|BratislavouPrahou]]. a proslavil se velkou rychlostí vV počátcích své existence.<ref>[http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=43245 Slovenskábyl strela vyjela před 75 lety], časopis [http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=22832 Elektro]</ref> Jespoj úzce spojenspjat s dvojicí [[Motorový vůz M 290.0|motorových vozů M 290.0 (Tatra 68)]], zdíky polovinykterým 30.spoj letvynikal 20.poskytovaným století,komfortem kteréa rychlostí – zásluhou pokrokové konstrukce vozů a dobře sestaveného jízdního řádu s pouze jednou zastávkou se o více než hodinu zkrátily jízdní dobudoby oproti nejrychlejšímu spoji vedeném parní lokomotivou. Celková řádná jízdní doba 4 h 18 min<ref>[http://www.ceskedrahy.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/-2523/ Nejrychlejší spoje Česka: SuperCity Pendolino], tisková zpráva ČD, 2.2.2009</ref> (jízdní řád 1938/39) byla překonána až vve 21. století. Od 10. prosince 2017 byl začleněn pod společné označení vlaků části linky Ex3 [[Metropolitan (vlak)|Metropolitan]], ale v jeho názvu bylo sdruženo s původním označením, tedy jezdí pod názvem '''Metropolitan Slovenská strela'''.
[[Soubor:ČSD M290.0 advert.jpg|náhled|Reklamní pohlednice ČSD na&nbsp;spoj ''Slovenská strela'' ([[Vilém Rotter|Atelier Rotter]], 1936)|alt=]]
[[Soubor:Locomotive-cz-M290-001.jpg|náhled|[[Motorový vůz M 290.0|Motorový vůz M 290.002]] (označený jako M 290.001) před muzeem Tatry v Kopřivnici|alt=]]
[[Soubor:350_002-2,_Praha_hl._nádr._5.8._1989,_Ex_172_Slovenská_strela_(Czechoslovakia).jpg|náhled|350 002-2, Praha hl. nádr. 5.8. 1989, Ex 172 Slovenská strela (období Československa)]]
[[Soubor:Elektrická jednotka 680, odjezd z Brna.jpg|náhled|[[Elektrická jednotka 680|Elektrická jednotka ČD řady 680]] [[Pendolino]]|alt=]]
 
Od 10. prosince 2017 byl začleněn pod společné označení vlaků části linky Ex3 [[Metropolitan (vlak)|Metropolitan]], ale v jeho názvu bylo z nostalgických důvodů nové označení sdruženo s původním, tedy jezdí pod názvem '''Metropolitan Slovenská strela'''.
'''Slovenská strela''' (česky ''Slovenská střela'') je expresní či rychlíkový železniční spoj, který od července [[1936]] jezdí mezi [[Česko|českým]] hlavním městem [[Praha|Prahou]] a [[Slovensko|slovenským]] hlavním městem [[Bratislava|Bratislavou]] a proslavil se velkou rychlostí v počátcích své existence.<ref>[http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=43245 Slovenská strela vyjela před 75 lety], časopis [http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=22832 Elektro]</ref> Je úzce spojen s dvojicí [[Motorový vůz M 290.0|motorových vozů M 290.0 (Tatra 68)]] z poloviny 30. let 20. století, které o více než hodinu zkrátily jízdní dobu oproti nejrychlejšímu spoji vedeném parní lokomotivou. Celková řádná jízdní doba 4 h 18 min<ref>[http://www.ceskedrahy.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/-2523/ Nejrychlejší spoje Česka: SuperCity Pendolino], tisková zpráva ČD, 2.2.2009</ref> byla překonána až v 21. století. Od 10. prosince 2017 byl začleněn pod společné označení vlaků části linky Ex3 [[Metropolitan (vlak)|Metropolitan]], ale v jeho názvu bylo sdruženo s původním označením, tedy jezdí pod názvem '''Metropolitan Slovenská strela'''.
 
== Historie ==
[[Soubor:Locomotive-cz-M290-001.jpg|náhled|[[Motorový vůz M 290.0|Motorový vůz M 290.002]] (označený jako M 290.001) před muzeem Tatry v Kopřivnici|alt=]]
 
=== Počátky expresního spojení Bratislavy s Prahou (1936–1939) ===
Pojmenování spoje bylo úzce spjato s dvojicí příslovečně svižných prototypových [[Motorový vůz M 290.0|motorových vozů M 290.0 (Tatra 68)]] z poloviny 30. let 20. století, které na něm velmi úspěšně jezdily v letech 1936–[[1939]] (s paběrkováním i po květnu [[1945]]) a o více než hodinu zkrátily jízdní dobu oproti nejrychlejšímu spoji vedeném parní lokomotivou.<ref>[http://parostroj.net/vozidla/M290/M290.htm Motorové vozy řady M290.0], parostroj.cz, 24.6.2001</ref> Motorové vozy si tak vysloužily identickou přezdívku, a naopak vlakový spoj byl označen MR 175 (ve směru do Prahy) a MR 176 (ve směru do Bratislavy) podle sousloví ''motorový rychlík''. Jednalo se o první nasazení motorového vlaku tohoto druhu v [[Československo|Československu]].
 
Provoz ''Slovenské strely'' skončil po rozdělení [[Československo|Československa]] na [[protektorát Čechy a Morava]] a [[Slovenská republika (1939–1945)|Slovenskou republiku]] roku 1939. Dvojice motorových vozů byla během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] odstavena pro nedostatek paliva.
Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] tento spoj kvůli nedostatku paliva nejezdil.
 
=== Provoz mezi lety 1946–1989 ===
V letech [[1946]] až [[2006]] jezdily na rychlíku ''Slovenská strela'' běžné rychlíkové soupravy tažené lokomotivou i motorové vozy. Kromě vlaků tažených parní lokomotivou se po 2. světové válce vystřídaly motorové vozy řad M 290.0, M 296.0, [[ČSD řada M 297.0|M 297.0]], M 294.0, [[M 495.0]]). V 60. letech z jízdního řádu pojem ''Slovenská strela'' na nějaký čas mizí, zato vzniká ''Ostravan-Bratislavan expres'', souprava sestavená z motorových vozů, motorové vozy do/z Ostravy a do/z Bratislavy jsou spojeny v úseku Praha – Česká Třebová. Přibližně o 10 let později přechází ''Slovenská strela'' na elektrickou
[[Soubor:350_002-2,_Praha_hl._nádr._5.8._1989,_Ex_172_Slovenská_strela_(Czechoslovakia).jpg|náhled|Ex 172 Slovenská strela v čele s lokomotivou 350 002-2 v Praze hl. n. (5. srpna 1989)|alt=]]Od roku [[1946]] jezdily na spoji ''Slovenská strela'' běžné rychlíkové soupravy tažené lokomotivou i motorové vozy. Kromě vlaků tažených parní lokomotivou se po 2. světové válce vystřídaly motorové vozy řad M 290.0, M 296.0, [[ČSD řada M 297.0|M 297.0]], M 294.0, [[M 495.0]].
trakci, přičemž opouští tradiční trasu přes Českou Třebovou a vydává se na trať přes Kutnou Horu a Havlíčkův Brod.<ref group=P>V současném jízdním řádu [[Železniční trať Kolín - Havlíčkův Brod]] a [[Železniční trať Havlíčkův Brod - Kúty]] v úseku Havlíčkův Brod – Brno hl. n. V úseku Brno – Břeclav po této trati jezdí vlak od svého počátku.</ref> Jelikož se ve stanici [[Kutná Hora]] hlavní nádraží dochází ke styku [[Železniční napájecí soustava|železničních napájecích soustav]], jízdní doba Slovenské strely se až do uvedení do provozu [[Dvousystémová lokomotiva|dvousystémových]] [[Elektrické lokomotivy Škoda|lokomotiv Škoda]] řady [[Lokomotiva 350#Historie|ES 499]] <ref group=P>Na vlak byl nasazován prototyp lokomotivy [http://www.railpage.net/modules/news/article.php?storyid=1132 (Článek o historii Slovenské strely na Railpage.net.)] - slovensky.</ref> prodlužovala nutným [[Přepřah|přepřahem]] lokomotivy. Zde vlak setrvává až do elektrifikace trati [[Železniční trať Brno - Česká Třebová|Brno – Česká Třebová (č. 260)]].<ref>http://www.railpage.net/modules/news/article.php?storyid=1132</ref>
 
V letech [[1946]] až [[2006]] jezdily na rychlíku ''Slovenská strela'' běžné rychlíkové soupravy tažené lokomotivou i motorové vozy. Kromě vlaků tažených parní lokomotivou se po 2. světové válce vystřídaly motorové vozy řad M 290.0, M 296.0, [[ČSD řada M 297.0|M 297.0]], M 294.0, [[M 495.0]]). V 60. letech z jízdního řádu pojem ''Slovenská strela'' na nějaký čas mizí, zato vzniká ''Ostravan-Bratislavan expres'', souprava sestavená z motorových vozů, motorové vozy do/z Ostravy a do/z Bratislavy jsou spojeny v úseku Praha – Česká Třebová. Přibližně o 10 let později přechází ''Slovenská strela'' na elektrickou
 
Přibližně o 10 let později přechází ''Slovenská strela'' na elektrickou
trakci, přičemž opouští tradiční trasu přes Českou Třebovou a vydává se na trať přes Kutnou Horu a Havlíčkův Brod.<ref group="P">V současném jízdním řádu [[Železniční trať Kolín - Havlíčkův Brod]] a [[Železniční trať Havlíčkův Brod - Kúty]] v úseku Havlíčkův Brod – Brno hl. n. V úseku Brno – Břeclav po této trati jezdí vlak od svého počátku.</ref> Jelikož se ve stanici [[Kutná Hora]] hlavní nádraží dochází ke styku [[Železniční napájecí soustava|železničních napájecích soustav]], jízdní doba Slovenské strely se až do uvedení do provozu [[Dvousystémová lokomotiva|dvousystémových]] [[Elektrické lokomotivy Škoda|lokomotiv Škoda]] řady [[Lokomotiva 350#Historie|ES 499]] <ref group="P">Na vlak byl nasazován prototyp lokomotivy [http://www.railpage.net/modules/news/article.php?storyid=1132 (Článek o historii Slovenské strely na Railpage.net.)] - slovensky.</ref> prodlužovala nutným [[Přepřah|přepřahem]] lokomotivy. ZdeNa vlaktéto trase spoj setrvává až do elektrifikace trati [[Železniční trať Brno - Česká Třebová|Brno – Česká Třebová (č. 260)]].<ref>http://www.railpage.net/modules/news/article.php?storyid=1132</ref>
 
=== Provoz po roce 1989 ===
[[Soubor:Elektrická jednotka 680, odjezd z Brna.jpg|náhled|[[Elektrická jednotka 680|Elektrická jednotkaJednotka ČD řady 680]] [[Pendolino]] na odjezdu z Brna hl. n. (srpen 2009)|alt=]]
 
V roce [[1991]]/[[1992]] měl ranní rychlíkový spoj číslo 172 a večerní spoj číslo 173. V roce [[1994]]/[[1995]] byla ''Slovenská strela'' vedená jako expres a to pod číslem R 274 ráno z Bratislavy a R 275 večer z Prahy. Přečíslování souviselo s tím, že číselná řada do 199 byla vyhrazena pro EC a IC. V jízdním řádu [[1995]]/[[1996]] je ''Slovenská strela'' vedena již jako IC 74/75. Přesto byly tyto spoje vedeny v letech 1997/[[1998]] až [[1999]]/[[2000]] opět jen jako běžné rychlíky 274/275.
 
Mezi lety 1992–1998 byla trať [[Železniční trať Brno – Česká Třebová|trať Brno – Česká Třebová]] zrekonstruována a elektrifikována, od roku 2001 se na ni vrátila ''Slovenská strela''.
Od [[10. prosinec|10. prosince]] [[2006]] měly označení''[[SuperCity]] Slovenská strela'' spoje [[EuroCity]] provozované [[České dráhy|Českými drahami]] ve spolupráci se [[Železničná spoločnosť Slovensko|Železniční společností Slovensko]]. Jako spoj EC 18 jezdil ráno z Bratislavy do Prahy a jako spoj EC 19 večer z Prahy do Bratislavy. Na vlak byla obvykle nasazována sedmivozová [[elektrická jednotka 680]] [[Pendolino]].<ref>[http://www.ceskedrahy.cz/assets/tiskove-centrum/magaziny-a-periodika/cd-pro-vas/mag-11-2006.pdf Jak do Bratislavy], In: ČD pro Vás - reklamní magazín Českých drah, 11/2006, s. 7, ISSN: 1210–9142</ref> V období jízdního řádu 2009/2010 byla na ''Slovenské strele'' nasazena klasická souprava, ale následujícího roku opět Pendolino, které jízdní dobu zkrátilo oproti ostatním EuroCity o cca 20 minut.<ref>[http://www.ceskedrahy.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/-8871/ Nový jízdní řád 2011 v mezistátní dopravě], tisková zpráva ČD, 22.11.2010</ref>
 
Od [[10. prosinec|10. prosince]] [[2006]] měly označení ''[[SuperCity]] Slovenská strela'' spoje [[EuroCity]] provozované [[České dráhy|Českými drahami]] ve spolupráci se [[Železničná spoločnosť Slovensko|Železniční společností Slovensko]]. Jako spoj EC 18 jezdil ráno z Bratislavy do Prahy a jako spoj EC 19 večer z Prahy do Bratislavy. Na vlak byla obvykle nasazována sedmivozová [[elektrická jednotka 680]] [[Pendolino]].<ref>[http://www.ceskedrahy.cz/assets/tiskove-centrum/magaziny-a-periodika/cd-pro-vas/mag-11-2006.pdf Jak do Bratislavy], In: ČD pro Vás - reklamní magazín Českých drah, 11/2006, s. 7, ISSN: 1210–9142</ref> V období jízdního řádu 2009/2010 byla na ''Slovenské strele'' nasazena klasická souprava, ale následujícího roku opět Pendolino, které jízdní dobu zkrátilo oproti ostatním EuroCity o cca 20 minut.<ref>[http://www.ceskedrahy.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/-8871/ Nový jízdní řád 2011 v mezistátní dopravě], tisková zpráva ČD, 22.11.2010</ref>
 
Od období jízdního řádu [[2011]]/[[2012]] byly tyto vlaky opět složené z klasických vozů. V úseku Břeclav – Bratislava jsou vedeny jako EC 278/279 a v úseku Praha – Břeclav byly vozy připojeny na EC 378 ''Carl Maria von Weber'' nebo EC 177 ''Johannes Brahms'' v opačném směru.<ref>[http://www.ceskedrahy.cz/tiskove-centrum/aktualni-tema/-12127/ Vítáme nový jízdní řád 2012], tisková zpráva ČD, 8.12.2011</ref>
Řádek 38 ⟶ 48:
!Rok začátku jízdního řádu !! 1937 !! 1950 !! 1967 !! 1995 !! 2010 !! 2013 !! 2018
|-
|Číslo vlaku || MR 175/176 || R 1/2 || expres 15/16 || [[InterCity|IC 74/75]] || [[SuperCity|SC]] 278/279 || [[EuroCity|EC]] 177/378 || [[RegioJetEuroCity|RJEC]] 1041282/1044<ref>{{Citace elektronické monografie | autor = RegioJet | titul = Jízdní řády - Vlaková linka: Praha – Brno – Bratislava / Vídeň | url = https://www.regiojet.cz/kapesni-jizdni-rady/vlaky.pdf | datum vydání = 2017-12-10 | datum přístupu = 2018-03-06 | vydavatel = RegioJet | jazyk = čeština}}</ref> 283
|-
|
|-
|Jízda Bratislava – Brno || 5:55–7:24 || 6:05–7:43 || 4:24–6:18 || 5:50–7:26 || 5:54–7:14 || 6:13–7:37 || 56:45–710–7:0535
|-
|Jízda Brno – Praha || 7:27–10:16 || 7:46–11:02 || 6:25–10:10 || 7:30–10:45 || 7:16–9:42 || 7:39–10:21 || 7:09–937–10:4207
|-
|Jízda Praha – Brno || 18:35–21:24 || 18:18–21:37 || 18:15–21:48 || 16:48–19:58 || 18:13–20:36 || 17:39–20:19 || 717:21–950–20:4622
|-
|Jízda Brno – Bratislava || 21:27–22:55 || 21:38–23:12 || 21:54–23:44 || 20:02–21:36 || 20:38–21:58 || 20:22–21:47 || 420:48–1124–21:1250
|-
|
|-
|Jízdní doba Brno – Praha || 2 hod 49 min || 3 hod 16 min || 3 h 45 min || 3 h 15 min || 2 h 26 min || 2 h 42 min || 2 h 3332 min
|-
|Jízdní doba Praha – Brno || 2 hod 49 min || 3 hod 19 min || 3 h 33 min || 3 h 10 min || 2 h 23 min || 2 h 40 min || 2 h 2532 min
|-
|Jízdní doba Bratislava – Praha || 4 hod 21 min || 4 hod 57 min || 5 hod 46 min || 4 h 55 min || 3 h 48 min || 4 h 8 min || 3 h 57 min
|-
|Jízdní doba Praha – Bratislava || 4 hod 20 min || 4 hod 54 min || 5 hod 29 min || 4 h 48 min || 3 h 45 min || 4 h 8 min || 34 h 54 min
|-
|Dalších zastávek
(na [[východ|V]]+[[západ|Z]] od Brna hl.n.) |
| 0 || 1 || 1+1 || 2+3 || 2 || 2+2 || 23+12
|-
|Trasování
|Poznámka || motorový || motorový || přes Havlíčkův Brod || s lokomotivou || pendolino || s lokomotivou || s lokomotivou
|přes Českou Třebovou
|
|přes Havlíčkův Brod
|přes Havlíčkův Brod
|přes Českou Třebovou
|přes Českou Třebovou
|přes Českou Třebovou
|-
|Délka úseku Bratislava – Praha
|397 km
|
|
|
|
|396 km
|396 km
|-
|Nejvyšší povolená traťová rychlost
|
|
|
|
|160 km/h
|160 km/h
|160 km/h
|-
|PoznámkaNasazená vozidla || 1 motorový vůz || motorovýmotorová jednotka || přes Havlíčkův Brod || souprava s lokomotivou || pendolino || souprava s lokomotivou || souprava s lokomotivou
|-
|Poznámka
|
|
|
|
|
|
|Místo Brno hl.n.
zastavuje v Brno dolní n.
 
a Brno – Židenice
|}