Morava: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
značka: vrácení zpět |
||
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=historické zemi}}
{{Infobox - region
| úřední název = Morava
| obrázek = Mikulov pohled 2.jpg
| popisek = [[Mikulov]]
| vlajka =
| článek o vlajce = Moravská vlajka
| znak = Moravia.svg
| článek o znaku = Znak Moravy
| umístění mapy = Morava po roce 1920 na mapě Česka.png
| popisek mapy = Morava (zeleně) a [[moravské enklávy ve Slezsku]] (červeně) v hranicích z roku [[1920]] na mapě České republiky.
| status = historická země, region
| rozloha = bez [[moravské enklávy ve Slezsku|moravských enkláv]]<ref>Statistický lexikon obcí v republice Československé II.: Země Moravskoslezská. Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské. Praha : Ministerstvo vnitra a St. úřad statistický, 1935</ref> 22 348,87
| nejvyšší hora = poblíž vrcholu [[Praděd]]u
| výška nejvyšší hory = 1492
| počet obyvatel = 3 100 000 (odhad)
| obyvatelé aktuální k =
| náboženství = křesťanství aj.
| jazyk = [[čeština]]
| národnosti = [[
| hlavní město =
}}
'''Morava''' je region na východě České republiky, jedna z jeho tří historických zemí. Název je odvozen od řeky [[Morava (řeka)|Moravy]], jejíž jméno je předslovanského původu s významem ''voda, močál''.<ref>ŠRÁMEK, Rudolf, MAJTÁN, Milan, Lutterer, Ivan: Zeměpisná jména Československa, Mladá fronta (1982), Praha, str. 202.</ref> Na západě Morava hraničí s [[Čechy|Čechami]], na severu s polským regionem [[Kladské hrabství|Kladska]] a s [[České Slezsko|českým Slezskem]], na východě se [[Slovensko|Slovenskem]] a na jihu s [[Dolní Rakousy|Dolními Rakousy]]. Největším městem Moravy je [[Brno]], jinými významnými sídly na historickém území Moravy jsou například [[Olomouc]] (vedle Brna druhé historické hlavní město Moravy a sídlo [[Arcidiecéze olomoucká|arcibiskupství]]), [[Zlín]], [[Kroměříž]] a části [[Ostrava|Ostravy]] a [[Jihlava|Jihlavy]], jež obě leží na bývalých zemských hranicích. Většinu území Moravy tvoří pahorkatiny a vrchoviny, nejvyšší horou je [[Praděd]] (1492 m n. m.) v [[Hrubý Jeseník|Hrubém Jeseníku]], k dalším významným pohořím patří [[Králický Sněžník (pohoří)|Králický Sněžník]], [[Moravskoslezské Beskydy]] a [[Bílé Karpaty]]; od Čech je Morava oddělena [[Českomoravská vrchovina|Českomoravskou vrchovinou]]. Nejdůležitějšími řekami jsou Morava, [[Dyje]], [[Svratka]], [[Bečva]] a [[Jihlava (řeka)|Jihlava]], které protékají rozsáhlými nížinnými oblastmi na jižní a střední Moravě, jimiž jsou [[Dyjsko-svratecký úval]], [[Dolnomoravský úval]] a [[Hornomoravský úval]].
Řádek 35:
}}</ref> a od té doby až dodnes zůstávají politické osudy Moravy a Čech spojeny. Od [[11. století]] do konce [[12. století]] byla Morava rozdělena na [[Moravské přemyslovské úděly|údělná knížectví]]<ref>ŽEMLIČKA, Josef, Čechy v době knížecí (1034–1198), Nakladatelství Lidové noviny, Praha (1997), ISBN 80-7106-196-4, str. 347.</ref> v držení členů rodu Přemyslovců, od roku [[1061]] dědičném.<ref>ŽEMLIČKA, Josef: Čechy v době knížecí (1034–1198), Nakladatelství Lidové noviny, Praha (1997), ISBN 80-7106-196-4, str. 348.</ref> Na konci 12. století moravské úděly sjednotil v [[Moravské markrabství]] pozdější český kníže [[Konrád II. Ota]].<ref name="žemlička, 318">ŽEMLIČKA, Josef: Čechy v době knížecí (1034–1198), Nakladatelství Lidové noviny, Praha (1997), ISBN 80-7106-196-4, str. 318.</ref> Státoprávní situaci upřesnil [[Karel IV.]] listinou ze 7. dubna 1348, jíž stanovil, že země řízené českým králem jsou jeho vlastními [[léno|lény]] a nikoliv lény [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]],<ref>MEZNÍK, Jaroslav: Lucemburská Morava (1310–1423), Nakladatelství Lidové noviny, Praha (1999), ISBN 80-7106-363-0, str. 53,</ref> čímž Moravu určil jako jednu ze [[Země Koruny české|zemí Koruny české]].
V letech 1867 až 1918 země Koruny české spadaly pod [[Předlitavsko]]. V [[České národní obrození|českém národním obrození]] a následujícím boji o české politické sebeurčení se prosadila myšlenka jednotného a jediný [[Spisovná čeština|spisovný jazyk]] používajícího „národu českého v Čechách a v Moravě“, jak to formuloval z Moravy pocházející obrozenec [[František Palacký]]. Se zánikem [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] zaniklo i markrabství<ref>ČAPKA, František, Morava, edice Stručná historie států, Libri (2003), Praha, ISBN 80-7277-186-8, str. 120.</ref> a [[moravský zemský sněm]], ale Morava zůstala jako [[země Moravská]] i nadále správním celkem v rámci nově vzniklého [[Československo|Československa]]. Roku 1928 byla spojena s [[České Slezsko|československou částí Slezska]] do [[země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]], která existovala do roku [[1948]]. Pak se území Československa rozdělilo na kraje a Morava jako správní jednotka zanikla. Dodnes je však vnímána jako svébytný kulturní celek. Po poválečném [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlení Moravanů německé národnosti]], kteří v některých regionech Moravy převažovali, zde žije obyvatelstvo většinově mluvící českými nářečími a hlásící se k české nebo méně často k moravské národnosti. [[Moravané]] se etnograficky a lingvisticky dělí do tradičních oblastí, k nimž patří [[Haná]], [[Valašsko]], [[Slovácko]], [[Horácko]] a [[Lašsko]].
== Geografie ==
Řádek 108:
[[Soubor:Moravian Slovak Costumes during Jizda Kralu.jpg|thumb|upright|Jízda králů ve [[Vlčnov]]ě]]
{{Pahýl část}}
Moravu lze kulturně rozdělit na několik národopisných regionů, které se mohou lišit svým nářečím, lidovými zvyky, kroji apod. Mezi [[národopis]]né regiony patří [[Valašsko]], [[Slovácko]], [[Haná]], [[Lašsko]], [[Horácko]], [[Podhorácko]], [[Brněnsko]] a [[
== Ekonomika ==
Řádek 119:
{{Viz též|Moravané}}
{{Pahýl část}}
První písemná zmínka o Moravanech pochází z [[Letopisy království Franků|Letopisů království Franků]] k roku [[822]].<ref>[http://www.moraviamagna.cz/kroniky/k_lfr822.htm Letopisy království Franků k roku 822]</ref> Značná část obyvatel Moravy dříve mluvila německy, mnozí z nich byli po roce [[1946]] deportováni.
== Dějiny ==
| |||