Skalní pramen: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m vložení šablony "Pracuje se" značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
doplnění textu + vložení odkazu, odstranění šablony Pracuje se značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Viz též|Seznam pramenů v Karlových Varech}}
{{Infobox - pramen
Řádek 36 ⟶ 35:
== Historie ==
Název pramene je odvozen od ''Bernardovy skály'', která kdysi zasahovala až do řeky Teplé. Pod ní bývala tůň nazývaná ''Koňské lázně'', neboť se zde v minulých dobách plavili koně. Pramen tady až do roku 1845 volně vyvěral v řece. Po odlámání části ''Bernardovy skály'' byl
| příjmení = Nikolovová
| jméno = Soňa
| instituce = Pedagogická fakulta UK
| titul = Minerální prameny Karlovarského kraje
| typ práce = bakalářská práce
| vedoucí = RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D
| počet stran = 62
| jazyk = čeština
| místo = Praha
| rok vydání = 2009
| url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130080269
| datum přístupu = 2019-03-30
| strany = 34-35
}}</ref> Nad vývěrem byl později zbudován přístřešek. V roce [[1850]] byl vývěr zařazen k pramenům, které se využívaly i pro pitnou kúru, a přestože neměl vysokou teplotu ani velkou vydatnost, byl velmi oblíbený. Jeho vydatnost roku 1857 poklesla pod jeden litr za minutu a muselo se přikročit k hlubšímu vrtu. V roce [[1862]] přišla povodeň a během následné regulace toku řeky Teplé v roce [[1879]] byl pramen poničen.<ref name=":2"></ref>
V
▲V letech 1871–[[1881]] byla podle návrhu architekta [[Josef Zítek|Josefa Zítka]] postavena [[Mlýnská kolonáda]]. V souvislosti s jejím rozšířením v roce 1891 byla odstraněna další část ''Bernardovy skály'' a bylo sejmuto původní zastřešení vývěru. V roce [[1892]] byla kolonáda, podle původního Zítkova projektu, prodloužena o nový pavilon nad vývěrem pramene.<ref name=":0" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Mlýnská kolonáda, Karlovy Vary
| periodikum = www.hrady.cz
| url = https://www.hrady.cz/?OID=3144
| datum přístupu = 2019-03-28
}}</ref> Odlámání skály umožnilo provedení hlubších vrtů a hlubší jímání. Díky tomu teplota tehdy dosahovala až 63,5 °C (rok 1894).<ref name=":2" />
}}</ref> ▼
Průval důlních vod v Královském poříčí v roce [[1902]] zapříčinil další snížení vydatnosti pramenu. Pramen musel být ještě několikrát prohlubován a trvalo celých deset let, než se situace zlepšila.<ref name=":2"></ref>
== Současný stav ==▼
Přestože pramenní váza je již na promenádní cestě, je Skalní pramene přiřazován k pramenům Mlýnské kolonády. Pramenní váza je chráněna mohutnými sloupy. Za ní je možné vidět část odkrytého skalního masivu, jehož původ je v [[Prvohory|prvohorách]]. Pramen je dnes jímán z nitra skály, jeho vydatnost zajišťují dva vrty 20 a 30 metrů hluboké. Existují ještě tři starší vrty, ty jsou však míněny jako záložní.<ref name=":2"></ref> Teplota pramene je 48 °C, vydatnost má 2,2 litrů/min. a obsah CO<sub>2</sub> 650 mg/litr.<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Vary
| jméno = Infocentrum města Karlovy
Řádek 58 ⟶ 69:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-03-28
▲== Současný stav ==
== Odkazy ==
Řádek 69 ⟶ 75:
=== Reference ===
<references/>
=== Literatura ===
* {{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Nikolovová
| jméno = Soňa
| instituce = Pedagogická fakulta UK
| titul = Minerální prameny Karlovarského kraje
| typ práce = bakalářská práce
| vedoucí = RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D
| počet stran = 62
| jazyk = čeština
| místo = Praha
| rok vydání = 2009
| url = https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/130080269
| datum přístupu = 2019-03-30
}}
=== Externí odkazy ===
| |||