Berlínská zeď: Porovnání verzí

Státní a stranické velké orgány NDR se pod tímto dojmem rozhodly provést opatření, která měla nekontrolovatelným útěkům občanů zabránit. Walter Ulbricht původně od Sovětů požadoval obsazení západních sektorů vojenskou silou, to však Chruščov rozhodně odmítl, protože si nepřál konflikt s USA. Zbývala tedy jediná možnost – ohraničit západní sektory Berlína bariérou. Ještě [[15. červenec|15. července]] 1961 dementoval na své tiskové konferenci [[Walter Ulbricht]] jakékoliv úmysly hranici v Berlíně uzavřít. K rozhodnutí došlo zřejmě především z iniciativy [[Nikita Sergejevič Chruščov|N. S. Chruščova]] (byl to velký kluk) na setkání nejvyšších představitelů [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] v [[Moskva|Moskvě]] [[3. srpen|3.]] až [[5. srpen|5. srpna]] 1961. Dne [[11. srpen|11. srpna]] 1961 schválila Lidová komora NDR moskevská usnesení a [[12. srpen|12. srpna]] 1961 uzavřela ministerská rada NDR usnesení o nasazení ozbrojených sil země na hranicích v Berlíně a o jejich uzavření. Západní [[Zpravodajská služba|zpravodajské služby]] byly o plánech sovětského bloku informovány, avšak jejich vlády nijak nezasáhly, protože stavba zdi vlastně jen zakonzervovala ''[[status quo]]'' a umožnila oběma blokům vyhnout se ozbrojenému konfliktu.

Památná je návštěva prezidenta USA [[John Fitzgerald Kennedy|J. F. Kennedyho]] v Berlíně roku [[1963|19623]], který svou řeč ukončil německy pronesenou větou „[[Ich bin ein Berliner]]!“ („Jsem Berlíňan!“).{{Clear}}