Verze z 30. 3. 2019, 13:26 editovat Gortyna (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 8 630 editací doplnění Charakteristiky hudby, oprava a doplnění seznamu skladeb ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 30. 3. 2019, 19:13 editovat zrušit editaci Gortyna (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 8 630 editací doplnění Charakteristiky hudby a Výběru z díla Přejít na další porovnání →
Řádek 32: \| strany = 26 \| isbn = 80-8639-807-2 }}</ref> Nejprve zde absolvoval dvouletý přípravný kurz, v letech 1852–1859 pak řádné studium. Mimo to bral i hodiny klavíru u německého pianisty Rudolfa Kündigera (1832–1913). Na škole navázal blízké přátelství s [[Alexej Apuktin\|Aleksejem Apuktinem]] (1840–1893), pozdějším literárním kritikem a pozdně romantickým básníkem, jehož tvorba na něj měla vliv.<ref>{{Citace monografie }}</ref> Nejprve zde absolvoval dvouletý přípravný kurz, v letech 1852–1859 pak řádné studium. Mimo to bral i hodiny klavíru u německého pianisty Rudolfa Kündigera (1832–1913). Po absolvování školy nastoupil Čajkovskij na ministerstvo spravedlnosti jako asistent přednosty úřadu. Jeho touhy už ale v té době byly zcela upřeny k hudbě. Proto roku [[1863]] opustil státní službu, když se už rok před tím dal zapsat na [[Konzervatoř N. A. Rimského-Korsakova v Petrohradu\|petrohradskou konzervatoř]]. Zde ho nejvíce ovlivnil její ředitel [[Anton Rubinstein]] (1829–1894), který Čajkovského vyučoval skladbu. Roku [[1866]] Čajkovskij na konzervatoři absolvoval kantátou na slova [[Óda na radost\|Ódy na radost]] [[Friedrich Schiller\|Friedricha Schillera]], za kterou obdržel stříbrnou medaili. Rubinstein pak Čajkovského doporučil svému mladšímu bratru [[Nikolaj Rubinstein\|Nikolaji Rubinsteinovi]] (1835–1881), aby jej, začínajícího skladatele, přijal jako učitele [[harmonie]] na nově otevřenou [[Moskevská státní konzervatoř\|Moskevskou státní konzervatoř]]. ▼ \| příjmení1 = Hindley \| jméno1 = Geoffrey (ed) \| titul = Larousse Encyclopedia of Music \| vydavatel = Hamlyn \| místo = London \| rok = 1974 \| počet_stran = 576 \| strany = 348 \| isbn = 0-600-35491-1 ▲}}</ref> ~~Nejprve zde absolvoval dvouletý přípravný kurz, v letech 1852–1859 pak řádné studium. Mimo to bral i hodiny klavíru u německého pianisty Rudolfa Kündigera (1832–1913).~~ Po absolvování školy nastoupil Čajkovskij na ministerstvo spravedlnosti jako asistent přednosty úřadu. Jeho touhy už ale v té době byly zcela upřeny k hudbě. Proto roku [[1863]] opustil státní službu, když se už rok před tím dal zapsat na [[Konzervatoř N. A. Rimského-Korsakova v Petrohradu\|petrohradskou konzervatoř]]. Zde ho nejvíce ovlivnil její ředitel [[Anton Rubinstein]] (1829–1894), který Čajkovského vyučoval skladbu. Roku [[1866]] Čajkovskij na konzervatoři absolvoval kantátou na slova [[Óda na radost\|Ódy na radost]] [[Friedrich Schiller\|Friedricha Schillera]], za kterou obdržel stříbrnou medaili. Rubinstein pak Čajkovského doporučil svému mladšímu bratru [[Nikolaj Rubinstein\|Nikolaji Rubinsteinovi]] (1835–1881), aby jej, začínajícího skladatele, přijal jako učitele [[harmonie]] na nově otevřenou [[Moskevská státní konzervatoř\|Moskevskou státní konzervatoř]]. === Zralá léta === Řádek 132 ⟶ 142: Čajkovskij je považován za výrazného melodika. Komponoval také tzv. [[romansy]] – ruské umělé [[Píseň\|písně]] pro sólový hlas s [[klavír]]ním doprovodem. Skladatelova [[symfonická hudba]] zrcadlí jeho vnitřní svět. Vypovídá o autorově zádumčivosti a o jeho životním [[Pesimizmus\|pesimismu]]. Jeho tvorba je poučená západoevropským dědictvím (Mozart, [[Giuseppe Verdi\|Verdi]], [[Georges Bizet\|Bizet]], [[Jules Massenet\|Massenet]]), tvorba [[Richard Wagner\|Richarda Wagnera]] pro něj byla nepřijatelná. Byl v kontaktu s představiteli [[Mocná hrstka\|Mocné hrstky]], zejména s [[Milij Alexejevič Balakirev\|Balakirevem]], jeho pojetí kompozice však bylo jiné, konzervativnější. Snad i proto má Čajkovského podmanivá, strhující hudba, často zahalená do ruského koloritu, stále tolik příznivců. Čajkovského nejpopulárnější skladby – kromě těch nejznámějších mezi ně patří i balet a [[suita]] Louskáček z let 1891–1892, klavírní koncert č. 2 G dur z roku 1880, smyčcový kvartet č. 3 es moll z roku 1876 či trio pro housle, violoncello a klavír a moll z roku 1882 – jsou mezi návštěvníky koncertů stále populární. Jeho ~~nejpopulárnější~~nejoblíbenější skladby jsou charakterizovány bohatými melodickými pasážemi, v nichž se často střídají místa hluboce melancholická s hudebními plochami odvozenými z lidových tanců. Podobně jako jeho současník [[Nikolaj Andrejevič Rimskij-Korsakov\|Rimskij-Korsakov]] byl Čajkovskij mistr orchestrace. Zejména jeho balety obsahují mnoho okouzlujících prvků orchestrální barevnosti. Jeho symfonie, oblíbené pro svůj melodický obsah, obsahují často působivou (a někdy nedoceňovanou) práci s jednotlivými hudebními tématy. Ve svých nejlepších operách, jako je Evžen Oněgin a Piková dáma, používal velmi podmanivé melodické pasáže, aby stručně popsal dramatickou situaci s maximální působivostí. Pro svou melodičnost a brilantní instrumentaci nebyly jeho balety, zejména ''Labutí jezero'' a ''Šípková Růženka'', nikdy překonány. Skladatel je komponoval ve spolupráci s francouzkým [[choreografie\|choreografem]] [[Marius Petipa\|Mariem Petipou]]. Čajkovského balety představují vlastně první dramatickou hudbu k tanci od operních baletů německého skladatele [[Christoph Willibald Gluck\|Christopha Willibalda Glucka]]. Čajkovský také přispěl k rozvoji žánru [[Symfonická báseň\|symfonické básně]]. Zejména skladby ''Romeo a Julie'' a ''Hamlet'' jsou pozoruhodné tím, jak v nich autor melodickými prostředky dokázal evokovat náladu literárních děl, která byla předlohou jeho kompozic. == Dílo (výběr) == [[Soubor:Tchaikovsky.jpg\|náhled\|Čajkovskij v pozdějších letech svého ~~[[život]]a]]~~života Složil šest [[Symfonie\|symfonií]], programní symfonii ''Manfred'', [[Symfonická báseň\|symfonické básně]] (''Romeo a Julie'', ''Francesca da Rimini''), slavnostní předehru ''1812'', ''Italské capriccio'', čtyři orchestrální suity (čtvrtá z nich se jmenuje ''Mozartiana''), [[Smyčcové kvarteto\|smyčcová kvarteta]] (''D dur'' a další), tři klavírní koncerty (jeho asi nejznámější dílo ''Koncert pro klavír a orchestr č. 1 b moll''), [[houslový koncert]], romance, sbory, [[Kantáta\|kantáty]] a mnohá další díla. Dále mj. složil deset [[Opera\|oper]], z nichž nejznámější jsou ''[[Evžen Oněgin (opera)\|Evžen Oněgin]]'', ''[[Piková dáma (opera)\|Piková dáma]]'', ''[[Mazepa (opera)\|Mazepa]]'' a ''[[Jolanta (opera)\|Jolanta]]''. Řádek 190 ⟶ 200: * 1866: ''Slavnostní předehra na motiv [[Dánsko\|dánské]] hymny'', op. 15 * 1868: ''Fatum'', op. post. 77, symfonická fantazie * 1869: rev. 1870 a 1880: ''[[Romeo a Julie (Čajkovskij)\|Romeo a Julie]]'', ~~předehra-fantazie~~symfonická báseň * 1873: ''[[Bouře (Čajkovskij, 1873)\|Bouře (1873)]]'', symfonická fantazie podle [[William Shakespeare\|Williama Shakespeara]]'', op. 18 * 1876: ''Slovanský pochod'', op. 31 Řádek 199 ⟶ 209: * 1880: ''[[Slavnostní předehra 1812]]'', op. 49 * 1887: ''Pezzo capriccioso (Náladový kus) pro violoncello a orchestr'', op. 62 * 1888: ''Hamlet'' symfonická báseň, op. 67 * 1891: ''Vévoda'', symfonická balada, op. 78

Petr Iljič Čajkovskij: Porovnání verzí