Verze z 13. 2. 2019, 19:23 editovat 90.180.93.179 (diskuse) Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 20. 4. 2019, 22:10 editovat zrušit editaci Pavel Fric (diskuse \| příspěvky) 14 439 editací m typo Přejít na další porovnání →
Řádek 72: Název obce vznikl podle hluboce zaříznutého údolí potoka.<ref name="ÚZP"/> První písemná zmínka pochází z roku [[1141]], kdy [[olomouc]]ký kostel držel v Hlubočanech dvě [[popluží]]. Obec Hlubočany [[Kolonizace\|kolonizovali]] Němci již v průběhu první poloviny [[13. století]]. Tehdy obec patřila patrně pánům z Obřan. Po vymření rodu byla obec v majetku Jindřicha z Lipého. Ten roku [[1325]] daroval Hlubočany klášteru Králové na [[Staré Brno\|Starém Brně]]. Obec velmi utrpěla během [[Třicetiletá válka\|třicetileté války]], kdy ze 47 usedlostí jich 13 zůstalo úplně pustých. V majetku kláštera Králové zůstaly Hlubočany až do roku [[1716]], tedy po necelých 400 let. Následně představení kláštera prodali [[velkostatek]] Bernartu Antonínovi Bravantskému z Chobřan. Roku [[1722]] nový majitel zemřel a velkostatek po něm zdědila vdova Johanka a pět jejích dcer.<ref name="Nekuda330"/> V roce [[1753]] byla obec v držení jedné z dcer B. A. Brevantského, Kateřiny svobodné paní d'Alba. Ta již velmi zadlužený velkostatek prodala za 45 000 [[rýnský zlatý\|rýnských zlatých]] Václavu hraběti Kořenskému z Terešova. Děti Václava Kořenského ~~prodali~~prodaly Hlubočany i Terešov za 52 600 zlatých rýnských Arnoštovi hraběti Blankensteinovi. Po jeho smrti roku [[1816]] statek připadl jeho synovci Kristiánovi hraběti Blankenstein. Příbuzný Josef hrabě Blankenstein prodal roku [[1858]] Hlubočany [[Ernst Johann Herring\|Ernstu Johannu Herringovi]], po jehož smrti v roce [[1871]] dědili na polovinu Viktor a Arnošt pánové Herring-Frankendorf. Viktor prodal roku [[1876]] díl Maxovi Gomperzovi a díl Juliovi Gomperzovi.<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Hlubočany (obec) \| url = http://expedice.rps.cz/lokality/2989-hlubocany-obec.html Řádek 81: }}</ref> Celý velkostatek sloučil ve svých rukou po roce 1909 Dr. Filip rytíř Gomperz. V [[18. století]] byl v obci [[panský dvůr]] a převládaly velké statky. V [[19. století]] byly z velkostatku vytvořeny statky zbytkové: Hlubočany (majitel J. Podivínský) a Terešov (majitel J. Hytych).<ref name="Nekuda330"/> Až do konce druhé světové války měly Hlubočany i Terešov [[Vyškovský jazykový ostrov\|nadpoloviční německou většinu mezi obyvatelstvem]]. Během [[Protektorát Čechy a Morava\|německé okupace]] se musely české rodiny vystěhovat, jelikož nacisté měli své kolonizační plány s osídlením Moravy a chtěli využít jazykového ostrůvku kolem německého vojenského cvičiště a střelnice. Po válce v roce 1946 ~~byli~~bylo původní obyvatelstvo německého původu [[Vysídlení Němců z Československa\|odsunuto]] do Německa. Do obce tak byli nastěhováni obyvatelé zničených domů z okolních obcí a vesnic [[Drahanská vrchovina\|Drahanské vrchoviny]]. Od konce války byla obec Hlubočany již s čistě českým obyvatelstvem.<ref name="Nekuda330"/><ref>{{Citace monografie \| příjmení = Mikš \| jméno = Josef Řádek 95: === Struktura === [[Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 593036 Hlubočany, věková struktura.svg\|náhled\|vlevo\|150px\|Věková struktura obyvatel obce Hlubočany roku 2011]] V obci k počátku roku 2016 žilo celkem 493 obyvatel. Z nich bylo 249 mužů a 244 žen. Průměrný věk obyvatel obce dosahoval 41,9 % let. Dle [[Sčítání lidu, domů a bytů 2011 v Česku\|Sčítání lidu, domů a bytů]] ~~provedeném~~provedeného v roce 2011~~, kdy~~ v obci žilo 490 lidí. Nejvíce z nich bylo (16,3 %) obyvatel ve věku od 50 do 59 let. Děti do 14 let věku tvořily 15,9 % obyvatel a senioři nad 70 let úhrnem 7,3 %. Z celkem 412 občanů obce starších 15 let mělo vzdělání 45,6 % střední vč. vyučení (bez maturity). Počet vysokoškoláků dosahoval 8,3 % a bez vzdělání bylo naopak 0 % obyvatel. Z cenzu dále vyplývá, že ve městě žilo 235 ekonomicky aktivních občanů. Celkem 91,1 % z nich se řadilo mezi zaměstnané, z nichž 76,2 % patřilo mezi zaměstnance, 2,6 % k zaměstnavatelům a zbytek pracoval na vlastní účet. Oproti tomu celých 49,2 % občanů nebylo ekonomicky aktivní (to jsou například nepracující důchodci či žáci, studenti nebo učni) a zbytek svou ekonomickou aktivitu uvést nechtěl.<ref name="scitani201x">{{Citace elektronické monografie \| titul = Hlubočany (okres Vyškov) \| url =https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=profil-uzemi&uzemiprofil=31288&u=__VUZEMI__43__593036#

Hlubočany: Porovnání verzí