Renesanční architektura v Česku: Porovnání verzí

V porovnání s gotikou trvalo období renesance na českém území poměrně krátce, na druhou stranu šlo o období míru, hospodářského vzestupu a rozkvětu měst. V Čechách však přetrvávala silná [[Gotická architektura v Česku|gotická tradice]] – ještě na počátku 16. století se dokončovaly velké gotické kostely (např. [[Chrám Matky Boží před Týnem|Týnský chrám]]), jejichž stavba se v nestabilním období způsobeném [[Husitské války|husitskými válkami]] značně protáhla, ne-li úplně zastavila. Hlavními stavebníky v tomto období byl královský dvůr, následovaný bohatými šlechtickými rody a měšťanstvem, tudíž se stavební aktivita soustředila především na obytnou architekturu, mezi kterou patří zámky, paláce nebo měšťanské domy.<ref name="dvor">{{Citace monografie

V tomto prvním období se renesanční styl ještě mísí s gotickými prvky (typická je kupříkladu kroužená nebo [[sklípková klenba]]).

Renesance se k nám šířila zejména z Uher, kde se jí dobře dařilo díky [[Matyáš Korvín|Matyáši Korvínovi]]. Odtud se pak na začátku 90. let 15. století dostal renesanční sloh přes Moravu do Čech. Nejstarší prvky renesanční architektury na Moravě jsou portály zámků v [[Tovačov (zámek)|Tovačově]]ě a [[Moravská Třebová (zámek)|Moravské Třebové]] z roku 1492. Za nejstarší renesanční památky v Čechách jsou pak považována okna [[Vladislavský sál|Vladislavského sálu]] datovaná do roku 1493 (a také jeho portály), která jsou dílem [[Benedikt Ried|Benedikta Rieda]]. Jeho dílem je i [[Ludvíkovo křídlo]] [[Starý královský palác (Hradčany)|Starého královského palácpaláce]]e Pražského hradu z počátku 16. století, které je považováno za nejstarší renesanční palácovou stavbu v Čechách, ačkoli ještě v některých prostorech využívá pozdně gotických kleneb.<ref name="cerna"/>