Neutronové záření: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Zdravotní rizika a ochrana: Oprava gramatické chybky značka: editace z Vizuálního editoru |
m narovnání přesměrování |
||
Řádek 5:
== Užití ==
Studené, teplé a horké neutrony jsou nejčastěji používány při experimentech rozptylu a ohybu pro zjištění vlastností a struktury materiálu v [[krystalografie|krystalografii]], fyzice kondenzovaných látek, [[biologie|biologii]], chemii pevných látek, materiálové vědě, [[geologie|geologii]], [[mineralogie|mineralogii]] a příbuzných vědách. Neutronové záření je taktéž využíváno ve vybraných zařízeních k léčení [[
A také ho využívají jaderné elektrárny k začátku řetězové reakce.
Řádek 17:
Ochrana před neutronovým zářením spočívá v [[radiační stínění|radiačním stínění]]. Z důvodu vysoké [[kinetická energie|kinetické energie]] neutronů je tato radiace považována za nejtvrdší a nejnebezpečnější radiaci pro celé tělo, pokud je vystaveno externím zdrojům této radiace. V porovnání s běžným ionizujícím zářením založeným na fotonech nebo nabitých částicích jsou neutrony opakovaně odráženy a zpomalovány (absorbovány) lehkými jádry, tudíž materiály bohaté na [[vodík]] jsou efektivnější než jádra [[Železo|železa]]. Lehké atomy zpomalují neutrony elastickým rozptylem, takže se mohou podílet na jaderných reakcích. Tyto reakce se stávají zdrojem [[záření gama]], tudíž musí být provedeno přídavné stínění. Zřetel musí být brán na to, abychom se vyhnuli použití jader, která podléhají štěpení nebo zachytávání neutronů, což vede k radioaktivnímu rozpadu jádra, který provází produkce paprsků gama.
Neutrony snadno procházejí přes většinu materiálů, ale dosti s nimi interagují, a tak způsobují biologické škody. Nejefektivněji stínící materiály jsou [[uhlovodíky]], jako např. [[polyethylen]], tuhý [[parafín]] nebo [[voda]]. [[Beton]] (kde je značné množství molekul vody chemicky svázáno s [[Cement|cementem]]) a [[štěrk]] se používají jako levné, ale efektivní biologické stínění pro jejich kombinované stínění, jak paprsků gama, tak i neutronů. Vynikajícím absorbérem neutronů je [[Bor (prvek)|bór]] (stejně tak určitého neutronového rozptylu), který se rozpadá na [[lithium]] a [[Helium|hélium]] a neprodukuje prakticky žádné gama záření. [[Karbidy|Karbid]] bóru se obvykle použije ke stínění tam, kde betonové stínění je příliš nákladné. Komerčně, díky vodě, [[Motorová nafta|naftě]], betonu, štěrku a B<sub>4</sub>C jsou k dispozici běžná stínění, která obklopují plochy s velkým neutronovým tokem. Bórem impregnované [[silikonové sklo]], vysoce bórová ocel, parafín a [[Polymethylmethakrylát|plexisklo]] mají ochranné užití.
Protože neutrony, které zasáhnou vodíková jádra (protony nebo deuterony), předají těmto jádrům energii, tak tato jádra se pak oddělí ze svých chemických vazeb a putují na malou vzdálenost než se zastaví. Tato vodíková jádra jsou vysoce urychlenými částicemi a jsou pak zastavena [[Ionizace|ionizací]] materiálu, kterým procházejí. Dále v živé tkáni mají neutrony poměrně vysokou relativní účinnost a jsou přibližně desetkrát účinnější v biologickém poškození ve srovnání s gama zářením nebo beta zářením při stejném ozáření. Neutrony jsou zvlášť nebezpečné pro měkkou tkáň, jako jsou například koutky očí.
| |||