Partyzánský pluk Ludvíka Svobody: Porovnání verzí

Jednotku '''partyzánský pluk Ludvíka Svobody''' sestavil z místních odbojářů na Chrudimsku velitel výsadku [[Jan Kozina (partyzánská jednotka)|Jan Kozina]] poručík [[Vasil Kiš]], poté co se rozešel se v listopadu 1944 svojí původní jednotkou na českomoravské vrchovině. Oddíl operoval v prostoru [[Chrudim]]-[[Nasavrky]]-[[Luže]]-[[Přelouč]], částečně i na Pardubicku. Bojové akce zahájil destrukcemi a postupně se rozrostl na velmi početnou jednotku, která během [[Květnové povstání českého lidu|květnového povstání]] významněji zasáhla do otevřených bojů. Do konce války měl pluk 604 členů a vykázal 40 diverzních a 6 bojových akcí, zničil 16 vlakových cisteren s pohodnými hmotami a v květnových bojích způsobil nepříteli ztráty 1113 padlých a 3053 zajatých. Vlastní ztráty 26 padlých a 12 zajatých/zatčených (1 popravený) lze považovat za velmi nízké. Největší úspěch pluku představovalo vyřazení semtínské továrny z provozu od 1. dubna do konce války.<ref>KROUPA, Vladislav, HUŇÁČEK, Zdeněk, JOŽÁK, Jiří, Stříbrný, Jan. ''Ceský antifašismus a odboj''. Praha : Naše vojsko, ČSOBČSPB, 1988. s. 326-327</ref>

* KROUPA, Vladislav, HUŇÁČEK, Zdeněk, JOŽÁK, Jiří, STŘÍBRNÝ, Jan. ''Český antifašismus a odboj : slovníková příručka''. Praha: Naše vojsko; ČSBSČSPB, 1988. s. 326-327.