Vysoká škola válečná: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: šablona přejmenována; kosmetické úpravy
Řádek 14:
| nástupce = Vysoká vojenská akademie
| zakladatel = Francouzská vojenská mise (FVM)
| vznik = [[1. listopad]]u [[1921]]<ref name="VVSprahaArmyCZ" />
| zánik = [[1938]]<ref name = "vhu2" /> resp. [[1939]]<ref name = "badatelna" />
| typ =
| forma =
| účel = výchova československých důstojníků generálního štábu mezi dvěma válkami
| sídlo = ve třetím poschodí budovy, kde dnes (2018) sídlí Ministerstvo obrany České republiky v objektu Ministerstva obrany ČR
| místo = [[Praha 6]], Tychonova 270/2
| zeměpisná šířka = 50.0944936
| zeměpisná délka = 14.4006169
Řádek 50:
| ičo =
}}
'''Vysoká škola válečná''' (VŠV) nebo též '''Vysoká válečná škola''' se sídlem v Praze (na Hradčanech - ulice Na valech) byla hlavním vzdělávacím a školicím střediskem pro důstojníky generálního štábu československé armády v meziválečném období. Při jejím založení sehrála rozhodující roli [[mise#Francouzská vojenská mise v ČSR|Francouzská vojenská mise]] (FVM) působící od února roku 1919 v Československu.
 
== Historie ==
=== Léta 1919 až 1921 ===
Vojenský vzdělávací systém československé armády (v letech 1919 až 1921) vznikal bez předchozí historie a byl úzce spjat s [[mise#Francouzská vojenská mise v ČSR|Francouzskou vojenskou misí]] (FVM).<ref name="VHU" /> Ta v Československu působila již od února roku [[1919]] a výstavba škol pro přípravu členů vyšších štábů, důstojníků jakož i středisek výcviku velitelů všech zbraní byla jedním ze základních úkolů FVM.<ref name="VHU" /> {{#tag:ref|Velitel Francouzské vojenské mise (FVM) byl současně v prvních poválečných letech (1919 až 1926) i náčelníkem generálního štábu československé armády.<ref name="vhu1" />|group="p"|name="jmenoPoznamky"}}
 
* Dne [[1. září]] [[1919]] vznikl na Ministerstvu obrany v Praze nejprve „Kurs pro výchovu důstojníků generálního štábu“, který byl určen pro vzdělávání domácích i zahraničních důstojníků určených pro funkce ve vyšších armádních štábech.<ref name="VHU" /> Tento kurz byl přímo podřízen 5. oddělení (školskému a výcvikovému) Ministerstva národní obrany.<ref name="VHU" /> Po jeho absolvování frekventanti procházeli ještě návaznou praxí u jednotlivých zbraní a ve vyšších štábech.<ref name="VHU" /> Teprve po absolvování doplňujícího studia tzv. druhého ročníku Válečné školy se vojáci z povolání mohli stát důstojníky generálního štábu.<ref name="VHU" /> V průběhu let [[1919]] až [[1921]] se uskutečnily celkem tři takovéto kurzy<ref name="vhu2" /> a prošlo jimi na 126 důtojníků.<ref name="VHU" /><ref name="vhu2" /> Tato instituce („Kurs pro výchovu důstojníků generálního štábu“) se nazývala také „Škola generálního štábu“.<ref name="BadatelnaVHU" />, byla založena již v roce 1918<ref name = "badatelna" /> a je považována za předchůdce Válečné školy.
Řádek 61:
 
=== Léta 1921 až 1939 ===
Význam Válečné školy dokumentuje mimo jiné i fakt, že ji navštívil dne [[27. duben|27. dubna]] [[1922]] během svého druhého funkčního období i tehdejší prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]].<ref name="VVSprahaArmyCZ" />
 
* Od [[1. říjen|1. října]] [[1934]] bylo toto armádní vzdělávací zařízení (Válečná škola) přejmenováno na '''Vysokou školu válečnou''' (VŠV).<ref name="VVSprahaArmyCZ" /> Ve třicátých letech dvacátého století dosahovala kvalita výuky na VŠV v Praze srovnatelné úrovně jako na zahraničních školách obdobného typu, které ale měly za sebou již poněkud delší tradicí.<ref name="VVSprahaArmyCZ" /> VŠV existovala až do září roku 1938<ref name = "vhu2" /> (podle některých pramenů až do roku 1939.<ref name = "badatelna" />)
 
V období let [[1921]] až [[1939]] představovala vysoké vojenské školství trojice pražských vzdělávacích institucí:
* Vysoká škola válečná (VŠV) (pro přípravu důstojníků pro vyšší štábní funkce; absolventi se stávali důstojníky generálního štábu);<ref name="VHU" />
* „Vysoká intendatská škola“ (VIŠ) (Intendant College<Ref name = "vhu2" /> - pro přípravu odborníků pro hospodářské zázemí armády);<ref name="VHU" />
* a „Vojenská inženýrská kolej“ (VIK).<Ref name = "vhu2" /><ref name="VHU" /> {{#tag:ref|Vojenská inženýrská kolej“ (VIK) byla určena pro připravu vojenských technických specialistů.<ref name="VHU" /> Fungovala po určitou dobu (asi deset let) a byla nakonec zrušena k [[1. duben|1. dubnu]] [[1934]].<ref name="VHU" /> Po tomto datu vzdělávání vojenských technických kádrů přešlo plně do civilních vysokých škol.<ref name="VHU" />|group="p"|name="VIK}}
 
V roce [[1921]] byl na VŠ poprvé pořádán „Informační kurs pro generály a štábní důstojníky“.<ref name="VVSprahaArmyCZ" /> Ten byl později nazýván zkráceně „Vyšší informační kurs“ a od roku [[1926]] pak „Kurs pro vyšší velitele“ (KVV).<ref name="VHU" /><ref name="VVSprahaArmyCZ" /> Cílem těchto '''informačních kurzů''' byla příprava frekventantů pro velení vyšším jednotkám.<ref name="VVSprahaArmyCZ" /> (Absolvatorium „Kursu pro vyšší velitele“ bylo dokonce v prvorepublikové armádě nezbytnou podmínkou pro povýšení důstojníka do generálské hodnosti.<ref name="VVSprahaArmyCZ" />) V letech první republiky prošlo těmito '''informačními kurzy''' pořádanými na VŠ/VŠV v Praze na 269 generálů a vyšších velitelů.<ref name="VVSprahaArmyCZ" /><Ref name = "vhu2" /><ref name = "armycz" />
 
Vysokou školu válečnou navštívil i druhý prezident Československa Dr. [[Edvard Beneš]] v roce [[1936]] a to dokonce dvakrát (druhá návštěva se uskutečnila [[22. červen|22. června]] [[1936]]).<ref name="VVSprahaArmyCZ" /> Během své druhé návštěvy prohlásil:
 
{{CitaceCitát v rámečku|Být mozkem armády, to je ohromný úkol národní a státní. Proto služba generálního štábu vyžaduje důstojníků nejlepších hodnot jak po stránce odborného vzdělání, tak i po stránce spolehlivosti, sebeovládání, taktu a charakteru.|Dr. [[Edvard Beneš]]|2. návštěva VŠV|<ref name="VVSprahaArmyCZ" />}}
 
Válečnou školu v Praze a Vysokou školu válečnou v Praze (v období od roku 1921 do září roku [[1938]]) absolvovalo (v sedmnácti ročnících) celkem 519 důstojníků<ref name = "armycz" /> československé armády<ref name="VHU" /> včetně několika důstojníků spřátelných armád (21 důstojníků - Litevců a tři Lotyši). {{#tag:ref|Jiný pramen<ref name="VVSprahaArmyCZ" /> uvádí, že v letech první republiky absolvovalo Válečnou školu a Vysokou školu válečnou celkem 577 důstojníků (mezi nimi byli i cizinci, např. 22 důstojníků - Litevců).<ref name="VVSprahaArmyCZ" />|group="p"|name="PocetAbsolventu"}}
Řádek 134:
 
== Pietní místo ==
[[Soubor:Valy.Pamatnik.11.11.2014.jpg|thumbnáhled|Pomník důstojníků GŠ<br> (obětí z let 1939–1945)<ref name="PamatnikUvnitrMO" />]]
Pomník důstojníků Generálního štábu, obětí z let 1939 až 1945 (Pomník padlým a popraveným absolventům Vysoké školy válečné (VŠV) před sídlem Ministerstva obrany ČR<ref name="PamatnikUvnitrMO" />) v [[Praha 6|Praze 6]], Tychonova 270/2, v objektu Ministerstva obrany ČR. Pomník byl slavnostně odhalen [[11. listopad]]u [[2004]] a jeho autorem je akademický sochař [[Peter Nižňanský]]<ref name="PamatnikUvnitrMO" />
 
{{posloupnost
| co = Vojenské školství v Československu mezi válkami
| kdy = '''1921 až 1934; 1934 až 1938/1939'''
| kdy_pred = 1. září 1919 až 1. listopadu 1921
| kdy_po = 1. října 1948 do 15. srpna 1951
| předchůdce = (1. září 1919 až 1. listopadu 1921)<br/> Kurs pro výchovu důstojníků generálního štábu
| nástupce = (1. října 1948 do 15. srpna 1951)<br/> Vysoká vojenská akademie
| jméno = Válečná škola (VŠ); Vysoká škola válečná (VŠV)
}}
Řádek 165:
| poznámka = V roce 1921 se však budova na Valech stala nikoliv sídlem ministerstva národní obrany, ale nově založené Vysoké školy válečné. Po roce 1945 sem byly postupně umisťovány některé úřadovny ministerstva, pracovala zde znovu obnovená Vysoká škola válečná a později až do svého zrušení i Vojenská politická akademie.
| jazyk =
}}</ref>
<ref name="badatelna">''Vojenský historický archiv - Vysoká škola válečná'' (krátký úvod Historického vojenského archivu v portálu archivů a sbírek ČR), na adrese: [http://www.badatelna.eu/fond/158156 badatelna.eu/...]</ref>
<ref name="armycz">''Vysoká škola válečná v Praze'', in: Eduard Stehlík: ''Srdce armády (Generální štáb 1919–2009)'', VPublikace Ministerstva vnitra České republiky, AVIS, Praha 2009 (druhé vydání), ISBN 978-80-7278-515-5, Strany 22, 23., online na: [http://www.mocr.army.cz/assets/multimedia-a-knihovna/publikace/utvary-zarizeni/09-srdce-armady---2---rozrirene---ce.pdf#page=26 mocr.army.cz/...]</ref>