Citronečník trojlistý: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Původ jména: Špatně napsané jméno rostliny.-ponicrus?snad poncirus!
m chybné závorkování, překlep, chybně spojovníky
Řádek 15:
}}
 
'''Citronečník trojlistý''', známý též pod převzatým názvem '''trifoliáta''', (''Poncirus trifoliata'' ([<nowiki/>[[Carl Linné|L.]])] [[Constantine Samuel Rafinesque-Schmaltz|Raf.]], <!-- Sylva Tellur. 143 --> 1838) je trnitý [[keř]] z [[Čeleď|čeledi]] [[routovité|routovitých]] a blízký příbuzný [[citrus]]ů. Je jediným zástupcem svého [[rod (biologie)|rodu]].
 
== Nomenklatura ==
Řádek 34:
: =''Citrus triptera'' [[Élie Abel Carrière|Carrière]], <!-- Rev. hort. 15, f. 2 --> 1869 non [[René Louiche Desfontaines|Desf.]], <!-- Cat. Hort. Par. ed. III. 406 --> 1829
 
Řada autorů uvádí jako synonymum citronečníku trojlistého ještě druh ''Limonia trifolia'' [[Nicolaas Laurens Burman|Burm.f.]], <!-- Fl. Ind. 103. t. 35. f. 1. --> 1768 (syn. ''Triphasia trifolia'' ([<nowiki/>[[Nicolaas Laurens Burman|Burm.f.]])] [[Percy Wilson|P.Wilson]], <!-- Torreya 9: 33. --> 1909). Vzhledem k tomu, že uvedený druh byl popsán jako neopadavý keř, rostoucí divoce v [[Indonésie|Indonésii]] a na [[Filipíny|Filipínách]], jde zcela zřejmě o omyl. Podobně je zpochybňována i synonymita druhů ''Triphasia aurantiola'' [[João de Loureiro|Lour.]] <!-- Fl. Cochinch. 153 --> 1790 a ''Limonia trifoliata'' [[Carl Linné|L.]], <!-- Mant. ii. 237 --> 1771 s citronečníkem.
 
== Původ ==
Řádek 43:
== Popis ==
 
Keř je opadavý, obvykle značně trnitý, ale byly vyšlechtěny i bezrtrnnébeztrnné formy. [[List]]y jsou typicky trojčetné, výjimečně pětičetné, střídavě uspořádané. Prostřední list bývá 3–5&nbsp;cm dlouhý, krajní pak měří 2–3 cm. Rozemnuté listy vydávají typickou citrusovou vůni. [[List|Řapík]] je úzce křídlatý. Hrozivě vypadající [[trn (botanika)|trny]] dosahují délky až 5&nbsp;cm. Pětičetné bílé [[květ]]y jsou podobné citrusům, ale větší, asi 3–5&nbsp;cm v průměru. Na rostlině se objevují v dubnu, ještě před vyrašením prvních listů. [[Vůně]] je oproti pravým citrusům poměrně nevýrazná. Plody jsou kulaté, 3–5 cm v průměru a slabě plstnaté. V mládí jsou zelené, v době zralosti získají sytý žlutý odstín. Chuť je kvůli značnému obsahu pryskyřic trpká až hořká, navíc většinu plodu zabírají polyembryonická [[semeno|semena]].
 
Citronečník se nedožívá příliš vysokého věku; ve středoevropských podmínkách výjimečně 25&nbsp;let.
Řádek 53:
== Použití ==
 
Citronečník se uplatňuje především jako vynikající mrazuvzdorná [[podnož]] pro všechny druhy citrusů. Roubovancům propůjčuje částečně zakrslý růst a zvyšuje jejich odolnost proti nízkým teplotám (přibližně o 3&nbsp;°C). Kuriozitou je, že se v tomto případě roubuje [[stálezelený|stálezelená]] dřevina na opadavou podnož, přičemž srůstnost je velmi dobrá. Citronečník se též používá při [[šlechtění]] citrusů, jeho kříženci s citrusy jsou taktéž vynikající podnoží. Nejčastěji se vyskytují kříženci s [[pomerančovník]]em - [[citranž]]e a [[grepovník]]em - [[citrumelo|citrumela]]. Hybridy s druhy rodu ''Fortunella'' se nazývají [[citrumkvat]]y.
 
V zahradnictví se pěstuje jako okrasná solitéra a to jak pro výrazné květy na brzkém jaře, tak pro zajímavě vyhlížející a dlouho neopadávající žluté plody. V teplejších krajinách se někdy používá k vytváření živých plotů, které jsou vzhledem k nebezpečně vyhlížejícím trnům zcela neprostupné, i když nejsou příliš husté.
Řádek 87:
== Původ jména ==
 
Latinský druhový název je odvozen od slov ''tres'' (tři), resp ve složeninách ''tri-'' a ''folium'' (list), tedy „trojlistý“.
 
== Odkazy ==