Nuragská civilizace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Členění textu |
Rozdělení textu do odstavců značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 10:
První civilizace nuragů se příliš nelišila od předchozí civilizace, vyznačovalo se to i ve stavbách, například „Domus de Janas“ (domy čarodějnic), které sloužily jako kamenná hrobka v době kamenné, ale přetrval až do doby nuragů. V této době se již začaly stavět i protonuragy, které byly označovány za předchůdce nuragů. Zvenku sice připomínaly pozdější nurag, ale uvnitř nebyly kruhové, měly pouze jednu nebo více chodeb. Přechod starší doby bronzové na střední doby bronzovou je počátkem opravdové kulturní fáze civilizace nuragů. V tomto období začíná rozmach ve stavění nuragů či nuragských věží. Vedle nuragů se dochovaly rovněž [[svatyně]] (jednak posvátné nádrže, pravděpodobně sloužící kultu vody, a jednak takzvané obří hroby), sochy a další artefakty. Nuragy jsou stavby kamenných věží ve tvaru komolého kužele, jichž se na ostrově dnes nachází asi 7.000. Vedle nuragů se dochovaly rovněž svatyně, [[Socha|sochy]] a další artefakty. Nuragy jsou postavené z přesně vedle sebe navrstvených kamenů na sucho, to znamená bez cementu. Uvnitř jednoduchého nuragu je jedna nebo více navrstvených komor pokrytých falešnou klenbou. Nuragy byly stavěny jak ve verzi s jedním patrem, tak ve verzi s několika patry, s centrální věží a dalšími přídavky. Postupně se z jednoho nuragu začaly budovat celé komplexy nuragů (vesnice). Nuragy se stavěly vždy podle účelu, kterému měly sloužit, proto uvnitř byly různorodé. Během doby bronzové Nuragové stavěli vesnice, nejznámějším komplexem je [[Su Nuraxi di Barumini]], jež zdůrazňuje strategickou obrannou funkci. Spojením čtyř menších věží s velkým nádvořím a s opevněním působí jako hrad, avšak pohledem shora vypadá jako velký [[labyrint]]. Opevnění při nepřátelských invazích chránilo vesničany, kteří žili v kruhových kamenných domech. Tento archeologický komplex byl objeven v letech [[1950]] až [[1957]] pod vedením [[Archeolog|archeologa]] Giovanniho Lilliua. Od roku [[1997]] je tento komplex zapsán na seznam světového dědictví [[UNESCO]].
==Kmenová struktura==
Lid nuragů je známý pro svou inteligenci a dobré organizační schopnosti. Ze sociálního hlediska se zdá, že civilizace nuragů byla charakterizována silně hierarchickou strukturou, kterou silně potvrzují nálezy bronzových sošek. Tuto strukturu tvořili kmenoví vůdci, válečníci, ale také postavy spojené s kultovními praktikami, zejména kultem vody, který byl podle všeho praktikován v chrámech. Velký význam ve společnosti se přikládal matce, která byla symbolem mateřství. Matka má stejnou důstojnost a práva jako muži pokud jde o hierarchii faktů. Dokládají to nejenom bronzové sošky, které znázorňují například ženu jak nese na rukách válečníka, za kterého ona místo muže jde orodovat u boha. Dále i množství šperků, které se našli při vykopávkách a jsou důkazem cenných darů od mužů. Tyto šperky mají na tu dobu velkou hodnotu.
Řádek 16 ⟶ 17:
==Zlaté roky==
Od konce středního bronzu do začátku doby železné prožívají obyvatelé nuragů roky, které jsou známé jako zlaté roky nuragské civilizace. Jednalo se především o
===Rozvoj obchod===
Bronzové sošky, kterých se dochovalo dost, nám přinášejí velmi podrobné informace o oblečení a zvycích evropské populace na počátku 1. tisíciletí před naším letopočtem. Poměrně dost o nuragské civilizaci také vypovídají i nálezy keramiky, která se tvarem a dekoracemi značně liší od keramiky italské a sicilské. Nuragská civilizace prochází v tomto období velkými změnami, které vedly k úžasnému vývoji ve všech oblastech a pokračovaly i v pozdní době bronzové.▼
Stavba lodí byla, kromě rybaření, převážně využívána pro obchod. Stavitelé nuragů byli vynikající obchodníci a na tu dobu měli vyspělé loďstvo, mohli obchodovat také se vzdálenými místy, jakými byla civilizace v [[Mykény|Mykénách]], [[Kréta]], [[Kypr]], [[Španělsko]], [[Gibraltarský průliv]] a podle vykopávek prováděných v [[Severní Evropa|Severní Evropě]], také [[Švédsko]]. Ke konci pozdní doby bronzové jsou to také [[Etruskové]], s kterými rozvíjí obchod. Obchodní síť byla zaměřena především na zpracování kovových výrobků a zbraní, zejména z [[Měď|mědi]] a [[Olovo|olova]]. Otázkou zůstávají nálezy z cínu, který na ostrově nebyl, dosud se jenom předpokládá, že by ho lid nuragů mohl dovézt z [[Anglie]] a tak by se cesty obchodu opět dál rozšiřovaly.
==Bronzové umění a keramika==
▲Bronzové sošky,
==Konec civilizace nuragů==
V době [[500 př. n. l.|500]] – [[238 př. n. l.]], které se říká pozdní nuragská doba, [[Kartágo]] hledalo nové obchodní cesty a vedlo války, čímž vytvářelo kolonie v zemích s bohatými nerostnými zdroji, jakou byla i Sardinie. Pak však roku 238 př. n. l., po první [[Punské války|punské válce]], přešla Sardinie pod římskou nadvládu. Během následujícího období nuragská civilizace postupně zmizela.
| |||