Verze z 13. 3. 2019, 00:29 editovat Janbery (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 13 417 editací Závěr ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 13. 3. 2019, 01:05 editovat zrušit editaci Mammon22 (diskuse \| příspěvky) 34 editací Bez shrnutí editace Přejít na další porovnání →
Řádek 4: \| url = https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/1217 \| datum přístupu = 2019-02-22 }}</ref> ([[~~Záření~~Absolutně ~~černého~~černé ~~tělesa~~těleso\|záření černého tělesa]]<ref>{{Citace elektronického periodika \| příjmení = Reichl \| jméno = Jaroslav Řádek 14: \| datum vydání = 2006 \| datum přístupu = 2019-02-22 }}</ref>, ~~[[Angličtina\|~~anglicky]]: black-body radiation) je tepelné záření, neboli [[Sálání\|sálání]] materiálu. Vyžaduje, aby materiál byl tepelně zahříván a na jeho teplotě závisí barva vyzařovaného [[Světlo\|světla]]. Díky ní svítí třeba [[Hvězda\|hvězdy]] nebo [[Žárovka\|žárovky]]. Všechny předměty kolem nás vydávají [[Elektromagnetické záření\|elektromagnetické záření]]. To se v případě studených těles nachází v [[Infračervené záření\|infračervené]] části [[Světelné spektrum\|spektra]], která není pro lidské oko viditelná. Jak se ale teplota zvyšuje, mění se pomalu spektrum produkovaného záření a roste jeho [[Intenzita záření\|intenzita]]. Nejnižší teplota, při které je záření daného tělesa pozorovatelné pouhým okem, se označuje jako [[Draperův bod]] – ten odpovídá zhruba 525 °C. Při této teplotě vyzařují všechny objekty červené světlo, bez ohledu na materiál, z něhož jsou vyrobeny. Při nižších teplotách (asi 600 °C) se zahřáté těleso jeví jako červené, při dalším zahřívání má barvu bílou (asi 1300 °C) a při ještě vyšších teplotách se barva tělesa mění v modrobílou. Bílá barva tělesa je dána tím, že v záření jsou zastoupeny všechny [[Vlnová délka\|vlnové délky]] viditelné části spektra ve správném poměru. Při dalším zvyšování teploty se poruší tento poměr, a proto se nám těleso jeví modrobílé.

Inkandescence: Porovnání verzí