Verze z 13. 3. 2019, 09:14 editovat 185.195.226.52 (diskuse) Bez shrnutí editace značky: možný vandalismus editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 13. 3. 2019, 09:15 editovat zrušit editaci JirkaSv (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 16 316 editací m Editace uživatele 185.195.226.52 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je JOb značka: rychlé vrácení zpět Přejít na další porovnání →
Řádek 1: ~~lalalalalalalalalalalalalalalalalalalalalalalalalalalalalalalala~~{{různé významy\|tento=[[mechanika\|mechanice]]\|druhý=[[ryby\|rybách]]\|stránka=tření (ryby)}} Jako '''tření''' označujeme vznik tečné [[Síla\|síly]] ve styčné ploše mezi dvěma [[těleso\|tělesy]]. Tečná třecí síla je reakcí na tečnou složku sil působících na těleso a působí vždy proti směru vzájemného pohybu (příp. proti změně klidového stavu u klidového tření). [[Práce (fyzika)\|Práce]] potřebná k překonání této síly se mění převážně v [[teplo]] (přesněji řečeno v přírůstek [[vnitřní energie]], což se projeví zpravidla zvýšením [[teplota\|teploty]]), třecí síla je proto [[síla#Konzervativní, disipativní a gyroskopické síly\|silou disipativní]]. [[Soubor:Druhy tření.png\|thumb\|upright=2\|Rozlišení druhů tření]]~~AHOJJJJJJJJJ~~ [[Soubor:Odpor proti pohybu.png\|thumb\|upright=2\|Průběh odporových sil v závislosti na rychlosti]] Tření se liší podle [[skupenství]] stýkajících se těles. Vznik sil ve styčné ploše mezi dvěma [[Pevná látka\|pevnými]] tělesy nazýváme '''smykovým třením''' (případně pouze třením, nehrozí-li záměna s jinými druhy). Tření povrchu pevných těles s [[kapalina]]mi nebo [[plyn]]y se označuje jako '''[[odpor prostředí]]'''. Tření mezi částicemi či vrstvami tekutin se nazývá [[Vnitřní tření\|'''vnitřním třením''']] (či přeneseně podle jeho projevu vazkostí či viskozitou, což jsou správně pojmy vyhrazené pro charakteristickou [[viskozita\|veličinu]] tohoto jevu).

Tření: Porovnání verzí