Japonsko: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Věda by u Japonska neměla chybět, zatím aspoň Nobelovy ceny |
→Věda: další vědci |
||
Řádek 481:
Také lékařský a biologický výzkum se dostal na vysokou úroveň. První [[Nobelova cena za fyziologii nebo lékařství|Nobelova cena za fyziologii a lékařství]] sice přišla "až" roku 1987, kdy byl oceněn [[Susumu Tonegawa]] za objev genetického mechanismu, jenž umožňuje diverzitu protilátek, a dlouho byla osamocena, ovšem po roce 2010 přišla podobná vlna jako v chemii: [[Šin'ja Jamanaka]] (2012), [[Satoši Ómura]] (2015), [[Jošinori Ósumi]] (2016) a [[Tasuku Hondžó]] (2018). Oceněni byli za průlomy v léčbě mnoha chorob, mj. i za pomoci [[Kmenová buňka|kmenových buněk]].
Že rozvoj přírodních věd stojí na pevných matematických základech dokazují i nejprestižnější ocenění v této oblasti. [[Fieldsova medaile|Fieldsovu medaili]] mají [[Kunihiko Kodaira]] (1954), [[Heisuke Hironaka]] (1970) a [[Shigefumi Mori]] (1990). [[Wolfova cena za matematiku|Wolfovu cenu za matematiku]] Kodaira (1985), [[Kijoši Itó]] (1987) a [[Mikio Sató]] (2003). Základy japonské matematiky položil v 17. století [[Takakazu Seki]]. Matematici [[Jutaka Tanijama]] a [[Goró Šimura]] formulovali tzv. [[Tanijamova-Šimurova domněnka|Tanijamovu-Šimurovu domněnku]].
Za otce japonské moderní fyziky je označován [[Jošio Nišina]]. Chemik [[Kikunae Ikeda]] objevil a definoval roku 1908 "pátou chuť" [[umami]], jež je tak typická pro japonskou sojovou omáčku. Bakteriolog [[Hidejo Noguči]] objevil roku 1911 původce [[syfilis]]. Programátor [[Jukihiro Macumoto]] vytvořil programovací jazyk [[Ruby]]. [[Momofuku Ando]] proslul vynálezem instantních nudlí.
Japonci se svými 27 Nobelovými cenami (počítáno v to i literaturu a mír) zaujímají šesté místo v historické tabulce (za [[USA]], [[Spojené království|Británií]], [[Německo|Německem]], [[Francie|Francií]] a [[Švédsko|Švédskem]]), ve vědeckých kategoriích je jejich postavení ještě lepší.▼
▲Japonci se svými 27 Nobelovými cenami (počítáno v to i literaturu a mír) zaujímají šesté místo v historické tabulce (za [[USA]], [[Spojené království|Británií]], [[Německo|Německem]], [[Francie|Francií]] a [[Švédsko|Švédskem]]), ve vědeckých kategoriích je jejich postavení ještě lepší. Podle ''Bloomberg Innovations Index'' je Japonsko pátou nejinovativnější zemí světa, po [[Jižní Korea|Jižní Koreji]], [[Izrael]]i, [[Finsko|Finsku]] a [[Švédsko|Švédsku]].<ref>https://www.bloomberg.com/graphics/2015-innovative-countries/</ref>
Z oblasti filozofie, humanitních a sociálních věd lze jmenovat klasika japonské filozofie ze 13. století [[Dógen Zendži|Dógena Zendžiho]]. Mimořádnou roli při šéření buddhismu do západního světa sehrál filozof [[Daisecu Teitaró Suzuki]]. Filozof a ekologický aktivista [[Masanobu Fukuoka]] vytvořil systém tzv. přírodního farmaření (''šizen nóhó''). [[Kaoru Išikawa]] ovlivnil moderní teorii řízení a managementu, svým [[diagram příčin a následků|diagramem příčin a následků]].
== Zajímavosti ==
| |||