Buzice (hrad): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplnění dalších majitelů do infoboxu + rozšíření odstavce Historie o nejnovější dějiny hradu značka: editace z Vizuálního editoru |
Odkazy, typografie, požadavek na zdroj |
||
Řádek 21:
| web =
}}
'''Buzice''' (též ''Hrad'') jsou panské sídlo na pomezí [[tvrz]]e a [[hrad]]u na jihozápadním okraji [[Buzice|stejnomenné vesnice]] u [[Blatná|Blatné]] v [[Okres Strakonice|okrese Strakonice]]. Na levém břehu řeky [[Lomnice (řeka)|Lomnice]] jej založili příslušníci rodu [[Buzičtí z Buzic|Buzických z Buzic]]. Sídlo bývá tradičně řazeno mezi tvrze, ale [[Tomáš Durdík]] jej na základě rozsahu stavby a jejího prostorového vztahu k vesnici, existenci rozsáhlého opevnění a pomístnímu názvu zařadil mezi hrady.<ref name="durdik/> Od roku 1963 je hrad chráněn jako [[Kulturní památka
== Historie ==
Z vesnice [[První písemná zmínka|zmiňované poprvé]] v roce 1384 pocházel [[Vladyka|vladycký]] rod Buzických z Buzic.<ref name="triska"/> Zakladatelem hradu byl nejspíše Jan z Buzic<ref name="durdik"/> připomínaný v letech 1446–1480.<ref name="triska"/> Jiří Úlovec však předpokládá, že tvrz zde vznikla již ve druhé polovině čtrnáctého století a v polovině patnáctého byla pouze významně přestavěna. Na přelomu patnáctého a šestnáctého století Buzice získal [[Zdeněk Lev z Rožmitálu]], a připojil k [[Blatná (zámek)|blatenskému]] panství. Panské sídlo v Buzicích tak ztratilo původní význam a v roce 1527 je tvrz popisována jako pustá.<ref name="ulovec"/> V sedmnáctém století byla v areálu hradního jádra postavena dlouhá [[Barokní architektura|barokní]] sýpka<ref name="ulovec"/> a menší stavby vznikly ještě v devatenáctém století za držení [[Hildprandtové z Ottenhausenu|Hildprandtů z Ottenhausenu]].
== Stavební podoba ==
Řádek 30:
[[File:Buzice 18.JPG|thumb|Severní nároží]]
Dominantou hradu je obytná [[věž]] s lichoběžníkovým půdorysem přístupná [[Lomený oblouk|hrotitým]] [[Portál (architektura)|portálkem]] s vpadlinou pro [[padací most]] v prvním patře.<ref name="ulovec"/> K bydlení sloužilo třetí a čtvrté patro osvětlené okny opatřenými sedátky v okenních výklencích. Podél severovýchodní hradby stával palác, ze kterého se dochovala především zeď tvořící součást [[Hradba|hradby]]. Žlábek v líci hradby dokládá existenci dřevěné stavby v západním nároží a další objekty zanikly při výstavbě [[Sýpka|sýpky]]. S výjimkou západní strany, kde původně protékala řeka, byl celý areál obehnaný vodním [[Příkop (válečnictví)|příkopem]] a [[Val (opevnění)|valem]], přičemž na severní straně byl příkop s valem zdvojený. Jihovýchodní nároží navíc zesilovala polygonální [[bašta]] s okrouhlým interiérem.<ref name="durdik"/>
== Přístup ==
|