Sanktusník: Porovnání verzí

[[Soubor:Straznice kostel sv. Martina.jpg|náhled|vpravo|Sanktusník kostela svatého Martina ve [[Strážnice (okres Hodonín)|Strážnici]]]]
'''Sanktusník''' je malá a štíhlá věžička, nacházející se na hřebeni střechy [[Kněžiště|presbytáře]] [[kostel]]a obvykle zhruba nad [[hlavní oltář|hlavním oltářem]], méně často (především u staveb z období [[pozdní gotika|pozdní gotiky]]) též na hřebeni střechy [[hlavní loď|hlavní lodi]] nebo nad [[Křížení (architektura)|křížením lodí]].

Ve vížce je (případně původně byl) zavěšen malý [[zvon]], používaný při zpěvu ''[[Sanctus]]'' a při [[pozdvihování]], pro tento účel obsluhovatelný zevnitř kostela a odtud je odvozen i jeho název. Sanktusník coby architektonický prvek nacházímese objevuje již od 13. století. Zvláště v případě menších venkovských kostelů byl ve [[středověk]]u jeho zvon často jediným kostelním zvonem. Později, zhruba od konce 15.  století začaly být s rozvojem [[kovolijec]]tví a také se zvyšováním významu a bohatství [[město|měst]] u kostelů budovány mohutné, velmi často samostatně stojící [[zvonice]] s řadou velkých zvonů.

Dnes už se v [[Česko|Česku]] santusníkovýsanktusníkový zvon užívá zřídka a na novějších kostelních budovách sanktusník nebývá vůbec stavěn. Stejná situace však nepanuje všude ve světě, například v [[Portugalsko|Portugalsku]] je použití sanktusníkového zvonu běžné.