Táhlové ústrojí se šroubovkou: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
začlenění do souvislosti, není to spřáhlo, jen jeho část (použitý zdroj nic takového ani neříká), viz diskusi
konkretizace popisku a jiná upřesnění; třmen se pro nasazení na matici ohřívá znovu, není to součást tepelného zpracování
Řádek 1:
{{Wikifikovat}}
[[File:Eisenbahn Schraubenkupplung 1.jpeg|thumb|Tradiční způsob spojeníSpojení železničních vozidel táhlovým zařízením se šroubovkou a postranními nárazníky]]
'''Šroubovka''' je jedna ze základních částí tradičního a na světě nejrozšířenějšího [[Spřáhlo|spřáhla]] železničních vozidel, u kterého jsou odděleny funkce narážecího a táhlového ústrojí.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
Řádek 10:
| datum vydání =
| datum přístupu = 2019-04-06
}}</ref> TáhlovéÚstředním ústrojíprvkem setáhlového skládáústrojí zeje šroubovkytáhlový a tažného hákuhák, na kterémjehož hlavě je pomocí čepu zavěšena, a celekšroubovka; je oprotiupevněn ve skříni vozidla, ve vodorovné rovině je výkyvný a v podélném směru je vypružen. Tlakové síly se přenášejí oddělenými nárazníky, které rovněž vypruženými.obsahují Spřahovánívypružení a rozvěšovánímají vozideltlumicí seúčinek. Oba konce vozidla jsou provádívystrojeny ručněstejně.
 
Spřahování a rozvěšování vozidel se provádí ručně. Při spřahování posunovač vstoupí mezi nárazník a táhlové ústrojí a nasadí jednu ze šroubovek do táhlového háku druhého vozidla; při připojování lokomotivy k vozu se použije šroubovka vozu.
Nenachází uplatnění tam, kde jezdí příliš dlouhé nákladní vlaky a tento typ spřažení by nevydržel potřebnou velkou tahovou sílu. Používá se v kontinentální Evropě, Asii i některých částech Ameriky. Dále mezi vozidla, které je nevyužívají, patří například některé ucelené vlaky, takzvané [[Elektrická jednotka|elektrické]] či motorové jednotky, či jiná než železniční kolejová vozidla, tedy tramvaje a metro.
 
V mezinárodním provozu je podle UIC 520 stanovena minimální pevnost šroubovky při přetržení 850 kN. Tažná síla, kterou vyvíjí hnací vozidlo a kterou je zatěžováno táhlové ústrojí vozidel vlaku, je s ohledem na značné podélné dynamické rázy, které vznikají při jízdě vlaku a posunu a způsobují další zatížení šroubovky, omezena pouze na 300 kN. Zvýšení pevnosti šroubovky brání její maximální povolená hmotnost, kterou UIC 520 stanoví na 36 kg. S ohledem na fyzické možnosti posunovačů je doporučená hmotnost šroubovky pouze 30 kg.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 23:
| datum vydání =
| datum přístupu = 2019-04-06
Nenachází}}</ref> Proto toto táhlové ústrojí nenachází uplatnění tam, kde jezdí příliš dlouhé nákladní vlaky a tento typ spřažení by nevydrželje potřebnoupotřebná velkouvětší tahovoutahová sílusíláu. Používá se v kontinentální Evropě, Asii i některých částech Ameriky. Dále mezi vozidla, které je nevyužívají, patří například některé ucelené vlaky, takzvané [[Elektrická jednotka|elektrické]] či motorové jednotky, či jiná než železniční kolejová vozidla, tedy tramvaje a metro.
}}</ref>
 
 
== Popis ==
=== Závěsnice ===
Na svorníku, který prochází otvorem v hlavě táhlového háku, jsou pomocí závlačky a podložky upevněny závěsnice 1(v [[Slang|hantýrce]] „lašny“), které svým tvarováním umožňují výchylky šroubovky vůči hlavě háku v horizontální rovině. Závěsnice jsou pro svoji snadnou vyměnitelnost dimenzovány jako díl šroubovky s nejmenší pevností při přetržení (mezinárodní provoz 850 kN, vozy lehké stavby 380 kN). Výroba závěsnice se skládá z vykování vnějšího tvaru za tepla a předkování otvoru. Následuje vyvrtání předkovaných otvorů a normalizační žíhání.
 
=== Čtvercové matice ===
MaticeŠroubovka závěsniceobsahuje 2dvě čtvercové matice - matici závěsnic a matici třmenu. Matice závěsnic, vykovaná z ocelové tyče, je svými čepy 45 mm pomocí závlaček a podložek otočně upevněna v otvorech závěsnic. V otvoru matice je vytvořen oblý závit pro vřeteno. Čepy matice třmenu 3 nejsou opatřeny otvory pro zajištění závlačkami, protože sevření matice třmenem je provedeno již přijeho tepelnémohnutím zpracováníza třmenetepla a bez jeho ohřátí nelze matici vyjmout.
 
=== Vřeteno s objímkou ===
Vřeteno 5 umožňuje svými protisměrnými závity vve čtvercových maticích měnit délku šroubovky. V polovině délky šroubovky je mezi oblé protisměrné závity 50 x 7 (šroubovka 850 kN) za tepla v zápustce nalisována objímka 4 určená k přinýtování rukojeti 6 sloužící k otáčení vřetenem. Závlačkami zajištěné podložky na obou koncích vřetene zajišťují vřeteno proti vyšroubování ze čtvercových matic.
 
=== Třmen ===
Třmen šroubovky 7 je výkovek z kulatiny průměr 40 mm. Hotový třmen průřezu elipsy (ve vodorovné poloze třmene na výšku 36 mm, na šířku 40 mm) je zakončen oky, ve kterých jsou předkovány a vyvrtány otvory Ø47+0,5mm, do kterých je třmenem za tepla sevřena matice třmenu 3. V rámci teplnéhotepelného zpracování je třmen normaližačně žíhán.
 
=== Typizované šroubovky ===