Mittelbau-Dora: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ wikiodkaz
Řádek 25:
[[Soubor:Germany, Thüringen, Nordhausen, KZ Dora-Mittelbau (2).JPG|náhled|Detail zachovalé spalovací komory V-2 nalezené v podzemí]]
[[Soubor:Mittelbau-Dora money.jpg|náhled|Peníze používané v koncentračním táboře]]
První transport se 107 vězni dorazil k tunelům 28. srpna 1943, tedy deset dní po bombardování Peenemünde. Zpočátku byly životní podmínky pro vězně velmi špatné. V prvních měsících jich mnoho zemřelo na podvýživu, vyčerpání a kvůli katastrofálním hygienickým podmínkám. Odstřely tunelů probíhaly nepřetržitě ve dne i v noci a vězňům nezbývalo než spát na zemi. Druhý transport byl vypraven z [[Koncentrační tábor Buchenwald|KT Buchenwald]] 2. září a postupně byly štoly 39-42 (později i 43-46) vybaveny čtyřposchoďovými dřevěnými palandami. Dne 19. října byla firma [[Mittelwerk|Mittelwerk GmbH]] pověřena po vybudování podzemní továrny dodávat nacistické armádě měsíčně 900 raket, celkem 12 000 kusů. První tři rakety V-2 byly dokončeny 1. ledna 1944. V únoru byla zahájena rozsáhlá výstavba venkovního koncentračního tábora a 27. března zahájen provoz v krematoriu KT Dora – do té doby bylo z Dory do Buchenwaldu přepraveno 2 939 mrtvých těl ke spálení a posláno několik transportů vysílených a nemocných vězňů k likvidaci do [[Bergen-Belsen|KT Bergen-Belsen]] a [[Lublin]]u ([[Majdanek|Majdanku]]). V říjnu bylo rozhodnuto přeměnit Doru z pobočného tábora KT Buchenwald na samostatný tábor Mittelbau. Zároveň podle ministerského výnosu firma Mittelwerk přebírá veškeré objekty i realizaci dalších projektů podzemní výroby zbraní a válečného materiálu v prostoru Mittelbau, včetně dosavadní pobočky firmy Wifo. Dne 4. dubna 1945 spojenecké letectvo provedlo zničující nálet na Nordhausen, při kterém zahynulo i mnoho vězňů. Ihned na to jebyla zahájena evakuace Dory tzv. [[Pochod smrti|pochody smrti]] směrem ke [[Bergen-Belsen|KT Bergen-Belsenu]] a ke [[Koncentrační tábor Sachsenhausen|KT Sachsenhausen]]. Dva dny po náletu byl vypraven zvláštní vlak raketových odborníků, mezi kterými byl i [[Wernher von Braun]] směrem k [[Alpy|Alpám]]. Ve všech zbrojních závodech firmy Mittelwerk byla 10. dubna zastavena práce a všichni vedoucí i dozorci opustili oblast Kohnsteinu. Americká armáda den poté obsadila Nordhausen a po příjezdu do KT Dora nalezla 680 zbývajících a zcela vysílených vězňů. Většina ostatních byla osvobozena anglickými jednotkami 15. dubna v KT Bergen-Belsen.<ref>Unzeitig (1988), s. 115-119.</ref> V létě roku 1948 sovětští ženisté oba tunely odstřelili, tak jako i část prostoru v podzemí.
 
V průběhu pozdějších let vláda NDR z koncentračního tábora vybudovala památník. Byly zasypány veškeré zbytky po barácích, naopak bylo opraveno krematorium a vytvořen památník na bývalém appelplatzu. Největším lákadlem pro návštěvníky se pak stalo v letech 1988 - 95 vybudování nového tunelu do podzemí, který byl proražen v prostoru zavaleného portálu tunelu B a ústí kolmo do tunelu A. Je zde možno prohlédnout část vybetonovaného tunelu A s vystavenými zbytky motoru V-2. Návštěvník také spatří zbytky raket V-1 v galerii 46 a 45. Servisním tunelem navštíví též zaplavenou galerii 44. Zbytek podzemní továrny však zůstává vzhledem k špatnému stavu nadloží definitivně uzavřen.