Jaroměř: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Památky: typo |
obrázky |
||
Řádek 56:
V roce [[1948]] byl Josefov sloučen s Jaroměří. Protože josefovská pevnost ztratila vojenský význam, byl Josefov poznamenán stagnací provázenou trvalým úbytkem obyvatel. Po okupaci [[Československo|Československa]] [[Sovětský svaz|sovětskými]] vojsky v roce [[1968]] byla zdejší vojenská nemocnice natrvalo zabrána okupačními vojsky a v Josefově byla ubytována silná vojenská posádka. To vše vedlo k značné devastaci této místní části a tento neblahý vliv je zde mnohdy patrný dodnes. Dokumentuje to například skutečnost, že Josefov byl vybrán pro natáčení českého filmu [[Musíme si pomáhat]], který se odehrává na konci [[Druhá světová válka|II. světové války]]. V roce 2016 došlo k přejmenování čtyř ulic v Josefově a tří ve zbytku Jaroměře, čímž byl odstraněn stav odporující zákonu o obcích, kdy se následkem připojení Josefova k Jaroměři některá [[Označování ulic a veřejných prostranství|pojmenování ulic]] vyskytovala dvakrát.<ref>[http://www.jaromer-josefov.cz/prejmenovani-ulic/?more=4#msg4 Přejmenování ulic - Seznam dotčených ulic a jejich nové názvy]</ref>
[[Soubor:Kostel z parku 2.jpg|vlevo|200px|náhled|Kostel sv. Mikuláše a řeka Labe]]▼
[[Soubor:Gravestone Anna Miselius.jpg|náhled|Náhrobek Anny Miseliusové (kopie)]]▼
[[Soubor:Muzeum 1.jpg|náhled|Městské muzeum (Wenkeův OD)]]▼
[[Soubor:Divadlo 3.jpg|náhled|Divadlo]]▼
== Památky ==
{{Viz též|Seznam kulturních památek v Jaroměři}}
* [[Gotika|gotický]] chrám [[Kostel svatého Mikuláše (Jaroměř)|sv. Mikuláše]]; poprvé písemně zmíněn roku [[1325]], současná stavba zahájena roku [[1404]] a pokračovala po [[Husitství|husitských válkách]], kostel zaklenut v 16. století; roku [[1590]] před západní průčelí přistavěna renesanční předsíň, [[1707]] dokončena [[Zvonice]]; roku [[1753]] se zřítila severní věž. Kostel byl roku [[1904]] a v letech [[1906]]–[[1909]] restaurován. Jde o orientované síňové trojlodí s křížovými klenbami, šestibokým závěrem a [[Krypta|kryptou]]. Průčelí je jednověžové s předsíní. K ní je připojena hranolová zvonice se sochou [[svatý Václav|sv. Václava]]. Hlavní portál je gotický z roku [[1410]]. Vybavení: rokokový hlavní oltář z let [[1770]]–[[1772]] se sochami od [[Martin Krupka|Martina Krupky]]. [[Kazatelna]] se sochařskou výzdobou a pontifikální křeslo od téhož autora; čtyři boční oltáře z 2. poloviny 17. století, cínová gotická křtitelnice z roku 1518 s pozdějším víkem<ref name="poche">{{Citace monografie | příjmení = Poche | jméno = Emanuel | titul = Umělecké památky Čech. Díl 1, A-J | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1977 | počet stran = 643}}</ref>; náhrobek litevského knížete [[Dimitrij Luhartovič Sanguško|Dimitrije Sanguška]] z roku [[1554]].<ref>Řezník, Miloš: Dimitr Sanguško a jeho cesta do Čech r. 1554 /Dimitras Sanguška ir jo kelione i Čekija 1554 m. In: ''Česko-litevské vztahy v průběhu staletí.'' Příspěvky z interdisciplinárního vědeckého kolokvia, Vilnius 25.-26. října 1995. Univerzita Karlova Praha, Euroslavica, 1998 s. 43-51.</ref>▼
▲[[Soubor:Kostel z parku 2.jpg|vlevo|200px|náhled|Kostel sv. Mikuláše a řeka Labe]]
▲[[Soubor:Gravestone Anna Miselius.jpg|náhled|Náhrobek Anny Miseliusové (kopie)]]
▲*[[Gotika|gotický]] chrám [[Kostel svatého Mikuláše (Jaroměř)|sv. Mikuláše]]; poprvé písemně zmíněn roku [[1325]], současná stavba zahájena roku [[1404]] a pokračovala po [[Husitství|husitských válkách]], kostel zaklenut v 16. století; roku [[1590]] před západní průčelí přistavěna renesanční předsíň, [[1707]] dokončena [[Zvonice]]; roku [[1753]] se zřítila severní věž. Kostel byl roku [[1904]] a v letech [[1906]]–[[1909]] restaurován. Jde o orientované síňové trojlodí s křížovými klenbami, šestibokým závěrem a [[Krypta|kryptou]]. Průčelí je jednověžové s předsíní. K ní je připojena hranolová zvonice se sochou [[svatý Václav|sv. Václava]]. Hlavní portál je gotický z roku [[1410]]. Vybavení: rokokový hlavní oltář z let [[1770]]–[[1772]] se sochami od [[Martin Krupka|Martina Krupky]]. [[Kazatelna]] se sochařskou výzdobou a pontifikální křeslo od téhož autora; čtyři boční oltáře z 2. poloviny 17. století, cínová gotická křtitelnice z roku 1518 s pozdějším víkem<ref name="poche">{{Citace monografie | příjmení = Poche | jméno = Emanuel | titul = Umělecké památky Čech. Díl 1, A-J | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1977 | počet stran = 643}}</ref>; náhrobek litevského knížete [[Dimitrij Luhartovič Sanguško|Dimitrije Sanguška]] z roku [[1554]].<ref>Řezník, Miloš: Dimitr Sanguško a jeho cesta do Čech r. 1554 /Dimitras Sanguška ir jo kelione i Čekija 1554 m. In: ''Česko-litevské vztahy v průběhu staletí.'' Příspěvky z interdisciplinárního vědeckého kolokvia, Vilnius 25.-26. října 1995. Univerzita Karlova Praha, Euroslavica, 1998 s. 43-51.</ref>
* Ze středověkého opevnění města zůstala zachována jediná brána se zvonicí.
* Menší gotický [[Kostel svatého Jakuba (Jaroměř)|kostel sv. Jakuba]] na Jakubském předměstí byl založen ve 14. století a o dvě staletí později přestavěn.
Řádek 67 ⟶ 68:
Originál sloupu je v pevnosti Josefov, na místě je kopie.
* Městský hřbitov: Plačící žena - náhrobek Anny Miseliusové tchyně sochaře M. B. Brauna; (Kopie, originál v pevnosti Josefov).
▲[[Soubor:Muzeum 1.jpg|náhled|Městské muzeum (Wenkeův OD)]]
'''veřejné budovy a školy'''
* [[Wenkeův obchodní dům]]- postavený v roce [[1911]] podle návrhu architekta [[Josef Gočár|Josefa Gočára]], přední památka moderní české [[Architektura|architektury]]; nyní městské muzeum a galerie.
Řádek 87:
== Doprava ==
▲[[Soubor:Divadlo 3.jpg|náhled|Divadlo]]
Jaroměř je železniční křižovatkou regionálního významu. Spojují se zde železniční trati ze tří směrů - od [[Pardubice|Pardubic]], [[Liberec|Liberce]] a [[Trutnov]]a. Dopravní význam [[Železniční trať Pardubice - Jaroměř - Liberec|železniční tratě do Liberce]] spočívá v osobní dopravě do Liberce a Staré Paky, nákladní doprava je využívána slabě{{Doplňte zdroj}}, výjimku tvoří pravidelné vlaky, které uhlím zásobují teplárnu ve Dvoře Králové nad Labem. Železniční doprava na [[Železniční trať Jaroměř - Trutnov|trati do Trutnova]] je o něco silnější, a to v osobní i nákladní dopravě{{Doplňte zdroj}}. Jedná se o pravidelné osobní vlaky a rychlíky a nákladní vlaky uhlím zásobující tepelnou elektrárnu v Poříčí u Trutnova. Jaroměří prochází silnice první třídy I/33 zařazená do sítě mezinárodních silnic pod označením E67 z [[Praha|Prahy]] do [[Polsko|polské]] [[Vratislav (město)|Vratislavi]]. Trvale rostoucí zatížení tohoto mezinárodního tahu je problémem pro město, které je silnicí rozděleno na dvě části, podobně na tom jsou i města Česká Skalice (do roku 2009 nedokončen obchvat) a Náchod. Řešením těchto problémů je dobudování dálnice D11 z Prahy přes Hradec Králové, Jaroměř a Trutnov směrem na Královec, kde bude navazovat na polskou rychlostní silnici S3. Součástí této stavby je i severní přeložka již zmíněné silnice I/33.
* V Josefově je sportovní letiště s travnatou plochou.
| |||