Verze z 20. 9. 2018, 19:04 editovat Haroldův robot (diskuse \| příspěvky) Roboti 91 296 editací m →‎top: úprava infoboxu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 25. 4. 2019, 13:23 editovat zrušit editaci DvorapaBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 424 303 editací m Robot: šablona přejmenována; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 10: \| předchůdce = [[Leopold II.]] \| následník = [[Ferdinand I. Dobrotivý\|Ferdinand I.]] \| typ dědice = \| dědic = \| partner1 = I. [[Alžběta Vilemína Württemberská]] \| partner2 = II. [[Marie Tereza Neapolsko-Sicilská]] Řádek 18: \| potomstvo = [[Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská\|Marie Luisa]]<br />[[Ferdinand I. Dobrotivý\|Ferdinand]]<br />[[Marie Leopolda Rakouská\|Marie Leopolda]]<br />[[Marie Klementina Habsbursko-Lotrinská (1798)\|Marie Klementina]]<br />[[Karolína Ferdinanda Habsbursko-Lotrinská\|Karolína Ferdinanda]]<br />[[František Karel Habsbursko-Lotrinský\|František Karel]]<br />Marie Anna \| dynastie = [[Habsbursko-lotrinská dynastie\|Habsbursko-Lotrinská]] \| hymna = \| motto = \| otec = [[Leopold II.]] \| matka = [[Marie Ludovika Španělská]] Řádek 26: \| datum úmrtí = [[2. březen]] [[1835]] (67 let) \| místo úmrtí = [[Vídeň]] \| datum pohřbení = \| místo pohřbení = [[Císařská hrobka ve Vídni]] }} Řádek 51: == Konflikt s Napoleonem Bonapartem == [[Soubor:Axmann-Kupferstich.jpg\|150px\|~~thumb~~náhled\|~~left~~vlevo\|Podobizna Františka I. od uměleckého rytce [[Josef Axmann\|Josefa Axmanna]]]][[Soubor:Gros - Entrevue - 1812.jpg\|~~thumb~~náhled\|Setkání císaře Františka a Napoleona po [[bitva u Slavkova\|bitvě u Slavkova]]]]Nad Evropou se však začala stahovat mračna; tím mračnem nebyl nikdo jiný než [[Napoleon Bonaparte]]. [[Francie\|Francouzské]] vojsko pod Napoleonovým vedením několikrát proniklo na rakouská území a vyhnalo tak císařskou rodinu do [[Uhersko\|Uher]], protože Rakušané nebyli ani tak dobře vycvičení ani vyzbrojení jako Francouzi. V roce 1804, v návaznosti na přijetí [[císař]]ského titulu Napoleonem, se František prohlásil [[Rakouské císařství\|císařem rakouským]]. Řádek 67: == Napoleonův konec a císařova smrt == [[Soubor:1839 Krafft Siegesmeldung nach der Schlacht bei Leipzig 1813 anagoria.JPG\|náhled\|Kníže [[Karel Filip Schwarzenberg\|Schwarzenberg]] oznamuje vládcům Rakouska, Ruska a Pruska vítězství v [[Bitva u Lipska\|bitvě u Lipska]]]] [[Soubor:Francis_II,_Holy_Roman_Emperor_at_age_25,_1792.png\|upright\|200px\|~~thumb~~náhled\|František II. po císařské korunovaci.]]Po ''Bitvě národů'' u Lipska v roce [[1813]] byl Napoleon poražen a jeho žena Marie Luisa se vrátila i se synem, římským králem [[Napoleon II.\|Napoleonem Františkem Bonapartem]] (pozdější vévoda František Zákupský), do Rakouska. Po [[Vídeňský kongres\|Vídeňském kongresu]] (18. září 1814 – 9. červen 1815), jenž byl Metternichovým triumfem, se Evropa vrátila do starých kolejí. Marie Luisa byla poslána do Parmy jako vévodkyně a malý Bonaparte zůstal s dědečkem ve Vídni. 10. listopadu [[1816]] se František oženil ve Vídni naposledy. Jeho nastávající se stala dcera bavorského krále [[Maxmilián I. Josef\|Maxmiliána I.]], princezna [[Karolína Augusta Bavorská]] (1792–1873). Karolína byla už jednou, díky Napoleonovi, provdaná za [[Vilém I. Württemberský\|Viléma I. Württemberského]] (1781–1864), manželství však bylo bezdětné; z tohoto důvodu bylo po Napoleonově pádu v roce [[1815]] rozvedeno (hlavním impulsem však bylo setkání Viléma se sestrou ruského cara Alexandra I. [[Kateřina Pavlovna\|Kateřinou Pavlovnou]], do níž se Vilém hluboce zamiloval). Řádek 76: Po jeho smrti národy monarchie netruchlily, František I. už dávno nebyl jejich tatíčkem, ale viděly v něm pouze loutku Metternichovy kliky, která lid zatížila vysokými daněmi.{{Doplňte zdroj}} Po jeho smrti nastoupil na trůn jeho syn Ferdinand, kterému kladl na srdce, aby poslouchal Metternicha a nedělal nic bez porady s ním. Jeho manželka Karolína Augusta přesídlila do [[Salzburg\|Salcburku]]. {{~~Citace~~Citát v rámečku\|Držte se starého, neboť to je dobré a naši předkové se při tom dobře měli; proč ne my? Nyní panují nové ideje, které nemohu schvalovat a nikdy jich neschválím. Vzdalujte se jich a přidržujte se jejich opaku, neboť já nepotřebuji učence, ale dobré občany. Vaším povoláním je vzdělávat mládež k tomu účelu. Kdo mně slouží, musí učit, co nařizuji. Kdo to neumí, nebo přichází ke mně s novými ideami, ten může jít, nebo já jej odstraním.\|z proslovu Františka I. k profesorům lycea v Lublani, 1821<ref>{{Citace monografie \| titul = Dějiny zemí Koruny české II.\| kapitola = Františkovsko-metternichovský absolutismus\| strany = 72 \| vydavatel = Paseka \| místo = Praha \| rok = 1992 \| isbn = 80-85192-30-6}}</ref>}} == Pomník (Krannerova kašna) == Řádek 84: == Potomci == [[Soubor:Josef Kreutzinger - Kaiserliche Familie.jpg\|200px\|~~thumb~~náhled\|František I. s rodinou]] Z manželství s [[Alžběta Vilemína Württemberská\|Alžbětou Vilemínou Württemberskou]]: Řádek 137: \|16 = [[Karel V. Lotrinský]] \|17 = [[Eleonora Marie Josefa Habsburská]] \|18 = [[Filip I. Orléanský]] \|19 = [[Alžběta Šarlota Falcká (1652–1722)\|Alžběta Šarlota Falcká]] \|20 = [[Leopold I.]] \|21 = [[Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská]] Řádek 169: === Externí odkazy === * {{Commonscat}} * {{NK ČR\|jn20000700557}} {{panovník\| titul =Císař Svaté říše římské\| jméno =František II.\|kdy=[[1792]]–[[1806]]\| předchůdce =[[Leopold II.]]\| nástupce =-\| obrázek =Coat of Arms of Leopold II and Francis II, Holy Roman Emperors-Or shield variant.svg}} Řádek 202: [[Kategorie:Rytíři Řádu zlatého rouna]] [[Kategorie:Katoličtí panovníci]] [[Kategorie:Pohřbení v císařské hrobce ve Vídni]] [[Kategorie:Narození 12. února\|Rakouský, František I.]]

František I. Rakouský: Porovnání verzí