Alexander Matuška: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m Úprava rozcestníku za pomoci robota: Detvan - změna odkazu/ů na Detvan (spolek)
přesun fota do infoboxu
Řádek 1:
{{Infobox - politik
| jméno = [[Doktor filozofie|PhDr.]] Alexander Matuška, [[Doktor věd|DrSc.]]
| obrázek = Bratislava MK SR busta A Matusku.jpg
| popisek = Busta Alexandera Matušky
| úřad = poslanec [[Slovenská národní rada|Slovenské národní rady]]
| od = ???
| do = [[1971]]
| úřad2 = poslanec [[Federální shromáždění|Federálního shromáždění]] ([[Sněmovna národů Federálního shromáždění|SN]])
| od2 = [[1969]]
| do2 = [[1971]]
| strana = ''bezpartijní''
| těleso =
| kandidující za =
| datum narození = [[26. únor]]a [[1910]]
| místo narození = [[Vlkanová]]<br />{{Vlajka a název|Rakousko-Uhersko}}
| datum úmrtí = [[1. duben|1. dubna]] [[1975]]
| místo úmrtí = [[Bratislava]]<br />{{Vlajka a název|Československo}}
| choť =
| děti =
| alma mater = [[Univerzita Karlova]]
| podpis =
}}
'''Alexander Matuška''' ([[26. únor]]a [[1910]] [[Vlkanová]] – [[1. duben|1. dubna]] [[1975]] [[Bratislava]]<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 29:
 
== Biografie ==
[[Soubor:Bratislava MK SR busta A Matusku.jpg|náhled|vlevo|[[Busta]] Alexandera Matušky]]
Jeho otec byl hospodářským úředníkem na statku v rodné obci. Ve věku 10 let přesídlil s rodiči do [[Banská Bystrica|Banské Bystrice]]. Maturoval na tamním gymnáziu Andreje Sládkoviče a v letech [[1928]]-[[1935]] absolvoval [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy]], kde studoval klasickou filologii, filozofii, francouzštinu a „československý“ jazyk. Během studií ho ovlivnil [[František Xaver Šalda]] a jeho kritický styl. Angažoval se ve studentském spolku [[Detvan (spolek)|Detvan]] a založil generační skuponu R 10. Publikoval v tisku. Působil pak jako středoškolský učitel na Slovensku. V roce [[1944]] se zapojil do [[Slovenské národní povstání|Slovenského národního povstání]] (působil jako zástupce tiskového odboru povstalecké Slovenské národní rady). Po válce přesídlil do Bratislavy. V letech 1945-1947 pracoval na [[Sbor pověřenců|pověřenectví informací]], v letech 1947-1948 byl redaktorem listu ''Národná obroda''. V období let 1948-1951 působil jako lektor francouzské literatury v nakladatelství ''Pravda'', v letech 1951-1952 pracoval na pověřenectví školství a v letech 1955-1958 byl šéfredaktorem ''Slovenských pohľadov''. Do své smrti působil jako vědecký pracovník Ústavu slovenské literatury při [[Slovenská akademie věd|Slovenské akademii věd]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = litcentrum.sk