Masarykova univerzita: Porovnání verzí

Krátce po [[druhá světová válka|osvobození]] byl [[18. květen|18. května]] [[1945]] do rektorské funkce instalován profesor patologické anatomie a dvojnásobný [[První republika|meziválečný]] děkan lékařské fakulty [[Václav Neumann (lékař)|Václav Neumann]], jenž v ní byl následně ještě dvakrát volbou potvrzen. Po ročním mandátu profesora geometrie a bývalého dvojnásobného děkana přírodovědecké fakulty [[Ladislav Seifert|Ladislava Seiferta]] nastoupil do funkce rektora Masarykovy univerzity první děkan po válce vzniklé [[Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity|pedagogické fakulty]] a profesor českého jazyka [[František Trávníček]], který v ní setrval dlouhých 11 let a po celou tuto dobu vykonával i funkci poslance [[Národní shromáždění republiky Československé|Národního shromáždění ČSR]] za [[Komunistická strana Československa|Komunistickou stranu Československa]]. V roce [[1959]] Trávníčka jako rektor vystřídal bývalý děkan přírodovědecké fakulty a profesor mikrobiologie [[Theodor Martinec]], který funkci zastával rovněž 11 let, než z ní byl na počátku [[normalizace]] roku [[1970]] pro své politické postoje v době [[Pražské jaro 1968|pražského jara]] odvolán. Uskutečňování normalizace na univerzitě po něm v letech 1970–[[1973]] řídil jako rektor profesor [[Jaromír Vašků]], jenž byl současně (s výjimkou zakladatele Engliše) prvním rektorem, který před výkonem svého úřadu nebyl děkanem některé z fakult (působil pouze v letech [[1959]]–[[1962]] ve vedení lékařské fakulty jako [[proděkan]]). S obdobím postupného zmírňování normalizačních tlaků je spjat mandát [[Vojtěch Kubáček|Vojtěcha Kubáčka]], třetího nejdéle sloužícího rektora Masarykovy univerzity (1973–[[1983]]). Posledním [[komunistický režim v Československu|komunistickým]] rektorem byl profesor československých dějin [[Bedřich Čerešňák]].

 

 

{{Časová osa rektorů Masarykovy univerzity}}