Byzantská říše: Porovnání verzí

 

=== Armáda ===

[[Soubor:Asia Minor ca 780 AD.svg|náhled|upright=1.4|vlevo|Byzantská themata koncem 8. století]]

Podobně jako římská armáda i byzantské vojsko si udržovalo vysokou úroveň ukázněnosti, taktické zdatnosti a organizace. V&nbsp;[[Starověk#Pozdní císařství|pozdní antice]] sestávalo z&nbsp;pohraničních sborů (''[[limitanei]]'') a z&nbsp;mobilní polní zálohy (''[[comitatenses]]'').<ref>Dupuy (1996), s.&nbsp;166</ref> Rozhodující složkou byzantské branné moci bylo těžké jezdectvo tvořené [[katafrakt]]y.<ref name="dupuy">Dupuy (1996), s.&nbsp;234</ref> Velké pozornosti se těšily teoretické úvahy o strategii a vojenství a někteří císaři dokonce sepsali vlastní pojednání o umění války. Zřejmě nejvíce vešel ve známost ''Strategikon'' od [[Maurikios|Maurikia]]. Po zahájení arabských výbojů prokázala říše svoji vitalitu pružnost osvojením defenzivnější strategické koncepce. Od 7.&nbsp;století se proto byzantské teritorium členilo na [[thema]]ta, vojenské a administrativní celky v&nbsp;čele s&nbsp;velitelem s&nbsp;hodností [[Stratég|strategos]].<ref>Zástěrová a kol. (1992), Ss.&nbsp;93–95</ref> Lokální domobrana střežící jednotlivá themata dokázala zadržet nejprudší útoky [[chalífát]]u mezi 7. a 9.&nbsp;stoletím.<ref name="dupuy"/> Jádro byzantského vojska se skládalo z&nbsp;profesionálních oddílů zvaných [[tagma]]ta, dislokovaných ponejvíce v&nbsp;blízkosti Konstantinopole.<ref name="Tread358-359"/>