Josef Charvát (lékař): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Vězni koncentračního tábora Buchenwald za použití HotCat |
m Robot: šablona přejmenována; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Infobox - osoba
| titul před = [[Profesor|Prof.]] [[Doktor medicíny|MUDr.]]
| titul za = [[Doktor věd|DrSc.]]
}}
'''Josef Charvát''' ([[6. srpen|6. srpna]] [[1897]], [[Praha]] – [[31. leden|31. ledna]] [[1984]], tamtéž) byl [[Česko|český]] [[akademik]] [[Československá akademie věd|ČSAV]] a lékař [[Vnitřní lékařství|interní medicíny]], zakladatel české [[endokrinologie]]. Byl profesorem vnitřního lékařství na [[Univerzita Karlova|Karlově univerzitě]] a také autorem [[Filosofie|filosofických]] úvah a pedagogem.
== Život ==
Řádek 12:
| jméno2 = Jiří
| titul = Přemožitelé času sv. 6
| vydání =
| vydavatel = Mezinárodní organizace novinářů
| místo = Praha
| rok = 1988
| počet stran =
| kapitola = Josef Charvát
| strany = 52-55
| isbn =
}}</ref> Začal studovat na [[1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy|lékařské fakultě]] [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]], v roce [[1916]] musel však studium přerušit a narukovat k [[Dělostřelectvo|dělostřelectvu]]. Později bojoval na třech různých frontách [[První světová válka|1. světové války]]. Promoval až v roce [[1923]]. Chtěl se věnovat psychiatrii, ale v tomto oboru nenašel umístění v Praze. Nastoupil na II. interní kliniku, kde se začal věnovat biochemii a endokrinologii. O rok později zveřejnil svou habilitační práci z oboru endokrinologie o účinku [[inzulin]]u.
Později studoval ve [[Francie|Francii]] a v [[Anglie|Anglii]] ([[Londýn]], [[Cambridge]]). V roce [[1933|1935]] byl navržen na místo profesora [[Vnitřní lékařství|vnitřního lékařství]], k jeho jmenování však došlo až v roce 1946. <ref name=":0" /> Byl iniciátorem vzniku Československé endokrinologické společnosti a byl jejím prvním předsedou (s výjimkou let 1949 – 1951) až do roku [[1973]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 33:
Dne 1. září 1939 byl zatčen [[Gestapo|gestapem]] pro odbojovou aktivitu a vězněn ve [[Věznice Pankrác|věznici Pankrác]] a v koncentračních táborech [[Koncentrační tábor Dachau|Dachau]] a [[Koncentrační tábor Buchenwald|Buchenwald]]. Dlouho se mělo za to, že se o jeho propuštění zasloužil tehdejší [[Švédsko|švédský]] korunní princ [[Gustav VI. Adolf]] údajnou přímou intervencí u [[Adolf Hitler|Hitlera]]. S Gustavem Adolfem se Charvát sice znal ze skautského setkání [[rovermoot]] ve [[Švédsko|Švédsku]] z roku [[1937]], ale tuto účelovou historku vyvrátilo pátrání mladého australského novináře W. H. Burkeho (*1983), nazvané Třicet čtyři (kniha vyšla v češtině v roce 2013 v nakladatelství Academia pod názvem Čtyřiatřicet) – propuštění zařídil Albert Göring, mladší (a nejspíše nevlastní) bratr význačného nacisty Hermanna Göringa, inženýr a dosazený ředitel Škodových závodů, se kterým se Charvát znal z předválečné doby. Svého příjmení Göring využil nejen k propuštění profesora Charváta, ale i k pomoci dalším 33 lidem, významným i obyčejným. Po válce byl očištěn norimberským i českým soudem.
Jako lékař se zapojil do [[Pražské povstání|pražského povstání]] v
Od roku [[1912]] až do [[Druhá světová válka|2. světové války]] se aktivně věnoval [[
Byl členem [[Svobodné zednářství|zednářské lóže]] Národ č. 1 v Orientu Praha <ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 64:
| kapitola = „vondráčkovy přednášky“ po padesáti letech (Martin Bojar)
| strany = 65
}}</ref> O rok později se vzdal vedení kliniky, působil zde však jako vědecký pracovník.
Je považován za zakladatele české endokrinologie, která byla jeho hlavním oborem. Zabýval se též [[stres]]em, [[Imunologie|imunologií]] a dalším vzděláváním lékařů. Byl propagátorem lékařské [[Kybernetika|kybernetiky]] a [[Genetika|genetiky]]. Jako první na světě používal [[inzulin]] jako [[katalyzátor]] výživy při stavech slabosti a vyčerpání. Je autorem tzv. Charvátovy diety pro rychlé hubnutí, dnes již opuštěné.
Řádek 75:
== Citáty ==
{{
| příjmení =
| jméno =
Řádek 91:
}}</ref>}}
{{
== Dílo ==
| |||