Nuragská civilizace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odebrána Kategorie:Starověk; přidána Kategorie:Starověká Evropa za použití HotCat |
Doplnění článku Nuragská civilizace značky: první editace možné subjektivní formulace možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
[[File:Busto pugile Monte prama1.JPG|thumb|Fragment nuragské sochy (jeden z tzv. obrů z Monti Prama)]]
[[Sardinie]] byla trvale osídlena v období [[Neolit|neolitu]] (doba kamenná), ale první stopy obyvatelstva na Sardinii sahají až do doby [[Paleolit|paleolitu]] (500 000 př.n.l.). V době bronzové začíná na ostrově historie civilizace nuraghů. [[Civilizace]], která se jeví neznáma, ale po jejím podrobnějším prozkoumaní zjistíme, že byla vyspělou civilizací, jak v řemeslech, tak i v obchodech s dalšími [[První národy|národy]].
První kultura nuraghů byla zaznamenána do období starší [[Doba bronzová|době bronzové]] kolem roku 1 700 př. n. l.. Odkud vlastně pochází pojmenování této civilizace. Je mnoho různých názorů. V [[19. století]] někteří archeologové začali po významu pátrat. Někteří se domnívají, že název je původem od [[Féničané|Féničanů]], od slova „nur“ což znamená oheň, ve smyslu „obydlí“ nebo lépe „chrám ohně“ byl to bráno jako odkaz na [[Sluneční kult ve starověkém Egyptě|sluneční kulty]], které byli praktikované na terasách věží nuraghů. Verzí je dost nicméně je však jisté, že kořen slova „nur“ určitě znamená něco, co je spojené s významem samotného typu konstrukce staveb z kamenu a bez cementu.
První civilizace nuraghů se příliš nelišila od předchozí civilizace, vyznačovalo se to i ve stavbách, například „Domus de Janas“ (dům čarodějnic), který sloužil jako kamenná hrobka v době kamenné ale přetrval až do doby nuraghů. V této době se již začali stavět i protonuraghi, které byli označovány za předchůdce nuraghů, tyto zvenku sice připomínali pozdější nuragh ale uvnitř nebyli kruhové, měli pouze jednu nebo více chodeb. Přechod starší doby bronzové na střední doby bronzovou je počátkem opravdové kulturní fázy nuraghské civilizace. V tomto období začíná rozmach ve stavění nuraghů anebo nuraghských věží. Vedle nuraghů se dochovaly rovněž [[svatyně]] (jednak posvátné nádrže, pravděpodobně sloužící kultu vody, a jednak takzvané obří hroby), sochy a další artefakty. Nuraghi jsou stavby ''kamenných věží ve tvaru komolého kužele, jichž se na ostrově dnes nachází asi 7.000. Vedle nuraghů se dochovaly rovněž svatyně, [[Socha|sochy]] a další artefakty''. Nuraghi jsou postavené z přesně vedle sebe navrstvených kamenů na sucho, to znamená bez cementu. Uvnitř jednoduchého nuraghu je jedna nebo více navrstvených komor pokrytých falešnou klenbou. Nuraghi byly stavěny jak ve verzi s jedním patrem, tak ve verzi s několika patry, s centrální věží a další přílohy. Postupně se z jednoho nuraghu začali budovat celé komlexy nuraghů (vesnice). Nuraghi se stavěli vždy podle významu, kterému měli sloužit, proto uvnitř byli různorodé. Během doby bronzové, nuraghové stavěli vesnice, nejznámějším komplexem je [[Su Nuraxi di Barumini]], zdůrazňuje strategickou obrannou funkci. Spojením čtyř menších věží s velkým nádvořím a s opevněním působí jako hrad, však pohledem z hora nám jakoby jsme koukali na velký [[labyrint]]. Opevnění v nepřátelských invazích chránilo vesničany, kteří žili v kruhových kamenných domech. Tento archeologický komplex byl kompletně objeven v letech [[1950]] až [[1957]] pod vedením [[Archeolog|archeologa]] Giovanniho Lilliu. Od roku [[1997]] je tento komplex zapsán na seznam světového dědictví [[UNESCO]].
Nuraghové jsou dobře známí pro svou inteligenci a dobré organizační schopnosti. Ze sociálního hlediska se zdá, že nuraghská civilizace byla charakterizována silně hierarchickou strukturou, kterou silně potvrzují nálezy bronzových sošek. Tuto strukturu tvořili kmenoví vůdci, válečníci, ale také postavy spojené s kultovními praktikami, zejména kultem vody, který byl podle všeho praktikován v chrámech. Velký význam ve společnosti se přikládal matce, která byla symbolem mateřství. Matka má stejnou důstojnost a práva jako muži pokud jde o hierarchii faktů. Dokládají to nejenom bronzové sošky, které znázorňují například ženu jak nese na rukách válečníka, za kterého ona místo muže jde orodovat u boha. Dále i množství šperků, které se našli při vykopávkách a jsou důkazem cenných darů od mužů. Tyto šperky mají na tu dobu velkou hodnotu.
Nuraghská civilizace přikládala důležitost také náboženství, nuraghové uctívali různé kulty, jako například [[kult]] vody, slunka a měsíce. To je následně výsledkem toho, na co se obyvatelé nejvíce zaměřovali, na zemědělství, pastevectví a rybolov. Zvířata s rohy patřili k posvátným zvířatům. Nuraghové patřičně praktikovali náboženství, které spojovalo úrodnost polí, cyklus ročních období, vodu a život s mužskou silou a ženskou plodností. Posvátným místem bylo například "Il Pozzo di Serri", které bylo místem občanského a hospodářského setkání. Postupným příchodem nových obyvatel se pak samozřejmě změnil jak kulturní tak i náboženský život.
Od konce středního bronzu do začátku doby železné prožívají nuraghové roky, které jsou známé jako zlaté roky nuraghské civilizace. Jednalo se především o otázku řemeslné zručnosti a kultury, které šli ruka v ruce s obchodem, který garantoval nejen kontakty se vzdálenými zeměmi, ale také výhody nových kultur. Archeologická data nám umožňují tvrdit, že nuraghská civilizace byla založena na [[Zemědělství|zemědělsko]]-[[Pastevectví|pasteveckého hospodářství]], ale také praktikovala významné využívání [[Nerostné suroviny|nerostných surovin]] (zejména mědi a olova). Zemědělství a [[Rybolov|lov ryb]] byly přirozeně spojeny s řemeslnou prací, od které byli závislí. Stavba lodí byla, kromě rybaření, převážně využívána pro obchod. Nuraghi byli vynikající obchodníci a na tu dobu měli vyspělé loďstvo, mohli obchodovat také se vzdálenými místy, jakými byla civilizace v [[Mykény|Mykéně]], [[Kréta]], [[Kypr]], [[Španělsko]], [[Gibraltarský průliv]] a podle vykopávek prováděných v [[Severní Evropa|Severní Evropě]], také [[Švédsko]]. Ke konci pozdní doby bronzové jsou to také [[Etruskové]], s kterými rozvíjí obchod. Obchodní síť byla zaměřena především na zpracování kovových výrobků a zbraní, zejména z [[Měď|mědi]] a [[Olovo|olova]]. Otázkou zůstávají nálezy z cínu, který na ostrově nebyl, dosud se jenom předpokládá, že by ho nuraghové mohli dovézt z [[Anglie]] a tak by se cesty obchodu opět dál rozšiřovaly.
Bronzové sošky, kterých se dochovalo dost nám přinášejí velmi podrobné informace o oblečení a zvycích evropské populace na počátku 1. století před naším letopočtem. Poměrně dost o nuragské civilizaci nám také vypovídají i nálezy keramiky, která se tvarem a dekoracemi značně liší od keramiky italské a sicilské. Nuraghská civilizace prochází v tomto období velkými změnami, které vedly k úžasnému vývoji ve všech oblastech a pokračovaly i v pozdní době bronzové.
Kolem roku [[500 př. n. l.|500]] – [[238 př. n. l.]], které se nazývá “pozdní nuraghská doba“ [[Kartágo]] hledá nové cesty pro obchod a podniká války, tak vytváří kolonie zemí s bohatými nerostnými zdroji, stejně jakou byla i Sardinie. Pak však v roku 238 př. n. l. po první [[Punské války|Punské válce]] přechází Sardinie pod římskou nadvládu. Bohužel během tohoto období nuraghská civilizace postupně mizí, naštěstí však po ní zůstalo mnoho artefaktů objevených i těch co na objevení teprve čekají, a tím vlastně mezi námi zůstane napořád.{{pahýl}}
[[Kategorie:Sardinie]]
| |||