Seppuku: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
{{Různé významy}}, portál, typo
→‎top: pryc dlouhodobe neozdrojovane, + 介錯人
Řádek 2:
{{Obsahuje japonský text}}
[[Soubor:Seppuku.jpg|náhled|Seppuku]]
'''Seppuku''' ({{Vjazyce|cs}} „plátkování žaludku“{{Doplňte zdroj}}<!-- 切る = řezat, 腹 = břicho, vnitřnosti; žaludek je 胃 [i], tento „termín“ dodal r. 2007 IP 62.24.71.130, který od té doby Wikipedii needituje -->, {{Vjazyce|ja}}: 切腹) je [[Japonsko|japonská]] rituální [[sebevražda]]. V [[Evropa|Evropě]] je též známá jako '''harakiri''' (腹切) (česky „řezání břicha“), ovšem tento termín, který je tvořen stejnými znaky použitými v obráceném pořadí, je v Japonsku pokládán za poněkud vulgární a samotnými samuraji nebyl nikdy používán. Muži si v kleče prořízli [[břicho|břišní dutinu]] krátkým [[samuraj]]ským [[meč]]em ([[wakizaši]]) (překl. „společník“), a to vodorovně zleva doprava, pak mohl následovat ještě svislý řez. Následně jim pobočník usekl hlavu, aby tak ukončil jejich utrpení. Někteří bojovníci ale dali před stětím přednost vlastnoručnímu probodnutí hrdla či srdce.
 
Samotný rituál seppuku sestával z [[meditace]], složení krátké básně ([[haiku]]), většinou na téma pohrdání smrtí a samotné sebevraždy. Vzhledem k obrovskému nervovému vypětí byl ale rituál málokdy dodržen se všemi náležitostmi. V běžném životě se seppuku provádělo většinou tak, že samuraj napadl na wakizaši a pobočník ({{Cizojazyčně|ja|介錯人}} ''kaišakunin'') mu setnul hlavu ({{Cizojazyčně|ja|介錯}} ''kaišaku''). Při absenci stětí mohl konec přicházet velmi dlouho, generál [[Takidžiró Óniši]] roku 1945 při seppuku umíral 17&nbsp;hodin za plného vědomí.
 
Seppuku bylo součástí samurajského kodexu ([[bušidó]] – cesta válečníka). Nejčastěji bylo používáno proto, aby bojovníci předešli zajetí nepřítelem a nebo získali zpět ztracenou čest. [[Samuraj]] mohl být k seppuku vyzván svým pánem. Seppuku bylo také jedinou formou „protestu“, kterým mohl samuraj dát najevo nesouhlas s činy svého pána. Především v [[období Edo]] (1603–1868) šogunátu Tokugawa bylo seppuku používáno jako forma popravy, která však byla vždy výsadou samurajské vrstvy. Břicho (hara) člověka je v Japonsku považováno za centrum těla a lidské duševní aktivity, jeho proříznutím tak válečník obrazně ukazoval čistotu svého nitra, proto tato forma sebevraždy nebyla povolena jiným vrstvám japonského obyvatelstva.