Sedlecký klášter: Porovnání verzí

=== 1142-1420 ===

Prvotní konvent nového řádu do Čech přišel roku 1142 přičiněním opata Gerlacha z bavorského [[klášter Valdsasy|kláštera Valdsasy]], založeného rovněž nedlouho předtím roku 1133, a pouhých 44 let po vzniku cisterciáckého řádu. Nové založení bylo napojeno na [[klášter Morimond|morimondskou]] větev řádu a celá filiace zněla: Citeaux-Morimond-Kamp-Volkenrode-Valdsasy-Sedlec.<ref>''Fundace 12. století'', str. 103</ref> Řeholníci získali od fundátora, velmože Miroslava, zřejmě většinu jeho majetku<ref>''Fundace 12. století'', str. 104</ref> na jeho tehdejším území okolo Malína. Jako první je doložen opat Gotpold. Klášter zpočátku nenabyl velkého významu, až do doby posledních Přemyslovců se s ním v písemnostech často nesetkáváme a o jeho působení se mnoho neví. Ovládal velký pozemkový majetek mezi Kolínem a Čáslaví a během prvního století svého působení tato původně pustá území kolonizoval. V letech [[1265]] - [[1267]] Sedlec založil první ze svých čtyř dceřiných klášterů, a to ženský konvent v [[Pohled]]u u Havlíčkova Brodu (druhým byla Zbraslav 1292, třetí Staré Brno 1320 a čtvrtá Skalice 1247).

Během hladomoru v&nbsp;době po [[bitva na Moravském poli|bitvě na Moravském poli]] se do roku 1281 stav hospodářství sedleckých mnichů natolik zhoršil, že požádali [[generální kapitula|generální kapitulu]] o&nbsp;svolení k&nbsp;''rozptýlení konventu'', což znamenalo, že mniši dočasně odejdou go svých [[grangie|grangií]] či do jiných řádových domů.

 

Roku [[1282]] byl opatem zvolen [[Heidenreich Sedlecký|Heidenreich]], mimořádný podnikatel a diplomat, během jehož úřadu značně stoupl význam kláštera. Heidenreich se také podílel na založení první sedlecké filiace a [[fundace]] krále Václava II. na [[Zbraslavský klášter|Zbraslavi]]. Do sedmdesátých let 13. století se také datuje objev ložisek stříbrné rudy, který stojí za vznikem [[Kutná Hora|Kutné Hory]]. Klášter měl z&nbsp;dolů otevřených na svém území nemalé zisky a stejně tak vybíral poplatky z&nbsp;domů, lázní a mlýnů v&nbsp;Kutné Hoře. Heidenreich se stal jedním z&nbsp;rádců mladého krále [[Václav II.|Václava II.]] a právě ten jej požádal o&nbsp;nový konvent pro královský klášter na [[Zbraslav]]i. Roku [[1304]] doplatil klášter na blízkost Kutné Hory při obléhání vojsky [[Albrecht I. Habsburský|Albrechta Habsburského]], kdy mniši raději opustili klášterní budovy a nechali je vojákům napospas. Heidenreichova účast na politických námluvách s&nbsp;nově zvoleným [[seznam panovníků Svaté říše římské|římským králem]] [[Jindřich VII. Lucemburský|Jindřichem Lucemburským]] o&nbsp;dosazení jeho syna na český královský trůn, zapříčinila útok kutnohorských měšťanů, vyprovokovaný Konrádem z Aufenštejna, maršálkem [[Jindřich Korutanský|Jindřicha Korutanského]]. Osazenstvu kláštera se podařilo útok odrazit.<ref>''Fundace 12. století'', str. 108</ref> Za vlády [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] byl klášter zatížen půjčkami svému králi a hospodářská situace donutila mnichy opět k rozptýlení konventu.<ref>''Fundace 12. století'', str. 108–109</ref> Ani finanční pomoc [[Karel IV.|Karla IV.]] a poté i jeho syna [[Václav IV.|Václava IV.]] nedokázala zastavit prohlubující se finanční propad sedleckého kláštera.<ref name="rfr1">''Fundace 12. století'', str. 112–113</ref> Navzdory tomu byl roku [[1357]] založen filiální klášter ve [[Klášterní Skalice|Skalici]] a osazen 12 mnichy v&nbsp;čele s&nbsp;novým opatem.<ref>''Fundace 12. století'', str. 120</ref>

[[Soubor:Kutná Hora, Sedlec, klášterní kostel, monstrance 01.jpg|náhled|left|Sedlecká monstrance]]

=== 1421-1453 ===

[[Husitství|husitské houfy]] klášter dobyly a vypálily [[24. duben|24. dubna]] [[1421]]. Po husitském vpádu zůstal klášter v&nbsp;troskách, klášterní zboží bylo rozkradeno a několik mnichů povražděno. Přeživší mniši se uchýlili do klášterů v cizině.<ref name="rfr1" /> Prozíraví cisterciáci sice archiv a cennosti včas odvezli do rakouského [[klášter Klosterneuburg|Klosterneuburgu]] a do Jihlavy, ale ne vše se jim vrátilo nazpět. Jednou z mála dochovaných cenností je téměř metr vysoká procesní monstrance ze zlaceného stříbra, zhotovená koncem 14. století (podle tradované legendy nalezená roku 1702 zazděná ve výklenku štítu konventního kostela.<ref>''Fundace 12. století'', str. 145</ref>|group=pozn.}}<ref>''Fundace 12. století'', str. 115</ref>, ale ve skutečnosti užívaná i během předchozího století)<ref>Aleš Mudra: Ecce panis angelorum,. výtvarné umění pozdního středověku v kontextu eucharistické devoce v Kutné Hoře (kolem 1300-1620). Praha 2012, str. 68-74</ref>.