Gajret: Porovnání verzí

'''Kulturně vzdělávací podpůrný spolek Gajret''' ([[Bosenština|bosensky]] ''Kulturno-prosvjetno potporno društo „Gajret“'', v [[cyrilice|cyrilici]] ''Културно-просвјетно потпорно друшто „Гајрет“'', přičemž ''gajret'' znamená úsilí) byl muslimský podpůrný a kulturní spolek v [[Bosna a Hercegovina|Bosně a Hercegovině]]. Založen byl v únoru [[1903]] na popud liberálněji smýšlejících muslimských intelektuálů, sdružených kolem kulturního časopisu ''[[Behar]]'' (Květ), konkrétně učitelů [[Edhem Mulabdić|Edhema Mulabdiće]], [[Safvet-beg Bašagić|Safvet-bega BašagićBašagiće]]e, [[Salih Aličehić|Saliha Aličehiće]], [[Hajdar Fazlagić|Hajdara Fazlagiće]] a dalších s materiální podporou tešanjského obchodníka a mecenáše [[Adem-aga Mešić|Adem-agy Mešiće]], kteří se zasazovali o hmotnou pomoc muslimským žákům a studentům na středních a vysokých školách.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Kemura|jméno=Ibrahim|příjmení2=|jméno2=|titul=Uloga "Gajreta" u društvenom životu Muslimana Bosne i Hercegovine (1903–1941)|vydání=|vydavatel=Veselin Masleša|místo=Sarajevo|rok=1986|počet stran=|strany=27–42|isbn=}}</ref> V době královské diktatury v Jugoslávii, konkrétně mezi lety [[1929]] a [[1941]], se nazýval '''Srbsko-muslimský kulturně vzdělávací spolek Gajret''' ([[Bosenština|bosensky]] ''Srpsko-muslimansko kulturno-prosvjetno društvo „Gajret“''''',''' v [[cyrilice|cyrilici]] ''Српско-муслиманско културно-просвјетно друштво „Гајрет“.''

Ve 20. letech ''Gajret'' významně rozšířil pole své působnosti. Od materiálně strádajícího Vakufsko-meárifského sněmu [[Islámské společenství v Bosně a Hercegovině|Islámského společenství v Bosně a Hercegovině]] převzal pět chlapeckých studentských [[Internát|internátůinternát]]ů (v Sarajevu, Banja Luce, Mostaru, Tuzle a Bihaći, později přibyl ještě ženský v [[Sarajevo|Sarajevu]], společně se srbským spolkem ''Prosvjeta'' vedl i chlapecký v Trebinje a krátce i ve Foči, Gacku a Novém Pazaru) a sirotčinec (''Muslimansko sirotiště'', založen roku 1913 v Sarajevu). Vedle toho pořádat analfabetizační kurzy, korepetice, školy pro hospodyňky (v Sarajevu, [[Cazin|Cazinu]]u, [[Rogatica|Rogatici]], [[Tuzla|Tuzle]] a [[Foča|Foči]]), čítárny a učiliště (škola na výrobu koberců v [[Novi Pazar|Novém Pazaru]] aj.). Nadto měl ''Gajret'' svá reprezentativní sídla a současně konvikty v Sarajevu (moderní budova otevřena roku 1936, dnes ''[[Preporod (Bosna a Hercegovina)|Preporod]]'' v ulici Branilaca Sarajeva 30) a [[Bělehrad|Bělehradě]]ě (moderní budova otevřena roku 1932, dnes ''Studentski dom Vera Blagojević'' v ulici Dalmatinska 37<ref>{{Citace periodika|příjmení=Dacić|jméno=Nadir|titul=Beogradski Gajret “Osman Đikić”|periodikum=Znakovi vremena|datum=2016|ročník=XVIII–XIX|číslo=70–71|strany=245–263|url=http://www.ibn-sina.net/images/pdf/znakovi/70-71/245_-_263.pdf}}</ref>). Bělehradská pobočka ''Gajretu'', jen formálně spojená se sarajevským ústředím, vznikla roku [[1923]] na podnět zde usedlých muslimů [[Hasan Rebac|Hasana Rebce]] a [[Abduselam Džumhur|Abduselama Džumhura]], kteří pro věc získali podporu srbských intelektuálních kruhů.

''Gajret'' roku [[1929]] podpořil zavedení královské diktatury a z jeho řad vzešla celá řada horlivých exponentů nového režimu. V této době se spolek přejmenoval na ''Srbsko-muslimský kulturně-osvětový spolek'' ''Gajret (Srpsko-muslimansko kulturno-prosvjetno društvo Gajret)'', čímž stvrdil svou ideologickou orientaci. Koncem 30. let ale někteří jeho prominentní členové podpořili autonomii Bosny a Hercegoviny, která měla být dle [[Dohoda Cvetković-Maček|Dohody Cvetković-Maček]] rozdělena mezi srbské a chorvatské země. Po německé [[Dubnová válka (Jugoslávie)|invazi do Jugoslávie]] v dubnu [[1941]] byl spolek úředně rozpuštěn fašistickým [[Nezávislý stát Chorvatsko|Nezávislým státem Chorvatsko]]. Po rozpadu [[Království Jugoslávie]] se někteří členové organizace přidali ke komunistickým [[Jugoslávští partyzáni|partyzánům]] (např. [[Muhamed Sudžuka]], [[Zaim Šarac]], [[Hasan Brkić]], [[Hamdija Ćemerlić]] a Murat-beg Zaimović), a jiní zase k srbským nacionalistům, [[Jugoslávské vojsko ve vlasti|četnikům]] ([[Mustafa Pašić]], [[Ismet Popovac]] aj.).<ref>{{Citace monografie|příjmení=Hoare|jméno=Marko Attila|příjmení2=|jméno2=|titul=The Bosnian Muslims in the Second World War|vydání=|vydavatel=Oxford University Press|místo=Oxford|rok=2013|počet stran=|strany=41| isbn =ISBN 978-0-19-936531-9}}</ref>

==  Externí odkazy ==