[[Soubor:Oceanic-oceanic_convergence_Fig21oceanocean.gif|náhled|Příklad mořského prostředí se střetem dvou [[Tektonická deska|desek]], kde dochází k [[Subdukce|subdukci]] oceánské [[Zemská kůra|kůry]], spojené se vznikem dvou sedimentačních bazénů – jednoho v [[Hlubokomořský příkop|hlubokomořského příkopu]] a druhého v zaobloukovém systému]]
'''Sedimentární pánev''', '''sedimentační bazén''' nebo '''sedimentační pánev''' je místo na zemském povrchu (nejčastěji na mořském dně, ale v některých případech i na souši), kde dochází k [[Subsidence|poklesávání]] a hromadění velkého množství [[sediment]]ů a jejich následné [[Diageneze|přeměně]] na [[Sedimentární hornina|usazené horniny]]. Vznik sedimentárních pánví a jejich lokalizace je podmíněna [[Desková tektonika|tektonickými pohyby]] [[Země]] a rozdělení pánví na jednotlivé typy také vychází z jejich tektonického prostředí.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Petránek
| jméno = Jan
}}</ref>
V pánvích, jejichž sedimentární výplň přesahuje 1 km, se mohou za příznivých okolností zachovávat [[uhlovodíky]]. Pánve se liší tvarem od mísovitých po úzké a dlouhé pánve protáhlého tvaru. Mohou být ohraničené [[zlom]]y.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
[[Soubor:Carpathian-Basin.jpg|náhled|Topografie Panonské pánve a okolních pohoří]]
Na základě struktury lze definovat dva základní typy pánví:
* '''Depoziční pánev''', je [[Deprese (geografie)|depresní]] struktura na zemském povrchu, nebo dně oceánu vyplňovaná přinášenými sedimenty. Pokud je přínos sedimentu ve srovnání s poklesem pánve nízký, označují se jako předdepoziční, pokud přínos materiálu odpovídá míře jejího poklesu (subsidence) označují se jako syndepoziční pánve.
* '''Podepoziční''' nebo '''strukturní pánev''', není pánví v pravém slova smyslu, jde o strukturu, která vznikla stlačením dříve uložených sedimentů do podoby velké [[synklinála|synformy]]. Mladší výplň pánve může chybět (kvůli erozi) nebo je zachována pouze v jejím středu.
Všechny sedimentární pánve jsou v užším slova smyslu vlastně depozičními pánvemi. Na základě morfotektonických kritérií se rozdělují do šesti kategorií, z nichž každá má charakteristické strukturní znaky<ref>Allen, PA, Allen, JR, 2005: ''Basin analysis: principles and applications.'' Blackwell Publishing, Malden, 549 s.</ref><ref>{{Citace monografie | příjmení = Vozárová, A.,| 2000:jméno ''petrografie= sedimentárníchAnna hornin.''| odkaz na autora = Anna Vozárová | příjmení2 = | jméno2 = | odkaz na autora2 = | příjmení3 = | jméno3 = | odkaz na autora3 = | spoluautoři = | titul = Petrografia sedimentárnych hornín | editoři = | redaktoři = | překladatelé = | ilustrátoři = | url = | vydání = | typ vydání = | vydavatel = Univerzita Komenského, | místo = Bratislava, ISBN| rok = 2000 | isbn = 80-223-1427-7, | edice = | subedice = | svazek edice = | kapitola = | typ kapitoly = | počet stran = 173 s.| svazek = | typ svazku = | jazyk = slovensky }}</ref>.
# '''Oceánské pánve''' – jsou pánve, které se vyvinuly na oceánské [[Zemská kůra|kůře]]. Patří sem velké pánve [[Atlantský oceán|Atlantiku]] a [[Tichý oceán|Pacifiku]], z minulosti jsou známy zbytky [[Ofiolitový komplex|ofiolitových]] formací [[Paleozoikum|paleozoických]] a [[Mezozoikum|mezozoických]] komplexů [[Karpaty|Karpat]], [[Alpy|Alp]] a mnoha jiných [[Orogeneze|orogénních]] zón.
# '''Pánve obloukově-trenčového systému''', které vznikají při styku dvou [[Tektonická deska|tektonických desek]], přesněji při podsouvání jedné desky pod druhou. Tato kolize je doprovázena vznikem [[Hlubokomořský příkop|hlubokomořského příkopu]], [[Subdukce|subdukční zóny]] a vznik ostrovního [[Sopka|vulkanického]] oblouku. Sedimenty se ukládají jak v samotném příkopu, tak v předobloukových, zaobloukových, nebo v intraobloukových pánvích. Takové pánve se dají najít například podél celé základny Pacifiku ([[Ohnivý kruh]]). Starší sedimenty tohoto prostředí jsou těžko identifikovatelné, protože dochází k silnému deformování původních sedimentárních formací.
# '''Pánve spojené s kontinentální kolizí''' (''Suture belts'') – na rozdíl od obloukových pánví, do sebe při kontinentální kolizi naráží dvě desky s kontinentální kůrou, což vede ke vzniku rozsáhlé deformační zóny ([[Orogeneze|orogénní zóny]]). Sedimenty takového tektonického prostředí představují jednak silně deformované zbytky původních oceánských bazénů, jakož i sedimenty [[zaoblouková pánev|zaobloukových]], [[předoblouková pánev|předobloukových]], případně i periferních pánví.
# '''Pánve exotických terénů''' – jsou pánve nacházející se na přemístěných (exotických = dnes neznámých) terénech. Vyznačují se velkou variabilitou ve složení, ve vývoji a v akumulaci sedimentů. Mohou být tvořeny fragmenty oceánské kůry, ostrovního oblouku, případně subdukční zóny.
# '''Intrakontinentální pánve''' – vznikají nezávisle na tektonické aktivitě při okrajích desek. Tloušťka takových sedimentů bývá velmi velká, přičemž samotné prostředí bývá kontinentální, nebo mělkomořské.
# '''Pánve riftovaného kontinentálního okraje''' – bazény [[Příkop (geologie)|příkopů]] a [[rift]]ů – tyto pánve vznikají v opačném tektonickém režimu než pánve obloukové. Vznikají v rozbíhajícího okraji, tam kde se oceánská kůra rozchází v soustavě riftů, případně v mladých stádiích oslabených zónách kontinentální kůry. Patří sem i pánve [[pasivní okraj|pasivních okrajů]] kontinentu.
# '''Pánve asociující se směrně posuvnými a transformními zlomy''' – patří sem především pánve typu [[pánev pull-apart|pull apart]].
== Odkazy ==
=== Literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Vozárová | jméno = Anna | odkaz na autora = Anna Vozárová | příjmení2 = | jméno2 = | odkaz na autora2 = | příjmení3 = | jméno3 = | odkaz na autora3 = | spoluautoři = | titul = Petrografia sedimentárnych hornín | editoři = | redaktoři = | překladatelé = | ilustrátoři = | url = | vydání = | typ vydání = | vydavatel = Univerzita Komenského | místo = Bratislava | rok = 2000 | isbn = 80-223-1427-7 | edice = | subedice = | svazek edice = | kapitola = | typ kapitoly = | počet stran = 173 | svazek = | typ svazku = | jazyk = slovensky }}
* [[Anna Vozárová]] (2000) ''petrografie sedimentárních hornin.'' Univerzita Komenského, Bratislava, ISBN 80-223-1427-7, 173 s.
=== Související články ===
|