Olga Havlová: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkazy
Řádek 31:
 
== Mládí ==
Olga Havlová se narodila v Praze na [[Žižkov|Žižkově]] v dělnické rodině a prožila dětství pro toto drsné prostředí typické. Když jí bylo šest let, rodiče se rozešli. Ve velké rodině, do které patřila i rodina Olžiny starší sestry Jaroslavy (matky samoživitelky pěti dětí), bylo zapotřebí každé ruky. Proto bylo samozřejmostí, že Olga své sestře od dětství s péčí o malé neteře a synovce pomáhala. Jako dítě ale také navštěvovala [[Milíčův dům]], jehož zakladatelem byl [[Přemysl Pitter]]. Olga Šplíchalová tu trávila mnoho času v knihovně a zde také získala celoživotní silný vztah k literatuře. Ačkoliv byl život rodiny velice skromný, navštěvovala matka s dětmi často filmová a divadelní představení. Po absolvování měšťanské školy se Olga Havlová vyučila v [[Baťova továrna|Baťově továrně]], kde rovněž později pracovala. Při práci na stroji přišla o čtyři prsty na levé ruce. Kolem svých dvaceti let byla nadšenou divadelnicí a navštěvovala herecké kurzy profesorky [[Lydie Wegenerová|Lydie Wegenerové]]. S jejími ostatními žáky vystupovala v ochotnickém divadle v dnes již neexistujícím [[Divadlo Na Slupi|Divadle Na slupi]]. Během padesátých let vystřídala řadu různých zaměstnání. Pracovala také jako účetní, skladnice, prodavačka.
 
S Václavem Havlem se seznámila v první polovině padesátých let minulého století, v roce 1964 se za něho provdala. V šedesátých letech se její manžel prosadil jako autor, uznávaný doma i v Evropě, a během druhé poloviny šedesátých let se jako spisovatel a přispěvatel do kulturních časopisů podílel na demokratizačním procesu, především v oblasti kultury. Zasazoval se o svobodu slova, nezávislost kultury, o návrat plnohodnotných občanských práv. V letech 1961–1967 pracovala Olga Havlová jako uvaděčka v [[Divadlo Na zábradlí|Divadle Na zábradlí]], v němž do roku 1968 Václav Havel působil. Václav Havel se netajil tím, že přes rozdílnost povah a rodinného prostředí a přes všechny obvyklé životní problémy a krize pro něj Olga mnoho znamenala. Oceňoval, jak rychle se tato zdánlivě obyčejná žižkovská mladá žena zorientovala v pražském intelektuálním prostředí přelomu 50. a 60. let 20. století, že byla pozornou první čtenářkou a kritičkou jeho esejistických i dramatických děl, velmi platnou oporou a spolupracovnicí v těžkých letech [[Charta 77|Charty 77]] a spolehlivou celoživotní přítelkyní.