Timaios (filozof): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m doplnění Nepravých děl |
doplnění Nepravých děl, fotka do textu |
||
Řádek 2:
== Otázka historické existence ==
[[File:Locri Epizefiri zona del tempio 03.jpg|261px|thumb|left|Chrámový okrsek v Locri, údajném Timaiově rodišti]]
U Platóna vystupuje Timaios jako vznešený a bohatý občan řecké kolonie Lokroi Epizephyrioi (dnes město [[Locri]] v [[Kalábrie|Kalábrii]]), kde měl, než přišel do [[Athény|Athén]], vykonávat vysoké úřady. V Athénách se měl také odehrát literárně pojatý rozhovor zachycený v dialogu [[Timaios (Platónův dialog)|''Timaios'']]. V dialogu jsou zdůrazněny Timaiovy znalosti v oblasti [[přírodní filosofie]] a [[astronomie]].<ref>Platón, ''Timaios'', 20a, 27a.</ref>
Řádek 9 ⟶ 10:
== Nepravá díla ==
[[File:Pseudo-Timaeus of Locri, On the Nature of the World and the Soul.jpg|thumb|Rukopis spisu ''O podstatě kosmu a duše'', pořízený v 15. století a uložený v [[Biblioteca Marciana]] v Benátkách]] [[Dórština|Dórsky]] napsaný spis s názvem ''O podstatě kosmu a duše'' (Περὶ φύσιος κόσμω καὶ ψυχᾶς – Peri phýsios kósmō kai psychās), který se dochoval celý a existuje ve více než padesáti rukopisech, začíná slovy: ''Timaios z Lokry práví následující''. Směrodatné rukopisy ho označují jako Timaiovo dílo.<ref>Walter Marg (ed.): ''Timaeus Locrus, De natura mundi et animae'', Leiden 1972, s. 76 ff.</ref> V pramenech se poprvé uvádí ve 2. století n. l. (u [[Nikómachos z Gerasy|Nikómacha z Gerasy]] a v komentáři k dialogu ''Timaios'' od [[Platonismus|platonika]] Lukia Kalbena Taura). V antice nebyla pravost spisu zpochybněna. Shrnuje nauku, kterou Timaios ve stejnojmenném dialogu přednáší a ve výstavbě se z větší části shoduje s Platónovým dílem.<ref>Obsáhlou komparaci nabízí Richard Harder: ''Timaios.'' In: Paulys Realencyclopädie der classischen Altertumswissenschaft, sv. VI, Stuttgart 1936, s. 1205–1220.</ref> Proto se věřilo, že se jedná o Timaiův spis, z něhož Platón čerpal při koncipování Timaiovy řeči v dialogu. Tuto domněnku posílila pověst kolující od 3. století př. n. l., že je dialog ''Timaios'' [[plagiát]]; tvrdilo se, že si Platón za mnoho peněz koupil pythagorejskou knihu, z níž v ''Timaiovi'' převzal přírodovědnou nauku. Tato kniha byla tehdy identifikována se zmíněným spisem ''O podstatě kosmu a duše''.<ref>K tomu viz Alice Swift Riginos: ''Platonica. The Anecdotes concerning the Life and Writings of Plato'', Leiden 1976, s. 169–174.</ref>
Teprve moderní [[filologie|filologická]] zkoumání prokázala, že spis ''O podstatě kosmu a duše'' pochází až z pozdního 1. století př. n. l. nebo z 1. stol. n. l. a je založený na Platónově ''Timaiovi''.<ref>Matthias Baltes:''Timaios Lokros, Über die Natur des Kosmos und der Seele'', Leiden 1972, s. 1–3, 20–26; Thomas H. Tobin (ed.): ''Timaios of Locri, On the Nature of the World and the Soul'', Chico (California) 1985, s. 3–7.</ref> Jedná se o jeden z četných [[pseudepigraf]]ů filosofických [[traktát]]ů, jejichž [[Anonymita|anonymní]] autoři připisovali své spisy známým pythagorejcům minulosti. Hlavní rozdíl od Platónova ''Timaia'' spočívá v tom, že ''Pseudotimaios'' podává pouze obsah nauky, zatímco na její zdůvodnění a metodologické úvahy rezignuje. Naopak příležitostně připojuje vlastní vysvětlení a materiál z jiných platónských dialogů. Autorův postoj k pojednávaným otázkám je jednoznačnější než v Platónově ''Timaiu'', přístup k řešení problematiky je školský. Některé pasáže v ''Pseudotimaiovi'' jsou bez znalosti dialogu ''Timaios'' zmatené a zavádějící.<ref>Richard Harder: ''Timaios.'' In: ''Paulys Realencyclopädie der classischen Altertumswissenschaft'', sv. VI, Stuttgart 1936, s. 1203–1226, zde 1219–1221.</ref> Sloh ''Pseudotimaia'' je ve srovnání s [[entuziasmus|entuziastickým]] způsobem vyjadřování v platónském dialogu střízlivý.
Ve spisu ''O podstatě kosmu a duše'', nazývaného zde také ''Pseudotimaios'', nalézáme stopy myšlenkového světa a terminologie [[střední platonismus|středního platonismu]]. Nejvíce nápadné jsou styčné body se spisy [[Eudoros z Alexandrie|Eudora z Alexandrie]] a [[Filón Alexandrijský|Filóna Alexandrijského]]. Proto se nabízí [[hypotéza]], že autor spisu žil v [[Alexandrie|Alexandrii]] a byl obeznámený s Eudorovou filosofií.<ref>Matthias Baltes: ''Timaios Lokros, Über die Natur des Kosmos und der Seele'', Leiden 1972, s. 20–26.</ref> Přírodní filosofii Platónova ''Timaia'' modernizoval, když do svého spisu zařadil poznatky [[Helénismus|helénistické]] [[astronomie]] a [[lékařství|medicíny]].
Tyto poznatky pravděpodobně pocházejí ze staršího, dnes nezvěstného komentáře (nebo více komentářů) k ''Timaiovi''. Podle hypotézy Richarda Hardera, přijímané mnoha [[klasická filologie|klasickými filology]], vzniklo dílo ve dvou etapách: Nejprve kdosi v helenistické době přepracoval původního Platónova''Timaia''. A z tohoto – nedochovaného – textu vycházel autor spisu ''O podstatě kosmu a duše'', nazývaný dnes ''Pseudotimaios''.<ref>Richard Harder: ''Timaios'', In: ''Paulys Realencyclopädie der classischen Altertumswissenschaft'' sv. VI, Stuttgart 1936, s. 1203–1226, zde 1220–1226; souhlasně se vyjadřuje Bruno Centrone: ''La cosmologia di pseudo Timeo di Locri ed il Timeo di Platone'', In: ''Elenchos'' 3, 1982, s. 293–324, zde s. 324. Jiného mínění je Thomas H. Tobin (ed.): ''Timaios of Locri, On the Nature of the World and the Soul'', Chico (California) 1985, s. 17–19, který ale také rozlišuje dvě fáze: původní text a jeho pozdější překlad do dórštiny.</ref>
V [[Suda (slovník)|Sudě]], [[Byzantská kultura|byzantské]] encyklopedii z 10. století, a ve [[Scholion|Scholiích]] k Platónovu ''Timaiovi'' se Timaiovi z Lokry také připisuje dílo ''Mathēmatiká'', o kterém ale jinak není nic známo. Pravděpodobně se jedná o záměnu Timaia z Lokry se stejnojmenným astrologem. Kromě toho měl Timaios z Lokry sepsat Pythagorův životopis. Také v tomto případě jde zřejmě o záměnu dvou osob: zde s historikem [[Timaios (historik)|Timaiem z Tauromenie]], který se ve svém díle Pythgorou zabýval.
== Recepce ==
Spis ''O podstatě kosmu a duše'' byl v pozdní antice známý [[Novoplatonismus|novoplatonikům]] [[Iamblichos z Chalkidy|Iamblichovi z Chalkidy]], [[Syrianos|Syrianovi]] a [[Simplikios|Simplikiovi]].<ref>Doklady viz Walter Marg (ed.): ''Timaeus Locrus, De natura mundi et animae'', Leiden 1972, s. 88–110.</ref> ''Pseudotimaios'' podpořil v novoplatonských kruzích rozšířené přesvědčení, že Pythagorova nauka a [[platonismus]] tvoří jednotnou soustavu. To odpovídalo názoru anonymního autora ''Pseudotimaia'', který chtěl zakotvit Platóna v pythagorejské tradici. V 16. století přeložil [[humanismus|humanista]] Giorgio Valla spis ''O podstatě kosmu a duše'' do [[latina|latiny]]. Roku [[1498]] byl spis vytištěn v [[Benátky|Benátkách]]. Řecký text vyšel tiskem poprvé roku [[1513]] jako součást kompletního vydání Platóna u [[Aldus Manutius|Alda Manutise]] rovněž v Benátkách. Následovala řada dalších tisků; Spis, který byl všeobecně považovaný jako předloha Platónova ''Timaia'', byl často zahrnován do vydání Platónových dialogů.
== Odkazy ==
| |||